Kulturní klima v Bystřici

<p>BYSTŘICE: „Oficiální název obce je Bystřice, ale název obce dle Katastrálního úřadu a také pro doručování pošty je Bystřice nad Olší. Proč nedošlo k oficiální změně názvu na Bystřice nad Olší? Právě kvůli sporu o to, zda-li řeka tekoucí přes Bystřici je Olše nebo dle historického názvu Olza, se zastupitelé nedohodli, a jsme jen Bystřice“ vysvětluje rozdíly v názvu obce starosta Bystřice Ladislav Olšar.</p> <p>Obec má 5337 obyvatel a většina kulturních akcí se odehrává v knihovně, kině a informačním centru. O veškerém dění v obci informuje kabelová televize.</p> <p>Nahlédnutí do historie</p> <p> Nejstarší doložená písemná zmínka je datována rokem 1423. Obec prošla čtyřmi etapami kolonizace a v roce 1770 zde žilo přibližně 856 obyvatel. V 80. letech 18. století vznikla v Bystřici škola a evangelický sbor. Zděný evangelický kostel bez věží a zvonů byl vybudován v roce 1811 a až v polovině 19. století se jeho součástí staly i věž a dva zvony. Rok 1871 přinesl zahájení provozu na jednokolejní trati do Jablunkova a Žiliny. Koncem 19. století vyrostl na místě katolického dřevěného kostela nový – kostel Povýšení svatého Kříže – a byla realizována stavba nové budovy evangelické lidové školy s vyučovacím polským jazykem. Od počátku 20. století se v obci rozvíjel průmysl – do provozu byla uvedena cihelna, mlýn, pobočka továrny na ohýbaný nábytek, mlékárna. V roce 1927 byla otevřena nová budova české státní školy a v témže roce zahájila provoz i nová polská mateřská škola. Po roce 1945 se obnovila výuka v českých i polských školách.<br />
V roce 1970 žilo v Bystřici 4423 obyvatel, v roce 1987 se počet zvýšil na 4932 a v roce 1990 měla obec 4918 občanů. V roce 1997 získala Bystřice obecní prapor a znak. Občané polské národnosti se angaují v organizaci PZKO (Polský kulturně osvětový svaz), která provozuje areál parku K. Sliwki, ve kterém se koná řada kulturních akcí. V závěru minulého století byla v obci dokončena dostavba česko-polské základní školy.</p> <p>Finance a kultura</p> <p>V letošním rozpočtu obce je pro kino vyčleněna částka 385 tisíc Kč, pro knihovnu 1235 tisíc, na kulturu 1010 tisíc, ostatní záležitosti kultury, církví a sdělovacích prostředků (včetně jubileí) 65 tisíc Kč a na kabelovou televizi 300 tisíc Kč. Pro letošní rok vypsala obec pro spolky granty ve výši 600 tisíc Kč. Např. na činnost souboru Laczka šlo 20 tisíc Kč, stejná částka je určena na činnost folklorního souboru Bystrzyca, na Dny studentské kultury bude použito 5 tisíc Kč, na muzikoterapii – bubnování v přírodě 7 tisíc Kč, na intenzivní taneční soustředění půjde 8 tisíc Kč, na kulturně-sportovní akce k oslavě Dne dětí 18 tisíc Kč, na koncerty pořádané Farním sborem Luterské církve je vyčleněno 8 tisíc Kč atd.<br />
Obec má podrobně podle jednotlivých měsíců zpracovaný plán obecních akcí, aktitivit organizací, spolků a sdružení Bystřice, včetně mimořádných akcí realizovaných jiným subjektem v Bystřici. Většinou jde v každém měsíci o 15 až 20 akcí.</p> <p>Z největších kulturních akcí</p> <p>Bystřický Máj měl motto „Láskyplné objetí“ a přinesl řadu vystoupení dechových hudeb, vystoupení klaunů, koncert skupiny Děda Mládek atd. Mezi největší kulturní akce v obci patří Mezinárodní svatojánský folklorní festival Bystřice-Bystrzyca, jehož pátý ročník proběhl v červnu 2012. Šlo o přehlídku deseti folklorních souborů z Česka, Polska a Slovenska. Celkové náklady na pořádání byly přes 160 tisíc Kč, z toho dotace od Moravskoslezského kraje představovala 80 tisíc Kč. Přes nepřízeň počasí se vydařil Den obce Bystřice, v jehož rámci proběhla akce Bystřické talenty – prezentace bystřických dětí a mládeže, nechyběla tradiční vystoupení dechových hudeb, vystoupila řada místních umělců, představily se místní spolky atd. V prosinci se uskutečnilo v parku Setkání s Mikulášem, akce pro děti a rodiče, jejíž součástí byla i vystoupení místních souborů. V témže měsíci proběhla akce „Osobnosti Bystřice 2012“. Šlo o setkání zástupců spolků, sdružení obce, škol, církví, příspěvkových organizací a sponzorů. Závěrem si převzali oceněními tři jednotlivci a jedno občanské sdružení.</p> <p>Kin./O Bystřice</p> <p>Pod tímto zvláštním názvem působí v obci kino. Jeho počátky spadají do roku 1925, v roce 1955 odehrálo kino 254 filmových představení pro 38 180 diváků. Promítalo se v hostinci Dělnický dům. „V květnu 1960 se otevřelo kino nové, a to v bývalém objektu židovské rodiny Wildholzů, kteří zahynuli v koncentračním táboře. Objekt je z roku 1910 a původně sloužil jako hospoda. Obec Bystřice odkoupila budovu v roce 1993 od dědiců zmíněné rodiny. Kapacita sálu je 157 míst. Promítání se koná 1× týdně v sobotu, 2× v měsíci v neděli dopoledne pro děti, probíhají zde také páteční filmové večery nezávislých a artových filmů. S velkým ohlasem se setkává promítání v rámci Kuk-Kino (jde o ojedinělou akci v rámci ČR), při které jsou dětským divákům promítány filmy, a pak se o nich diskutuje, vznikají výtvarné práce k promítnutým snímkům atd. Dětem jsou nabízena stále náročnější filmová představení – např. japonské, francouzské filmy, produkce z afrických zemí, filmy z 30. let minulého století.<br />
V minulém roce přišlo na 82 filmů 2535 zájemců, což znamená průměrnou návštěvnost na jeden film 31 diváků (průměr v ČR je 27,8 diváků).<br /> „Vloni byly příjmy kina 96 601 Kč, výdaje 293 053 Kč a nutné úpravy, včetně zařízení DVD, činily 43 tisíc Kč,“ vysvětluje starosta obce a dodává: //„V rámci boje o uchování provozu kina jsme v minulém roce realizovali přechod na systém E-cinema – promítání 35 mm, DVD a Blu-ray – veřejné produkce. Je to jediná cesta jak zachovat malá a střední kina. Naše obec loni vyhlásila soutěž ´Milujeme naše kino – Kochamy nase Kino´ a na konci roku se sešlo 35 vyplněných hracích karet (návštěva nejméně deseti filmových představení), které byly slosovány, a vítězové dostali odměnu.“ </p> <p>Místní knihovna</p> <p>Knihovnictví má v obci dlouholetou tradici. Zdejší čtenářský spolek byl založen v roce 1889 a po roce si mohli zájemci vybírat ze 169 knih a 7 titulů časopisů. V roce 1923 vznikla Polská obecní knihovna a v témže roce i česká knihovna. Po 2. světové válce byla knihovna umístěna v budově zdejšího kina. V roce 1969 zahájila v Bystřici činnost Středisková knihovna se šesti pobočkami v obcích Vendryně, Nýdek, Hrádek, Milíkov, Karpetná a Košařiska. V roce 1983 se knihovna přestěhovala do budovy bývalého Místního národního výboru a byla řízena Okresní knihovnou ve Frýdku-Místku. Od roku 1993 je Místní knihovna Bystřice příspěvkovou organizací zřizovanou městem. Uskutečnila se automatizace knihovny, v září 1999 se knihovna přestěhovala do krásných nových prostor přístavby Základní školy. Získala nové vybavení, byl sem zaveden internet pro čtenáře a během dalších let se podařilo s podporou obce vybudovat moderní knihovnu pro 21. století.<br />
Knihovní fond čítal ke konci minulého roku 31 445 svazků, z toho bylo v roce 2012 nakoupeno 296 nových knih za 136 203 Kč. Počet čtenářů vloni činil 751 a ve srovnání s rokem 2011 došlo k nárůstu. Vloni se uskutečnilo 33 301 výpůjček. Kromě klasické knihovnické činnosti uspořádala knihovna v minulém roce 58 akcí pro čtenáře – např. Týden čtení věnovaný Jiřímu Trnkovi, Čtenář roku – soutěž pro nejlepšího čtenáře, Pasování prvňáčků na čtenáře knihovny, besedy se spisovatelkou, ilustrátorkou, cestovateli, Scénické čtení herců Slováckého divadla atd.</p>