<p>VRANOV: Také letos se ve Vranově na Benešovsku uskuteční tradiční vánoční koncert. Obec a Sbor dobrovolných hasičů Vranov jej již podvanácté připravily na neděli 22. prosince. V sále místní hospody začíná v 19 hodin a vstupné je dobrovolné. V pestrém programu vystoupí Dětský sbor ZŠ Pyšely a děti z dětského domova pod vedením Martiny Linhartové, žesťové kvinteto Brass Five, sopranistka Lucie Silkenová a herec Roman Zach.</p> <p>Organizátor koncertu a zároveň umělecký vedoucí Brass Five Jan Pohořalý nám odpověděl na několik otázek.</p> <p>Jak tradice vánočních koncertů ve Vranově vznikla?</p> <p> Narodil jsem se v Benešově a celý život bydlím ve Vranově. Když jsme poprvé začali přemýšlet o koncertech, které by byly posluchačsky zajímavé, naše první volba padla právě na Vranov. Pomohla nám tehdy i náhoda, když jsme po zkoušce seděli v jedné pražské hospůdce a přisedli si k partě herců. Tak jsme domluvili i našeho prvního hosta, kterým byl v roce 2002 Jiří Langmajer. </p> <p>Jaký byl další vývoj těchto koncertů?</p> <p> Po velice pozitivní posluchačské odezvě u nás ve Vranově, kde hned na první koncert byl zcela zaplněný sál, jsem začal hledat další místa, kde bychom mohli vánoční program s hosty předvést. Opět pomohla náhoda a šťastné setkání s tehdy novou ředitelkou dětského domova v Pyšelích Hankou Juřenovou. Díky její velké pomoci a dále pak Bohumila Gondíka jsme v roce 2004 měli první koncert v Pyšelích. </p> <p>Jak začala vaše spolupráce se ZŠ Pyšely?</p> <p> Po několika koncertech se nám podařilo potkat úžasnou Martinu Linhartovou, která je učitelkou na pyšelské základní škole a zároveň vedoucí dětského pěveckého sboru. Tak jsme mohli k pěveckým sólistům připojit ještě dětský sbor. Sbor se snažíme využívat zejména v závěrečném vánočním bloku, ale každoročně máme i několik nových písní, které si s námi děti zazpívají. </p> <p>Přizpůsobíte váš repertoár vánočnímu času?</p> <p> Samozřejmě, a tak se, myslím úspěšně, snažíme, aby lidé nevnímali předvánoční čas jako jeden velký úprk a shánění dárků. Klasické vánoční melodie si lidé s námi mohou v závěrečné části užít takzvaně na „vlastní kůži“. Nabízíme totiž kromě programu koncertu i texty vánočních písniček a koled, které si pak s námi mohou diváci zazpívat. </p> <p>Na jaké skladby se tedy letos mohou návštěvníci těšit?</p> <p> Jelikož náš vranovský koncert je v pořadí již dvanáctý, je nutné každý rok obměnit repertoár. Posluchači si občas řeknou, abychom nějaké úspěšné, zejména zpívané melodie zopakovali. Velice oblíbené jsou koncerty s duety pro soprán a tenor. V letošním roce máme jako pěveckého hosta skvělou sólistku Národního divadla v Praze Lucii Silkenovou. Připravili jsme pro ni čtyři zcela nová aranžmá Mozartových a Dvořákových skladeb. Jako herecký host vystoupí známý sympaťák Roman Zach. Také dětský sbor představí několik nových písní. Budeme moc rádi, když se zastavíte v předvánočním shonu, přijedete si poslechnout krásné melodie a uděláte si hezkou vánoční náladu. To je jedna z věcí, kterou vám mohu opravdu garantovat.</p>
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Vánoční pohádky jsou dlouhá léta symbolem českých Vánoc. Generace diváků si je spojují s rodinnou pohodou, vůní cukroví a kouzlem svátečních dní. Statistiky z loňského roku sice potvrzují, že zájem o pohádky neochabuje, ale zároveň se čím dál hlasitěji ozývá kritika na adresu jejich klesající kvality. Může si česká pohádka udržet své pevné místo na vrcholu televizní zábavy, nebo čelíme postupnému úpadku tohoto kdysi zářivého žánru?
ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 33 položek. Téměř před deseti lety v r. 2015 přibyla do tzv. národního seznamu „Betlémská cesta v Třešti“. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Naší průvodkyní po Cestě na Seznam bude za nominační tým Mgr. Eva Kolajová, vedoucí Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury, Muzeum Vysočiny Třebíč, společně s Ing. Pavlem Brychtou, předsedou Spolku přátel betlémů v Třešti.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Také redakce Místní kultury sleduje nové trendy v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukazuje se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme otevřeli anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Natálie Brzoňové, PR manažerky 8smičky – zóny pro umění.