<p>BÍLÝ KOSTEL: Malá obec na severu Čech se stala známou minimuzeem másla, které otevřeli manželé Jiřina a Vlastimil Hyškovi v roce 2002 ve svém rodinném domku. Do předsíně a bývalé koupelny umístili na dvě stovky exponátů a doplnili ji i další sbírkou na zahradě, kde se spíše zaměřují na dávné způsoby pečení chleba. Pečení chleba však není takovým zázrakem jako výroba másla.</p> <p>Mléko je zvláštní tekutinou. Uložené v chladu nepozorovaně promění svou strukturu, část je hustější a dá se využít jako smetana, druhá část vodnatější se podává jako potravina nebo se dále zpracuje. Proměna jeho hustější části – smetany – už je pozorovatelná, podobně jako když mrzne voda. Smetana při tlučení nebo odstřeďování tuhne a stává se hustou hmotou, máslem.<br />
Máslo v minulosti bývalo pokrmem, ale ne ve všech rodinách. Majetnější je nakupovali od sedláků na trzích a pro samotné výrobce nebylo často běžnou potravinou. Zato chléb byl ve všech rodinách a požíván s úctou. Hospodyně obvykle přejela pecen křížem a teprve zakrojila krajíc. Úctu ke chlebu vyjadřuje i čtvrtá prosba v modlitbě Otčenáš: “… chléb náš vezdejší dej nám dnes…”. Pečení chleba u Hyšků je součástí prezentace minimuzea.<br />
Podstatnou část exponátů minimuzea tvoří výrobní předměty, používané pro zpracování mléka jeho transport i uskladňování. Mléko se dojilo do puten a bandasek, rozlévalo se do krajáčů. V hliníkových konvích se od chovatelů krav, později z družstev dodávalo do mlékáren ke zpracování. Byly patnácti i pětadvacetilitrové. Původně se zpracovávalo na statcích máslo jako hlavní produkt a běžně se prodávalo na trzích. Při zhotovení jej výrobci tvarovali do malých forem nebo jej prodávali na váhu z velkého kusu. Hyškovi mají ve svém minimuzeu také nástroje na výrobu tvarůžků.<br />
Zhotovení másla lze do určité míry považovat za uměleckou tvůrčí činnost. Máselnice, kde se mléko stloukalo, jsou zajímavým výtvorem nejen důmyslné svým tvarem, ale i jejich účelností. V minimuzeu mají máselnic celou řadu a největších z nich dokáže vyrobit 60 kilogramů másla. Obří máselnice „Tlučka“ je vysoká 291 centimetrů a pojme 380 litrů smetany. Vyrobené máslo lze uložit do zvláštní formy dlouhé 102 centimetrů, široké 46 centimetrů a vysoké 27 centimetrů. Vejde se do ní právě oněch 60 kg másla. Vyrobil ji truhlář Jiří Kirchhof z lipového dřeva, které se sušilo 4 roky.<br />
Spoustu dalších předmětů vedle máselnic jako bandasky, máslenky, formy, smetaníky a pekařské nářadí instalovali manželé Hyškovi do svého domku na břehu Lužické Nisy. Výroba másla byla uměním a jeho požívání důkazem příslušnosti k majetnější skupině obyvatel. Jako potravina je máslo známo již pět tisíc let a je pravděpodobné, že jeho výroba v domácích podmínkách byla téměř stejná včetně skladování a prodeje až do nedávna. Minimuzeum připomíná funkční technologií při ukázkách stloukání másla a dalšímu zpracování produktů z mléka tak, jak to dělali naši předkové po mnoha staletí.</p>
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.