Kultura v časech pandemie / Jitka Grígerová Sochorová, Galerie Havelka
PRAHA: Jak se potýká s dopadem koronaviru umělecká sféra a jak zápolí s opakovaným omezením činnosti? Za oblast výtvarného umění jsme se zeptali Mgr. Jitky Grígerové Sochorové z Galerie Havelka.
Z výtvarného umění se dá v současné době prezentovat jen to, které je pod širým nebem. Jak se jako soukromá galerie vyrovnáváte s omezeními doby pandemie a vládními nařízeními kvůli šíření koronaviru? Museli jste některé výstavy zrušit?
Pandemie nás v loňském roce naučila okamžitě reagovat na danou situaci. Rok 2020 jsem zahájila výstavou Markéty Vohradské s kurátorem Radkem Wohlmuthem, ale po čtrnácti dnech jsme byli nuceni bohužel zavřít. Následovala skvělá výstava Michala Cihláře COMIX. Měla velký úspěch a návštěvnost a také štěstí, že byla naplánována na červen, kdy se situace s covidem uklidňovala. Ovšem podzim nám všem zlomil vaz. Od srpna jsem připravovala podzimní výstavy, např. s Kateřinou Novotnou, Kateřinou Šedou /obě absolventky AVU prof. Vl. Kokolii/, s kurátorkou Terezií Zemánkovou jsme intenzivně připravovaly výstavu Tomáše Lampara, na říjen se překládal první ročník projektu GHMP ArtBook a také i Art Prague. Kateřina Novotná zůstala v Brazílii, do Čech se zřejmě jen tak brzy nevrátí, výstavy Kateřiny Šedé i Tomáše Lampara se z vládních důvodů již konat nemohly. ArtBook byl nakonec potřetí přeložen na letošní jaro 2021. Příznivcům, přátelům a sběratelům umění jsem posílala jednu pozvánku za druhou, které jsem zase vzápětí rušila. Jedna velmi milá dáma mi napsala: „Paní Sochorová, já Vás mám ráda, ale už mi prosím žádné pozvánky neposílejte…“. Celý podzim 2020 byl ve znamení obrovského chaosu a to doslova.
Lidé začínali být unaveni a dezinformováni. Vlastně se zrealizovala ke konci minulého roku jen jediná výstava, a to v prosinci Art Prague. Ředitelka Iva Nesvadbová dokázala doslova nemožné, vměstnat tento ročník do předvánočního času, který byl rozvolněn, aby byl vzápětí zase uzavřen. Ekonomické a politické rozhodnutí je těžké. Kultura je v této situaci velmi bita.
Dosáhli jste na podporu z vypsaného programu ministerstva kultury a ministerstva průmyslu a obchodu?
Osobně jsem žádala jen kompenzační bonus z úplně praktických důvodů, neměla jsem fyzickou výdrž pročítat stanovená pravidla MPO v rámci Covid-Kultura.
Lze plně přesunout život galerie do onlinu?
Online výstavy mě osobně nenaplňují. Ztráta přímé komunikace mezi současným uměním, umělcem a pozorovatelem výstavy mně nevyhovuje. Pocit, který máte, když stojíte před obrazem, když umění vidíte na PC nebo listujete v knize, je velmi zřetelný. Ale na druhou stranu online výstavy jako edukační doplněk k právě se konající výstavě, to jsem fanoušek velký.
Na 19. ročníku veletrhu současného umění Art Prague měla galerie také svoji expozici. Kapacita návštěvníků byla omezena, vstup povolen pouze s rouškou. Jak tento covidový ročník hodnotíte?
Velmi pozitivně! Dávám všechny palce nahoru!!!
Na čem pracujete nyní, jaké výstavy chystáte?
Spolu s Terezií Zemánkovou připravujeme výstavu Josefu Duchanovi, počítám s jarním ArtBookem, kde prezentuji dosud vydané katalogy Galerií Havelka s přednáškami Michala Maršálka, Vladimíra Kokolii, Jana Híska, Romana Franty. V červnu chystáme výstavu skla Lady Semecké s keramikou Petra Lady. O zahájení jsme poprosili prof. Vladimíra Kopeckého v kostele sv. Martina ve zdi. Propojení vizuálního umění, skla, keramiky a čtených básní, na to se velmi těším. Radost mi dělají i přípravy spojené s malířem Tomášem Predkou. Loňskou podzimní výstavu Tomáše Lampara nezahodím do koše, máme již finalizovaný katalog včetně krátkého videa o jeho díle ve spolupráci s Janem Raschem… Takže, letošní rok je doslova nabitý krásnými událostmi, teď jen, abychom ho ve zdraví mohli zrealizovat. Jsem optimista, věřím, že situaci všichni zvládneme a jakmile se objeví slunce, kultura se rozvine v plné síle, jako jarní květina, možná jen kromě divadel a oblasti s divadlem spojené, tam jsem zase velký pesimista. Musíme doufat a věřit a radovat se z maličkostí. Opatrujme sami sebe a své blízké.
Vizitka
Mgr. Jitka Grígerová Sochorová /1968/
Od r. 1998 agenturní činnost v oblasti kultury, v roce 2005 zakládá Galerii Havelka, organizuje výstavy a umělecké projekty. Studium: 1993-1997 AMU v Praze, katedra nonverbálního a komediálního divadla, prof. Ctibor Turba. Absolventská práce na téma: Odkaz Etienna Decrouxa současnému pohybovému divadlu.
Galerie Havelka působí od r. 2005. První zahájenou vernisáží byla výstava Soukromé vztahy pod vedením Radka Wohlmutha s vystavujícími autory: Vladimír Kopecký, Vladimír Kokolia a Jan Hísek. Galerie Havelka za 16 let své činnosti realizovala a prezentovala okolo 100 autorských výstav předním českým umělcům s přesahem evropského charakteru v oboru malba, grafika, sklo /prof. Vl. Kopecký, Vl. Kokolia, J. Knap, J. Lindovský, Š. Trčková, D. Smutný, J. Hísek, J. Vičar, P. Nikl, E. a P. Vlčkovi, L. Semecká/, ale také mladým, začínajícím umělcům /Št. Vrbický, J. Chrištofová, P. Příkaský, B. Jagadicz, Jana Šárová, Markéta Hlinovská…/
V letech 2015 – 2018 se galerie věnovala unikátnímu projektu Legendy Gr2, ve spolupráci a autorem projektu Vl. Kokoliou a AVU v Praze. Nedílnou součástí zmiňovaného projektu bylo a je představit mladé, začínající umělce doma i v zahraničí, stejně tak i renomované autory, kteří prošli Kokoliovým ateliérem Grafika 2 pražské AVU, např.: Josef Bolf, Kateřina Šedá, Veronika Holcová, Ján Mančuška, Markéta Baňková a další.
Mohlo by vás také zajímat...
SEMILY: Zcela zaplněná Pojizerská galerie se koncertem a následnou komentovanou prohlídkou rozloučila s výstavou 2 x 100 = Jiří Šlitr a Jiří Bažant. Na koncertě vystoupili Bohuslav a Eva Lédlovi a pěvecký sbor Jizeran pod vedením Jiřího Kurfiřta a za doprovodu bubeníka Roberta Tomáše. Zazněly písně obou jubilantů, Jiřího Šlitra i semilského rodáka Jiřího Bažanta, oběma by letos bylo sto let. Na závěr se rozezněly skladby ze slavného muzikálu Starci na chmelu, na kterém se Jiří Bažant skladatelsky významnou měrou podílel. Se sborem si zazpívali i přítomní hosté, mezi jinými i synovec Jiřího Bažanta Jakub, významný sportovní komentátor. Na konec si mohli návštěvníci projít končící výstavu s odborným komentářem spoluautora výstavy Jaroslava Vávry. Samotnou výstavu navštívilo za dva měsíce i několik set studentů především z místních škol, pro které byla obě jména na počátku velkou neznámou, což se snad po návštěvě semilského muzea změnilo.
ČR: Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu. Na společné tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Finanční správy, Národního památkového ústavu a Konfederace politických vězňů. Jedná se o výsledek společného, zhruba půlročního jednání s cílem zachovat tuto významnou kulturní památku pro budoucí generace.
PRAHA: Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518 vstoupil oficiálně do kin 7. listopadu. Snímek přináší mimořádný pohled na českou a slovenskou architekturu z let 1958–1989, jež sice vznikala za komunistického režimu, ale dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Tvůrci se ve filmu zaměřují nejen na výjimečné a nadčasové budovy postavené v období od světové výstavy EXPO 58 na území tehdejšího Československa, ale i na fascinující a mimořádnou tvůrčí energii, která jejich vznik provázela.
PRAHA: Vláda na svém včerejším zasedání projednala materiál rezortu ministerstva kultury a souhlasila s předáním daru ve formě mobilní jednotky pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví ve vlastnictví České republiky, kterou Národní knihovna ČR nechá zhotovit z prostředků vybraných od třetích osob, a to za účelem poskytnutí pomoci Ukrajině při záchraně světového písemného kulturního dědictví.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818