<p>BYSTŘICE: „Oficiální název obce je Bystřice, ale název obce dle Katastrálního úřadu a také pro doručování pošty je Bystřice nad Olší. Proč nedošlo k oficiální změně názvu na Bystřice nad Olší? Právě kvůli sporu o to, zda-li řeka tekoucí přes Bystřici je Olše nebo dle historického názvu Olza, se zastupitelé nedohodli, a jsme jen Bystřice“ vysvětluje rozdíly v názvu obce starosta Bystřice Ladislav Olšar.</p> <p>Obec má 5337 obyvatel a většina kulturních akcí se odehrává v knihovně, kině a informačním centru. O veškerém dění v obci informuje kabelová televize.</p> <p>Nahlédnutí do historie</p> <p> Nejstarší doložená písemná zmínka je datována rokem 1423. Obec prošla čtyřmi etapami kolonizace a v roce 1770 zde žilo přibližně 856 obyvatel. V 80. letech 18. století vznikla v Bystřici škola a evangelický sbor. Zděný evangelický kostel bez věží a zvonů byl vybudován v roce 1811 a až v polovině 19. století se jeho součástí staly i věž a dva zvony. Rok 1871 přinesl zahájení provozu na jednokolejní trati do Jablunkova a Žiliny. Koncem 19. století vyrostl na místě katolického dřevěného kostela nový – kostel Povýšení svatého Kříže – a byla realizována stavba nové budovy evangelické lidové školy s vyučovacím polským jazykem. Od počátku 20. století se v obci rozvíjel průmysl – do provozu byla uvedena cihelna, mlýn, pobočka továrny na ohýbaný nábytek, mlékárna. V roce 1927 byla otevřena nová budova české státní školy a v témže roce zahájila provoz i nová polská mateřská škola. Po roce 1945 se obnovila výuka v českých i polských školách.<br />
V roce 1970 žilo v Bystřici 4423 obyvatel, v roce 1987 se počet zvýšil na 4932 a v roce 1990 měla obec 4918 občanů. V roce 1997 získala Bystřice obecní prapor a znak. Občané polské národnosti se angaují v organizaci PZKO (Polský kulturně osvětový svaz), která provozuje areál parku K. Sliwki, ve kterém se koná řada kulturních akcí. V závěru minulého století byla v obci dokončena dostavba česko-polské základní školy.</p> <p>Finance a kultura</p> <p>V letošním rozpočtu obce je pro kino vyčleněna částka 385 tisíc Kč, pro knihovnu 1235 tisíc, na kulturu 1010 tisíc, ostatní záležitosti kultury, církví a sdělovacích prostředků (včetně jubileí) 65 tisíc Kč a na kabelovou televizi 300 tisíc Kč. Pro letošní rok vypsala obec pro spolky granty ve výši 600 tisíc Kč. Např. na činnost souboru Laczka šlo 20 tisíc Kč, stejná částka je určena na činnost folklorního souboru Bystrzyca, na Dny studentské kultury bude použito 5 tisíc Kč, na muzikoterapii – bubnování v přírodě 7 tisíc Kč, na intenzivní taneční soustředění půjde 8 tisíc Kč, na kulturně-sportovní akce k oslavě Dne dětí 18 tisíc Kč, na koncerty pořádané Farním sborem Luterské církve je vyčleněno 8 tisíc Kč atd.<br />
Obec má podrobně podle jednotlivých měsíců zpracovaný plán obecních akcí, aktitivit organizací, spolků a sdružení Bystřice, včetně mimořádných akcí realizovaných jiným subjektem v Bystřici. Většinou jde v každém měsíci o 15 až 20 akcí.</p> <p>Z největších kulturních akcí</p> <p>Bystřický Máj měl motto „Láskyplné objetí“ a přinesl řadu vystoupení dechových hudeb, vystoupení klaunů, koncert skupiny Děda Mládek atd. Mezi největší kulturní akce v obci patří Mezinárodní svatojánský folklorní festival Bystřice-Bystrzyca, jehož pátý ročník proběhl v červnu 2012. Šlo o přehlídku deseti folklorních souborů z Česka, Polska a Slovenska. Celkové náklady na pořádání byly přes 160 tisíc Kč, z toho dotace od Moravskoslezského kraje představovala 80 tisíc Kč. Přes nepřízeň počasí se vydařil Den obce Bystřice, v jehož rámci proběhla akce Bystřické talenty – prezentace bystřických dětí a mládeže, nechyběla tradiční vystoupení dechových hudeb, vystoupila řada místních umělců, představily se místní spolky atd. V prosinci se uskutečnilo v parku Setkání s Mikulášem, akce pro děti a rodiče, jejíž součástí byla i vystoupení místních souborů. V témže měsíci proběhla akce „Osobnosti Bystřice 2012“. Šlo o setkání zástupců spolků, sdružení obce, škol, církví, příspěvkových organizací a sponzorů. Závěrem si převzali oceněními tři jednotlivci a jedno občanské sdružení.</p> <p>Kin./O Bystřice</p> <p>Pod tímto zvláštním názvem působí v obci kino. Jeho počátky spadají do roku 1925, v roce 1955 odehrálo kino 254 filmových představení pro 38 180 diváků. Promítalo se v hostinci Dělnický dům. „V květnu 1960 se otevřelo kino nové, a to v bývalém objektu židovské rodiny Wildholzů, kteří zahynuli v koncentračním táboře. Objekt je z roku 1910 a původně sloužil jako hospoda. Obec Bystřice odkoupila budovu v roce 1993 od dědiců zmíněné rodiny. Kapacita sálu je 157 míst. Promítání se koná 1× týdně v sobotu, 2× v měsíci v neděli dopoledne pro děti, probíhají zde také páteční filmové večery nezávislých a artových filmů. S velkým ohlasem se setkává promítání v rámci Kuk-Kino (jde o ojedinělou akci v rámci ČR), při které jsou dětským divákům promítány filmy, a pak se o nich diskutuje, vznikají výtvarné práce k promítnutým snímkům atd. Dětem jsou nabízena stále náročnější filmová představení – např. japonské, francouzské filmy, produkce z afrických zemí, filmy z 30. let minulého století.<br />
V minulém roce přišlo na 82 filmů 2535 zájemců, což znamená průměrnou návštěvnost na jeden film 31 diváků (průměr v ČR je 27,8 diváků).<br /> „Vloni byly příjmy kina 96 601 Kč, výdaje 293 053 Kč a nutné úpravy, včetně zařízení DVD, činily 43 tisíc Kč,“ vysvětluje starosta obce a dodává: //„V rámci boje o uchování provozu kina jsme v minulém roce realizovali přechod na systém E-cinema – promítání 35 mm, DVD a Blu-ray – veřejné produkce. Je to jediná cesta jak zachovat malá a střední kina. Naše obec loni vyhlásila soutěž ´Milujeme naše kino – Kochamy nase Kino´ a na konci roku se sešlo 35 vyplněných hracích karet (návštěva nejméně deseti filmových představení), které byly slosovány, a vítězové dostali odměnu.“ </p> <p>Místní knihovna</p> <p>Knihovnictví má v obci dlouholetou tradici. Zdejší čtenářský spolek byl založen v roce 1889 a po roce si mohli zájemci vybírat ze 169 knih a 7 titulů časopisů. V roce 1923 vznikla Polská obecní knihovna a v témže roce i česká knihovna. Po 2. světové válce byla knihovna umístěna v budově zdejšího kina. V roce 1969 zahájila v Bystřici činnost Středisková knihovna se šesti pobočkami v obcích Vendryně, Nýdek, Hrádek, Milíkov, Karpetná a Košařiska. V roce 1983 se knihovna přestěhovala do budovy bývalého Místního národního výboru a byla řízena Okresní knihovnou ve Frýdku-Místku. Od roku 1993 je Místní knihovna Bystřice příspěvkovou organizací zřizovanou městem. Uskutečnila se automatizace knihovny, v září 1999 se knihovna přestěhovala do krásných nových prostor přístavby Základní školy. Získala nové vybavení, byl sem zaveden internet pro čtenáře a během dalších let se podařilo s podporou obce vybudovat moderní knihovnu pro 21. století.<br />
Knihovní fond čítal ke konci minulého roku 31 445 svazků, z toho bylo v roce 2012 nakoupeno 296 nových knih za 136 203 Kč. Počet čtenářů vloni činil 751 a ve srovnání s rokem 2011 došlo k nárůstu. Vloni se uskutečnilo 33 301 výpůjček. Kromě klasické knihovnické činnosti uspořádala knihovna v minulém roce 58 akcí pro čtenáře – např. Týden čtení věnovaný Jiřímu Trnkovi, Čtenář roku – soutěž pro nejlepšího čtenáře, Pasování prvňáčků na čtenáře knihovny, besedy se spisovatelkou, ilustrátorkou, cestovateli, Scénické čtení herců Slováckého divadla atd.</p>
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“