BROUMOVSKO: Jak se potýká s dopadem koronaviru a jak zápolí s opakovaným omezením činnosti, jsme se zeptali Jana Školníka, zakladatele Agentury pro rozvoj Broumovska, neziskové společnosti, jejíž aktivity se významně podílejí na kulturním rozvoji celého regionu.
Loni měla Agentura pro rozvoj Broumovska – stejně jako zbytek republiky – poměrně divoký rok. Čím vším jste si prošli?
Ano, divoký je poměrně dobré označení. Někdy říkám divný. To, že jsme museli omezit či zavřít naše provozy, asi není ani potřeba psát – pro nás bylo docela intenzivní pokusit se, co dávalo smysl, přenést do digitální podoby, ale některé naplánované akce jsme museli i zrušit. Je to vlastně stále náročný čas, který prověřuje naše schopnosti vypořádat se s nečekanými změnami. Vedle toho se ale mnohé povedlo. Často vzpomínám například na velký benefiční koncert Police Symphony Orchestra, který ukázal, že i v těžkých chvílích se umíme spojit a přitáhnout pozornost veřejnosti pro dobré věci. I díky tomu jsme schopni zůstat soustředění na budoucnost, což považuji za podstatné.
Jak jste celou tu náročnou situaci zvládli po ekonomické stránce?
Myslím, že jsme ji ještě nezvládli. Situace je, ale především bude ekonomicky náročná. Už během první, jarní vlny jsme museli v menší míře zmenšit náš tým, což bylo hodně neradostné. A stejně tak úbytek návštěvníků v jinak poměrně rušném areálu kláštera nám neustále připomíná, že jsou věci jinak. Nicméně jsem moc rád, že naši partneři neomezují významně svou podporu našim projektům, bez toho by byla situace neudržitelná. Za to jsem moc vděčný a je to pro nás důkazem, že naše činnost má smysl. Díky neuvěřitelné náhodě jsme také mohli, právě v této době, začít hledat nové cesty, jak navázat kontakt se současnými i novými podporovateli. V loňslém roce se nám totiž podařilo získat grant od nadace Open Society Fund, který nám v tomto směru nyní pomáhá.
Požádali jste o kompenzaci vašich aktivit z programů vypsaných ministerstvem kultury a ministerstvem pro průmysl a obchod?
Ano, zažádali jsme u obou ministerstev – u některých projektů jsme již pomoc obdrželi, u některých zatím čekáme.
Přinesla tato obtížná aktuální situace vám i vašemu týmu nějaké nové podněty?
Učí nás využívat naplno technologie pro práci na dálku. To asi zažívají všichni. Vedle toho se zdokonalujeme v možnostech pořádat akce on-line. Od porad, přes koncerty či vzdělávací akce až po Broumovské diskuse. Ale v neposlední řadě nově promýšlíme aktuální trendy, jako je například decentralizace práce. Zdá se, že se urychlí proces, který umožní lidem žít na místě nezávislém na sídle firmy, pro kterou pracují. Agentura pro rozvoj Broumovska to dlouhodobě považuje za jednu z klíčových výzev. Nemusíme na Broumovsku jen vytvářet pracovní místa, ale také vytvářet podmínky pro práci na dálku. K tomu patří vedle kultury, přes kterou jsme pro region získali pozornost, také další infrastruktura a služby, od bydlení až například po zdravotnictví.
Čím se v agentuře zabýváte nyní? Připravujete nějaké nové projekty?
Ano, neuvěřitelně zajímavé projekty. V posledních dvou letech se nám povedlo iniciovat dvě velké platformy pro spolupráci. Jednou z nich je Strategická rada regionu Broumovsko. Tu jsme založili s dalšími pěti klíčovými partnery, především třemi největšími městy regionu – Broumovem, Policí nad Metují a Teplicemi nad Metují – a funguje jako dobrovolná samospráva pro území historického okresu Broumov. Konkrétní projekty postupně vznikají, především ve snaze tvořit na Broumovsku pracovní místa. První větší agendou byla potvrzena také doprava. Druhou takovou platformou je Nadační fond Broumov – město kultury, kde jsme menším partnerem s městem Broumov a který je nositelem kandidatury Broumova na Evropské hlavní město kultury 2028. V rámci této inciativy začíná vznikat kulturní politika Broumova, opět v návaznosti na celý region, který Broumov respektuje i díky naší činnosti jako lídra.
Tím ale výčet současných aktivit nekončí, že?
Přesně tak – jeden z týmů se věnuje rozjezdu projektů sýrárny Braunauer, rozvíjíme také myšlenku digitalizace místní paměti v projektu Local Time machine Broumovsko nebo se bavíme o možnosti podpory broumovských aktivit Centra pro etiku a rozvoj charakteru při Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové. Kdybych měl ale vyjmenovat vše, na čem pracují i další organizace, které s podporou agentury vznikly, nestačil by nám prostor. Je to radostné. A navíc připravujeme web Agentury pro rozvoj Broumovska. Zdá se to neuvěřitelné, ale ten do této chvíle neexistuje. Rádi bychom vylepšili komunikaci s našimi podporovateli a s komunitou, která k nám má vztah. S tím souvisí i to, že kolegové připravují sérii předmětů jako naše nové pohlednice, odznaky, bloky, ponožky od místních babiček a další, jejichž zakoupením bude možné podpořit nejen naše aktivity, ale i místní lidi a organizace, které se na přípravě předmětů podílejí. Připravujeme se na příští roky, které budou ovlivněny vyčerpáním veřejných rozpočtů kvůli opatřením proti covidu, budeme hledat širší podporu kolem sebe, abychom udrželi naše aktivity na co nejlepší úrovni. Už nyní máme mnoho drobných podporovatelů a věřím, že jich získáme více. I malá pomoc totiž nakonec vede k překvapivým výsledkům.
A pokud vás chce někdo podpořit, jak to může udělat?
V roce 2016 se postupně začal rodit fundraisingový web vstuptedoklastera.cz a spolu s ním i komunita klášterníků – drobných přispěvatelů, kteří mají zájem individuální finanční podporou pravidelně přispívat na naši činnost a zažívat tak sounáležitost při společném rozvoji našich aktivit v tomto po staletí benediktiny formovaném kraji. Klášterníka chápeme jako člena komunity našich podporovatelů, který pomyslně vstupuje do kláštera především za kulturou a vzděláváním, ale i za naší vizí rozvoje celého regionu. Ne každý, kdo nás chce finančně podpořit, se ale nutně musí stát klášterníkem, stačí zavolat a domluvit se na konkrétní formě. Přispět na naše aktivity lze i jinými způsoby – pomocí darovacího formuláře na webu darujme.cz nebo při nákupech na e-shopech, a to pomocí portálu givt.cz, díky kterému je malá částka z každého nákupu věnována vybrané neziskové organizaci, aniž by kupující platil cokoliv navíc. Činnost agentury lze podpořit také zakoupením vína Selectio Monastica a brzy i dalších již zmíněných předmětů v klášterní kavárně. Velkou pomocí a podporou i nadále zůstává účast na našich akcích.
Těšíte se v letošním roce na něco speciálního?
Vím, že Vzdělávací a kulturní centrum Broumov přidá do programu literárních rezidencí i pobyty zaměřené na hudbu, které byly podpořeny z tzv. Norských fondů. Tak na to se těším. Nebo na přípravu nových divadelních představení, která by měla mít premiéru v roce 2022. Nebo na diskuse a projekty v rámci kandidatury Broumova na Evropské hlavní město kultury. Diskutujeme o prvním ročníku multižánrového festivalu na konci léta v Broumově, tak na ten, pokud se to povede, se také moc těším. Já se vlastně těším skoro na každý nový den.
Vizitka
Jan Školník – podnikatel a filantrop. Kromě toho, že vede globálně působící firmu HOBRA-Školník, významně se podílí na rozvoji regionu, kde žije a podniká. V roce 2014 založil se svou ženou Agenturu pro rozvoj Broumovska – neziskovou organizaci, se kterou oživují rozsáhlý komplex kláštera v Broumově. Rozvíjí tam Vzdělávací a kulturní centrum, čímž navazují na staletí trvající tradici vzdělanosti v klášteře. Ve svých filantropických aktivitách se vedle regionálních projektů věnuje především umění, vědě a rozvoji občanské společnosti. Běhá a čas od času se vydává na týdenní pěší poutě.
Ocenění: Společensky prospěšný podnikatel roku v soutěži pořádané EY (2014), výroční cena Via Bona od Nadace Via za filantropii v regionech (2018).
SEMILY: Zcela zaplněná Pojizerská galerie se koncertem a následnou komentovanou prohlídkou rozloučila s výstavou 2 x 100 = Jiří Šlitr a Jiří Bažant. Na koncertě vystoupili Bohuslav a Eva Lédlovi a pěvecký sbor Jizeran pod vedením Jiřího Kurfiřta a za doprovodu bubeníka Roberta Tomáše. Zazněly písně obou jubilantů, Jiřího Šlitra i semilského rodáka Jiřího Bažanta, oběma by letos bylo sto let. Na závěr se rozezněly skladby ze slavného muzikálu Starci na chmelu, na kterém se Jiří Bažant skladatelsky významnou měrou podílel. Se sborem si zazpívali i přítomní hosté, mezi jinými i synovec Jiřího Bažanta Jakub, významný sportovní komentátor. Na konec si mohli návštěvníci projít končící výstavu s odborným komentářem spoluautora výstavy Jaroslava Vávry. Samotnou výstavu navštívilo za dva měsíce i několik set studentů především z místních škol, pro které byla obě jména na počátku velkou neznámou, což se snad po návštěvě semilského muzea změnilo.
ČR: Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu. Na společné tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Finanční správy, Národního památkového ústavu a Konfederace politických vězňů. Jedná se o výsledek společného, zhruba půlročního jednání s cílem zachovat tuto významnou kulturní památku pro budoucí generace.
PRAHA: Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518 vstoupil oficiálně do kin 7. listopadu. Snímek přináší mimořádný pohled na českou a slovenskou architekturu z let 1958–1989, jež sice vznikala za komunistického režimu, ale dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Tvůrci se ve filmu zaměřují nejen na výjimečné a nadčasové budovy postavené v období od světové výstavy EXPO 58 na území tehdejšího Československa, ale i na fascinující a mimořádnou tvůrčí energii, která jejich vznik provázela.
PRAHA: Vláda na svém včerejším zasedání projednala materiál rezortu ministerstva kultury a souhlasila s předáním daru ve formě mobilní jednotky pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví ve vlastnictví České republiky, kterou Národní knihovna ČR nechá zhotovit z prostředků vybraných od třetích osob, a to za účelem poskytnutí pomoci Ukrajině při záchraně světového písemného kulturního dědictví.