<p>KYJOV: Slovácký rok v Kyjově, to je příležitost k setkání s opravdovostí lidí, s dotekem dávných časů a kořenů. Tato největší a nejslavnější folklorní akce na Kyjovsku má tradici od roku 1921. Ale nejen folklorem žije město, které má téměř 13 tis. obyvatel. Koncerty hudby různých žánrů, divadelní představení, filmová promítání, výstavy a další akce pro všechny věkové kategorie organizuje kyjovské Městské kulturní středisko (MěKS), příspěvková organizace zřizovaná městem.</p> <p>Pohled do historie i současnosti</p> <p> Budova dnešního kulturního domu byla slavnostně otevřena v listopadu 1973. Tehdy patřila 21 podnikům a působil v ní sdružený závodní klub. Posledním majitelem zůstaly nakonec zdejší šroubárny, které rozlehlý objekt prodaly městu Kyjov. V části přízemí jsou dnes různé provozovny a obchody, přičemž tržby z tohoto nájmu jsou příjmem MěKS. V kulturním domě se nachází estrádní sál, vhodný k pořádání plesů, tanečních zábav, konferencí atd., s kapacitou při plesovém uspořádání 428 míst k sezení, v případě uspořádání pro estrádní pořady pojme 520 lidí. Salonek estrádního sálu má 52 míst k sezení, foyer estrádního sálu má kapacitu 60 míst a je vhodný k pořádání školení, přednášek atd. Divadelní sál se hodí k pořádání divadelních představení, estrádních pořadů, školních akademií, ale i ke zkouškám tanečních divadelních souborů, a nabízí v hledišti 334 míst k sezení. V prostoru mezi estrádním a divadelním sálem se nachází fotogalerie.<br />
Město v loňském roce přispělo na provoz částkou 6 milionů Kč. MěKS žádá každoročně o dotace Jihomoravský kraj na folklorní akce – vloni se podařilo získat dotace od Jihomoravského kraje na soutěž o nejlepšího tanečníka verbuňku Kyjovského Dolňácka, na soutěž dětských zpěváčků Vyletěla holubička, na seriál dechových hudeb. Obrací se i na Nadaci hudebního fondu (NHF) se žádostmi o podporu koncertů vážné hudby v rámci KPH. </p> <p>Slovácký rok letos slavil jubileum</p> <p>Nejvýznamnější folklorní akcí, která se koná vždy jednou za čtyři roky po čtyři dny, je Slovácký rok v Kyjově. Letos v srpnu se uskutečnil jubilejní 90. ročník. Probíhal v jednotlivých programových blocích – život, práce a zábava lidí zdejšího regionu zvaného Kyjovské Dolňácko. Festival má díky svému čistému lidovému projevu jedinečnou prestiž a stálou záštitu Ministerstva kultury i Ministerstva zahraničních věcí. Svým pojetím a délkou trvání se řadí k největším a také nejstarším folklorním festivalům u nás. Dotaci na Slovácký rok obdrželo MěKS od města Kyjova, Jihomoravského kraje a další příspěvky poskytli sponzoři. </p> <p>Různorodá nabídka programů</p> <p>MěKS se snaží nabídnout širokou paletu kulturních aktivit. Zájmy občanů zjišťuje i prostřednictvím ankety Co byste chtěli vidět a slyšet? umístěné na webových stránkách. První příčku s 12,3 % v ní obsadily večery při dechové hudbě (letos proběhl 3. ročník seriálu dechových hudeb, který nabídl osm koncertů), s 10,9 % následuje divadlo – komedie, dále s 8,4 % vážná hudba, s 8,3 % diskotéky, folklorní pořady získaly 6,9 % atd. Mezi zajímavé akce jistě patřila instruktáž přípravy krojů na vystoupení nebo kurz genealogie.<br />
V Kyjově působí amatérský divadelní soubor Opona, který má podobu občanského sdružení, ve kterém se angažují mladší příznivci Thálie. Naopak občanským sdružením není Loutkový soubor, který ale vyvíjí svou činnost s podporou MěKS. Tradicí se může pochlubit zdejší Kruh přátel hudby, který má 64 členů. Národopisně zaměřený Slovácký soubor, o.s., tvoří ženský, mužský a taneční soubor, a pro děti je tu soubor Kyjovánek I a II. Dále ve městě působí folklorní soubor Vyslúžilci, divadelní amatérský soubor Matýsek, tři folkové a country skupiny, dechová hudba Žadovjáci, Tetky z Kyjova, cimbálové muziky Jury Petrů, HUDCI z Kyjova a další.<br />
V loňském roce proběhlo 9 divadelních představení s návštěvností 1660 osob, 13 dětských pořadů pro děti, které vidělo 4060 dětí, 26 koncertů pro 6170 zájemců, 8 tanečních zábav, které zaujaly 1970 osob a třinácti plesů se zúčastnilo 3700 občanů. Výstavy navštívilo 1200 zájemců. Odhaduje se, že o další akce– přednášek, stavění máje atd. mělo zájem 3500 osob. Kurzů taneční a společenské výchovy se zúčastnilo 150 tanečníků – začátečníků. Předvánoční trhy navštívilo přes 6 tisíc občanů a ve výčtu akcí bychom mohli dál pokračovat. Dům kultury využívají i jiná sdružení a organizace, např. studenti Klvaňova gymnázia tu pořádají každoročně Majáles.</p> <p>Kamenné i letní kino<br />
Budova kina Panorama byla dokončena na podzim roku 1970 a v této době je majetkem města. Bezbariérový přístup je v kině zbudován, ale místa pro vozíčkáře dosud ne. V minulém roce kino obdrželo příspěvek ze Státního fondu pro rozvoj české kinematografie ve výši 800 tisíc Kč na digitalizaci kina. Byl pořízen digitální promítací stroj, k dispozici je 3-D systém Dolby. Reprodukce zvuku je ve formátu Dolby Stereo, Dolby Digital a Dolby Digital EX a nechybí ani azurová stopa.<br />
Během roku se odehraje zhruba 500 představení, průměrná cena vstupenky je 100 Kč, v hledišti je 424 sedaček. Od června loňského roku mohou zájemci využít tzv. rodinnou vstupenku, která je určena pro 2 děti do 15 let a 2 dospělé nebo 3 děti do 15 let a jednoho dospělého.<br />
V Kyjově působí také Filmový klub, který má 12 členů většinou ve věku do čtyřiceti let. Klubové filmy se hrají jednou týdně. V projektu Film a škola se během roku odehraje kolem 25 představení, a to pro mateřské, základní a střední školy. Bijásek pro nejmenší diváky pak promítá filmy dvakrát za měsíc.<br />
Letní kino se nachází na Urbanově ulici a je také majetkem města. Kapacita hlediště je asi 1500 míst. V loňském roce byl areál v letě jeden měsíc uzavřen, protože probíhaly opravy nutné k uspořádání Slováckého roku. Proto se konalo jen 18 představení, na které přišlo 500 diváků. Průměrná cena za vstupenku byla 80 Kč. Nejúspěšnějším filmem se staly Lidice.</p>
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.