Ministr kultury si prohlédl ohroženou "gobelínku"
VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ: Přímo v prostorách Moravské gobelínové manufaktury ve Valašském Meziříčí jednal s ministrem kultury Iljou Šmídem krajský radní pro kulturu a památkovou péči Miroslav Kašný o možnostech pomoci ze strany státu pro zachování tohoto unikátního pracoviště.
„Gobelínka byla dříve podporována státem jako školicí, tvůrčí a restaurátorské středisko. V současné době je v soukromých rukou, avšak ocitá se na pokraji uzavření kvůli nedostatku zakázek i kvůli problému s výchovou učňů – následovníků tohoto vzácného uměleckého řemesla. Manufaktura potřebuje morální podporu a hlavně práci. Proto jsme s panem ministrem hovořili o tom, jak může kraj a stát pomoci udržet a rozvíjet tuto tradiční dílnu,“ sdělil radní pro kulturu, památkovou péči, spolupráci s církvemi, mládež a sport Miroslav Kašný.
„Potěšilo mě, jak byl pan ministr nadšen atmosférou tohoto jedinečného pracoviště a že vyjádřil snahu gobelínce pomoci,“ sdělil po skončení jednání radní Miroslav Kašný. „Gobelínová manufaktura nepotřebuje dotace, potřebuje zakázky, ať už tvorbu nových, nebo restaurování historických gobelínů,“ dodal radní.
Ředitel Moravské gobelínové manufaktury Timotej Strýček nyní připraví přehled vzácných historických gobelínů, které potřebují renovaci, ten bude předán Ministerstvu kultury.
Rovněž hejtman Jiří Čunek se na tiskové konferenci vyjádřil, že by bylo dobře, aby gobelíny, které se nacházejí na státních hradech a zámcích a vyžadují opravu, byly restaurovány právě ve Valašském Meziříčí.
Gobelínová manufaktura ve Valašském Meziříčí se v průběhu 120 let své existence věnuje tkaní klasických gobelínů, originálních koberců a uměleckých tapisérií a vytvořila rozsáhlý soubor uměleckých textilních děl, které tvoří součást kultury regionu a státu. Již 70 let odborně restauruje a čistí historické textilie. Je nejstarším restaurátorským střediskem s vysokou profesionalitou.
Jednání s ministrem byl účasten také radní pro řízení dotačních programů a cestovní ruch Jan Pijáček i vedoucí odboru kultury krajského úřadu Romana Habartová.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Nebylo jim ještě ani třicet let a začali společně ve svém volném čase provozovat klub, sklepní prostor v pražské Soukenické ulici, který si za předchozích majitelů získal pověst místa alternativní, „undergroundové“ kultury, ojedinělého útočiště nekomerčních kulturních aktivit. S Oskarem Hulcem a Milanem Dederou se setkáváme u příležitosti výročí deseti let od založení Spolku pro oživení Paměti právě po noci, kdy opět sklepní prostory komorního klubu zatopila do pěti čísel voda. Ano, není to poprvé, co se podnik potápěl a opět vynořil nad hladinu. Jak se plave v rozbouřených vodách menšinové kultury současným provozovatelům?
JIHOČESKÝ KRAJ: Jihočeská centrála cestovního ruchu, Alšova jihočeská galerie, Biskupství českobudějovické a Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. na zahajovací tiskové konferenci představily ve spolupráci s rakouskými partnery přeshraniční projekt s názvem „Gotická stezka Mühlviertel – jižní Čechy (AT-CZ)“ zkráceně „Gotická stezka“. Rakouským projektovým partnerem je Tourismusverband Mühlviertler Alm Freistadt. Zahajovací konference proběhla dne 10. 10. 2024 v budově Biskupství českobudějovického.
ČR: Optikou proslulých kameramanů nahlíží na vývoj českého filmu dokumentární cyklus České televize Vidět filmem. V Tvůrčí producentské skupině Dušana Mulíčka z brněnského studia České televize natáčel režisér Petr Smělík. Šest dílů vysílá od 8. října program ČT art vždy v úterý ve 21:10.
ŽATEC: Spolek A dál? letos uspořádal sedm komentovaných procházek po Žatci, které přitáhly širokou veřejnost. Většina procházek byla plně obsazená a konala se za příznivého počasí. Účastníci tak mohli objevovat krásu vilových předměstí, specifický stavební styl Heimatstil nebo majestátní budovy žateckých škol. Poslednímu tématu se věnovala zářijová procházka, která proběhla v rámci festivalu Den architektury, dorazilo na ni 42 posluchačů. Jednoznačně největší ohlas měly dvě exkurze do bývalého Dreherova pivovaru, kam se podívalo přes sto lidí.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818