Loucký klášter potřebuje na opravu dvě miliardy
ZNOJMO: Pokud přijíždíte do Znojma směrem od Vídně, nemůžete minout výraznou dominantu - loucký klášter, který původně patřil řádu premonstrátů. Rozsáhlý areál nedaleko centra města leží na levém břehu řeky Dyje. Malá část interiérů je sice opravená, ale na zásadní rekonstrukci a návrat ke slávě stále čeká.
Počátky kláštera spadají do roku 1190. U jeho zrodu stál kníže Konrád Ota, syn údělného knížete Konráda II. Znojemského, a jeho matka Marie. Po dalších šest století byl jedním z předních klášterních komplexů ve střední Evropě. Jeho dějiny jsou svázány se jménem opata Šebestiána Treytaga z Čepiroh, jemuž se připisuje počátek pěstování okurek na Znojemsku, či vynálezce bleskosvodu Prokopa Diviše, který v době zdejšího působení vytvořil elektrický hudební nástroj "Denis d´Or".
V období kláštera se střídaly špatné i dobré časy - po vyplenění husitskými vojsky v roce 1425 následovala přestavba areálu. Dnešní barokní podobu získaly objekty stavebními úpravami koncem 17. století. Byly rozděleny do tří epat, ale kvůli reformám Josefa II. zůstaly nedokončené.
Poté stihl klášter nevlídný osud - v roce 1784 byl zrušen až do počátku 90. let 20. století sloužil vojenským účelům. Překrásné knihovní regály a část knihovního fondu získali premonstráti pro klášter na pražském Strahově.
V současné době spravuje areál Úřad pro zastupování ve věcech majektových. Návštěvníci mohou vidět expozice vztahující se k vinařství, výstavní prostory, informační středisko i vinotéku. To vše v režii vinařské firmy Znovín.
Město Znojmo se řadu let snažilo získat areál do svého majetku. "V současné době je jednání na mrtvém době. Město nebylo ochotno přistoupit na podmínky státu ohledně bezúplatného převodu, který stanovil nutnost opravit objekt do deseti let a nemožnost jeho komerčního využívání. Přitom potřebné opravy jsou odhadovány na 2 miliardy Kč", říká místostarosta města Znojma Marian Keremidský.
Před časem proběhla v tisku zpráva o tom, že o loucký klášter projevil zájem Památník národního písemnictví, který se nachází v premonstrátském klášteře na Strahově a nové prostory hledá od počátku 90. let minulého století. Původně zvažoval do znojemské Louky sestěhovat depozitáře roztroušené na osmi místech ČR. Od svého úmyslu však vzhledem k velké vzdálenosti od Prahy ustoupil a nyní uvažuje o prostorách v Terezíně.
ev
Mohlo by vás také zajímat...
PARDBUCIE: Největší letní událostí školy je bezpochyby již 15. ročník Sportiády s podtitulem Rozhoupej loď, která vyvrcholila v pátek 2. 8. ve škole v Pardubičkách. Sportiáda je zaměřena na sportovní dovednosti plné soutěží v podobě variace Bocci, agility se psem, dračí lodě apod. Škola se aktivně zúčastní akce Sportovní park v parku Na Špici. Návštěvníci mohou finančně pomoci rozhoupat loďku v Automatických mlýnech a tím tak budovat bezpečný přístav pro žáky školy.
ČR: Znáte kreslené vtipy Miroslava Kemela? Někdy trefně komentují aktuální dění, přičemž nešetří žádné politické veličiny, jindy se zasmějete vcelku nevinným anekdotám se zvířátky. Autor jich nakreslil stovky a tisíce, protože se touhle tvorbou profesionálně zabývá už od 90. let. Potěšením a relaxací je mu muzika, skládání písniček a vystupování s vlastní kapelou, ke které se občas přidává i zpěvák a herec Vladimír Javorský.
KUKS: Sarkastický ďáblík, zbožný poustevník, rozdovádění hosté v krčmě i smetánka z hospitalu hraběte Šporka ožívá v kukské interaktivní expozici loutek Theatrum mundi Kuks. Galerie loutek Jiřího Nachlingera zve návštěvníky Kuksu na unikátní audiovizuální zážitek, ve kterém promlouvají figury ze zlatých barokních časů v bývalých lázních. Ten dokresluje zážitek z návštěvy hospitalu a výletu po místní přírodě. Otevřeno je po celý den vždy od pátku do neděle.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Aloise Nerudy za Filharmonii Hradec Králové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818