Město Plzeň se aktivně zapojuje do mezinárodní sítě Eurocities
PLZEŇ: Zástupci statutárního města Plzně, které je již od roku 2008 členem EUROCITIES, se zúčastnili v estonském Tallinnu největšího kulturního fóra od založení této mezinárodní sítě samospráv. Tématem letošního ročníku konference Culture forum 2017, na niž přijelo 129 hostů z 65 evropských měst, byly Inovativní modely pro kulturní samosprávu a partnerství ve městech a Kreativní inkubátory.
Město Plzeň prezentovalo na konferenci ojedinělý design Loosových interiérů i například mobilní aplikaci Skryté město.
„EUROCITIES je síť velkých evropských měst založená v roce 1986, která zahrnuje více než 140 místních samospráv z 36 evropských zemí. Tato platforma členských měst slouží k výměně zkušeností, analýz a metodické práce jednotlivých zástupců měst v různých oblastech – kultura, ekonomický rozvoj, životní prostředí, vzdělání a tak dále,“ uvedla vedoucí Odboru kultury Magistrátu města Plzně Květuše Sokolová. Právě odbor kultury město na akci zastupoval.
V rámci Kulturního fóra působí 5 pracovních skupin: Přístup ke kultuře, Mladí lidé a kultura, Kultura jako zdroj, Veřejné umění a Kreativní průmysly. Město Plzeň je členem pracovní skupiny Přístup ke kultuře, kde bylo prezentováno a diskutováno téma kulturního dědictví a úspěšné konverze industriálních staveb. „Prezentovali jsme ojedinělý design Loosových interiérů a industriální dědictví využívané ke kulturním účelům, například DEPO2015 či Moving station. Zahraniční účastníky konference velmi zaujala informace o projektu - mobilní aplikaci Plzeň 2015 Skryté město,“ doplnila Květuše Sokolová.
Podle ní prošlo hostitelské město konference Tallinn v průběhu posledních dvaceti pěti let mnoha změnami. V roce 2011 bylo Evropským hlavním městem kultury a ve druhé polovině roku 2017 bude hostitelem estonského předsednictví Rady EU. Z těchto důvodů představili zástupci města Tallinn svou současnou vizi a podělili se o zkušenosti spojené s transformací kulturních a tvůrčích center.
V Tallinnu působí více než 2500 společností a organizací v oblasti kultury a kreativní ekonomiky. Dále je Tallinn také zařazen mezi nejlepší světová digitální města se svým silným start-up systémem. Úspěch rozběhl v roce 2013 vývoj celosvětového programu Skype, který je dílem estonských vývojářů. Podle Wall Street Journal Estonsko produkuje více start-up podniků na obyvatele než kterákoliv jiná země v Evropě.
„Digitální posun velmi změnil téměř každý aspekt kulturní samosprávy, kulturní strategie a zapojení publika. Kultura a kreativita jsou stále více vnímány jako katalyzátor pro inovace a růst města a společnosti, a to jak z hlediska sociální inovace, tak i z hlediska ekonomického. Mezi témata konference vedle kulturních a kreativních průmyslů patřilo také téma migrační krize a kulturní integrace. Globální migrační krize vyvolává otázky ohledně připravenosti kulturních institucí na potřebu posílení sociální soudržnosti a mezikulturní dialog,“ doplnila Květuše Sokolová.
Zajímavá byla podle zástupců města Plzně návštěva kreativních zón, zejména Rottermanni Kvartalu či Inkubátoru Loomeinkubaator Tallinn, který poskytuje začínajícím firmám kompletní servis a který za více než deset let pomohl uvést výrobky více než 300 kreativních společností na trh, zejména v oblasti designu a módy. Tyto aktivity jsou podporovány městem Tallinn. V této oblasti byly zajímavé příspěvky měst Dortmund a Mnichov, které v současnosti řeší potřebu redefinování úlohy svých kulturně kreativních inkubátorů.
V závěru konference byla účastníkům představena aktuální evropská agenda v oblasti kultury, připravované aktivity v rámci Evropského roku kulturního dědictví 2018 a prezentace Evropských hlavních měst kultury roku 2017 - Aarhus (Dánsko) a Pafos (Kypr).
Mohlo by vás také zajímat...
OLOMOUC: Moravská filharmonie Olomouc připravila k příležitosti státního svátku sérii pěti koncertů, kterými potěšila publikum ve městech Prostějov, Jeseník, Olomouc, Šumperk a Přerov. U příležitosti letošního Roku české hudby bylo hlavní programovým leitmotivem celého turné hudba výhradně českých autorů. Diváci se mohli těšit z mimořádných výkonů talentovaného rumunského violoncellisty Andreie Ionițy, který je nositelem prestižní ceny z mezinárodní soutěže Petra Iljiče Čajkovského a pravidelně vystupuje s předními orchestry po celém světě.
ČR: Česká republika patří mezi jeden z dvaceti šesti států, které mají polární základnu na Antarktidě. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zde už patnáct let provádějí unikátní výzkumy. Zaměřují se na dopad klimatických změn na Antarktidě a na to, jak tyto změny působí na území naší republiky. Film Petra Horkého Čeští vědci v Antarktidě představuje práci tuzemských výzkumníků a jejich způsob přemýšlení o globálních změnách, které čím dál tím více ovlivňují životy nás všech. To vše v nádherných a dechberoucích scenériích drsné antarktické krajiny. Dokument odvysílal program ČT2 dnes, 29. října, dostupný je i v iVysílání.
ČR: Byl to ten nejveselejší “dušičkový“ rozhovor, jaký jsem kdy vedla. Mým hostem v rozhlasovém studiu byl sochař, malíř, spisovatel a pedagog Vladimír Preclík. Vyprávěl o slavnosti v Den mrtvých v Mexiku, o tradici plné barev, hudby, zábavy a radosti. O pár let později – už o poznání vážněji – jsme se k tématu vrátili v knižním dialogu Sochařům se netleská. Tehdy jsem si uvědomila, jak důležité je připomínat si své blízké, a dokonce klást jim i dosud nezodpovězené otázky. Tak jako Vladimír Preclík svému otci Aloisovi v následujícím textu.
ČR: Tajný řád, jehož posláním je udržet rovnováhu mezi dobrem a zlem. S tím mu pomáhá lovec, který zasahuje tam, kde je odhalení a dopadení pachatele nad možnosti běžných postupů policejního vyšetřování. Osm případů s prvky thrilleru řeší v koprodukčním televizním seriálu Lovec herci Pavel Kříž a Jana Kolesárová. Nový projekt režiséra Jiřího Stracha tematicky navazuje na jeho divácky úspěšné minisérie Ďáblova lest, Ztracená brána či seriál Labyrint. Premiéru prvního dílu Lovce uvedla ČT1 ve středu 30. října.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818