<p>MIMOŇ: Město s necelými sedmi tisíci obyvatel nabízí kulturní aktivity prostřednictvím Domu kultury Ralsko, Městské knihovny, Městského muzea a Turistického informačního centra.</p> <p>Střípky z historie</p> <p>Archeologické nálezy dokládají zdejší osídlení již v mladší době kamenné a v době bronzové. Od 5. století se objevují Slované a ve 13. století vzniká při důležité kupecké stezce celní městečko. Od roku 1505 se uvádí Mimoň jako město. Jeho rozvoj se datuje po roce 1651, kdy se stal majitelem panství Jan Putz z Adlersthurnu. Právě jeho synové stojí za stavbou kaple Božího hrobu, pivovaru, špitálu, radnice a také za přestavbou zámku a farního kostela. Majitelé panství se během let střídali, posledními vlastníky byli Hartigové.</p> <p>Dokladem historie jsou památky</p> <p>Původní panský dům byl kolem roku 1570 přestavěn na zámek, který se během let dočkal různých přestaveb a v roce 1985 byl celý chátrající zámecký komplex odstřelen. Zámecký park existoval již v roce 1783 a byla to původně bažantnice s hájovnou. Krajinářská úprava parku proběhla zejména v 30. letech 19. století. Původně středověký kostel sv. Petra a Pavla prošel barokní přestavbou. Z původních pěti barokních hranolových kaplí okolo kostela se dochovala pouze jedna, která sloužila jako márnice.<br />
Fara z let 1674 – 1677 byla přestavěna počátkem 19. století. V okolí kostela je několik barokních soch světců. Areál Božího hrobu, raně barokní stavba, byl postaven v letech 1665 – 1667. Vedle Božího hrobu se nachází původní špitál vystavěný v roce 1679.<br />
Město se může pochlubit i památkami vojenské historie – jde o památníky vztahující se k 1. a 2. světové válce, pamětní desky, sochu Rudoarmějce, pomník československé armády atd. V okolí Mimoně se nachází hrad Ralsko, jeden z nejstarších severočeských gotických hradů. Jeho základy byly položeny ve 12. století. Dnes je hrad zříceninou, která je od roku 2012 v soukromém vlastnictví.</p> <p>Finance a kultura</p> <p>„Město na kulturu vyčlenilo v letošním rozpočtu částku přes 8 milionů Kč. Na provoz Domu kultury Ralsko půjde 2 miliony 162 tisíc Kč, na knihovnické činnosti 2 miliony 190 tisíc Kč, činnost muzeí a galerií 2 miliony 153 tisíc Kč, na ostatní záležitosti kultury (Dny města, Mimoňský masopust) 350 tisíc Kč, rozhlas a místní televizi 650 tisíc Kč, na činnost ostatních sdělovacích prostředků (zpravodaj vychází nákladem 900 kusů, 650 kusů se prodává – 1 kus za 7 Kč, další dostávají různé kulturní instituce, část se archivuje atd.) 225 tisíc Kč, na cestovní ruch – Turistické informační centrum 210 tisíc Kč a Sbor pro občanské záležitosti (na pořádání zájezdů do divadel, seniorské zábavy atd.) cca 100 tisíc Kč. V oblasti grantů se nám daří pravidelně získávat např. dotace VISK nebo Česká knihovna pro knihovnu. Ze strany kraje nám zatím žádné kulturní granty nebyly přiznány. Město poskytuje finanční podporu spolkům na základě jimi podaných žádostí,“ vysvětluje vedoucí odboru MěÚ Ing. Helena Jakešová.</p> <p>Dům kultury Ralsko</p> <p>Kulturní dům s bývalým kinem (je součástí odboru kultury MěÚ), který je v majetku města, vznikl na místě válkou poškozeného pivovaru. Rozsáhlá rekonstrukce proběhla v roce 2000 – 2001. Při ní byla změněna celá dispozice budovy a vznikl tak víceúčelový sál s divadelní technikou. Kapacita sálu je 160 míst a v 1. patře je umístěno 154 sedaček. V minulém roce byla ukončena distribuce filmů na 35 mm pásech, a proto bylo uvažováno o digitalizaci kina. Vzhledem k finanční náročnosti nebyla tato akce zastupitelstvem města schválena a promítání filmů v Domě kultury Ralsko (DKR) bylo ukončeno.<br />
„V roce 2012 bylo v DKR uspořádáno 62 akcí. Dobíhalo ještě promítání filmů – těch se uskutečnilo 7 za účasti 37 návštěvníků, dále šlo o zkoušky divadelních ochotníků, plesy, veřejná setkání, jednání zastupitelstva města, seniorské zábavy a setkání, divadelní představení pro děti i dospělé, hudební společenské večery, výstavy, taneční akce atd. Na akce pořádané odborem kultury MěÚ přišly necelé dva tisíce návštěvníků. Cena vstupenky na malá divadla (např. ochotníci) byla kolem 60 Kč, na větší od 170 do 230 Kč, ale např. u Divadla Járy Cimrmana nebo Františka Ringo Čecha zaplatili diváci za vstupenky kolem 300 Kč. Vstupné na koncerty se pohybuje od 150 do 200 Kč. S kladným ohlasem se setkala půl roku trvající výstava Beatlemánie!, kterou vytvořilo Národní muzeum a představilo ji původně v Českém muzeu hudby v Praze. Přišlo na ni téměř 1600 zájemců z celé republiky,“ sděluje vedoucí odboru kultury MěÚ Ing. Helena Jakešová.<br /> V Mimoni existovalo také letní kino, které však v současnosti chátrá. V minulých letech se tu konaly jen Majálesy místního gymnázia, město zde naposledy pořádalo část městských slavností v roce 2007. Nyní hledá dotační prostředky pro jeho rekonstrukci podle zpracovaného projektu a areál je v současné době uzavřen.</p> <p>Městská knihovna</p> <p>Mimoňská knihovna byla zřízena v roce 1888 a patřila k nejstarším německo-českým knihovnám. V roce 1920 byla dohodou mezi zástupci města a učitelstva stávající Národní knihovna spojena s nově vznikající Obecní knihovnou. Toto spojení přineslo zkvalitnění knihovního fondu. Již v roce 1924 měla knihovna 321 čtenářů, kteří si mohli vybírat z 2665 svazků. Druhá světová válka znamenala pro knihovnu stagnaci. Po roce 1945 zbylo pouze 300 značně poškozených knih, z nichž mohlo být k půjčování použito jen 30 – 40 svazků. Další 200 svazků bylo získáno mezi českými osídlenci. Ještě dlouhou dobu byly nakupovány nové knihy pouze z dobrovolných příspěvků. Knihovna se během své existence několikrát stěhovala, do dnešních prostor se přemístila v roce 1992. „V současné době jsme menší profesionální městskou knihovnou. Knihovní fond na konci roku 2012 čítal 26 974 svazků, máme 419 čtenářů, z toho je 138 dětí. Bylo realizováno 21 398 výpůjček. Loni bylo na nákup knih vyčleněno 141 830 Kč, za které se nakoupilo 680 svazků a bylo odebíráno 48 titulů periodik,“ říká Ing. Helena Jakešová<br />
Nyní je knihovna součástí odboru kultury MěÚ. Během roku 2012 se uskutečnilo 90 akcí, z toho 84 besed pro mateřské a základní školy, a to včetně besed v rámci celoročního projektu zakončeného pasováním žáků 1. tříd na čtenáře. Probíhala i čtenářská soutěž pro děti, uskutečnila se velikonoční a vánoční dílna, besedy s ilustrátorem Adolfem Dudkem, beseda se spisovatelem Michalem Vieweghem, proběhla malířská soutěž pod názvem „Čím se bavím, když prší“.<br />
V knihovně je jediné veřejné internetové pracoviště ve městě.</p> <p>Městské muzeum</p> <p>V roce 2009 města Mimoň a Zlotoryja z Polska spolu s Římskokatolickou farností Mimoň získala dotaci v rámci Operačního programu Přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika 2007 – 2013 pro projekt „Rozvoj cestovního ruchu v pohraničí – Turistické využití Zlotoryje a Mimoně.“<br />
Během rozsáhlé rekonstrukce historické budovy bývalého špitálu pro muzejní potřeby proběhl i archeologický průzkum.<br /> Muzeum, které je součástí odboru kultury MěÚ, bylo slavnostně otevřeno 7. srpna 2010. „Vlastních, zaevidovaných sbírkových předmětů máme zatím jen devět (cechovní prapory, které čekají na restaurování). Zbytek expozice je sestaven na základě schváleného scénáře z dlouhodobých zápůjček od Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě, doplněno např. o model zaniklého zámku, skleněné erby majitelů města nebo kopie katalogů významné bývalé firmy TON. Expozice, která je vlastivědného a přírodopisného zaměření (zobrazuje nejdůležitější fragmenty z historie a přírody Mimoně a jejího okolí), je koncipována na základě smlouvy s Vlastivědným muzeem a galerií v České Lípě. Na schodech a v patře je miniexpozice a galerie muzikanta a výtvarníka Jana Antonína Pacáka, kde se v průběhu roku konají různé kulturní akce. Během minulého roku bylo realizováno 12 výstav, 10 přednášek, 22 vernisáží a dalších akcí,“ říká vedoucí odboru kultury MěÚ.<br />
Okolí muzea zkrášluje bylinná zahrádka s naučnými panely a barokní socha sv. Jana Nepomuckého.</p> <p>Turistické informační centrum</p> <p>Je součástí MěÚ, odboru kultury a nachází se v objektu Městského muzea. V roce 2012 využilo jeho služeb 5552 návštěvníků. Turistické informační centrum (TIC) nabízí klasické služby – prodej propagačních materiálů, poskytování turistických informací o městě, vyhledávání autobusových a vlakových spojů, kopírování apod. Zajišťuje i provádění v areálu Božího hrobu, a to od června do září vždy v sobotu a neděli. Loni navštívilo tuto památku necelých tři sta zájemců.</p> <p>Spolky</p> <p>Tradice ochotnického divadla se v Mimoni datuje od roku 1975, kdy divadélko NOCOCO vystoupilo s představením Kašpárek a Šmidra v černém hradu. Zájem o amatérské divadlo poklesl v polovině 90. let minulého století. Ke vzkříšení došlo v roce 2007.<br /> Od roku 2004 působí při mimoňské Základní umělecké škole Občanské sdružení Zvěvandule. Může se pochlubit řadou vystoupení nejen v Mimoni a také vydáváním CD.<br />
Společenství historie Mimoně, Ralska a okolí je neziskové společenství, jehož cílem je poznávat historii Mimoně a Podralska, a to v době minulé i nedávné. Působí od roku 2004 a sdružuje 52 členů. Jejich snahou je také navazovat kontakty s bývalými občany Mimoně a to bez rozdílu národností nebo politické orientace.<br /> Podrobnosti na: www.mestomimon.cz</p>
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“