ČR: Koronakrize ochromila umělecký život také manželů Jitky Čechové (klavíristky) a Jana Páleníčka (violoncellisty). Zeptali jsme se, jak se potýkají s jejími ekonomickými důsledky a jak se vyrovnávají s přerušením své veřejné činnosti.
Na začátku pandemie na jaře 2020, kdy nebyla zřejmá ani závažnost, ani délka odstávky celého společenského a kulturního dění, jsme, asi podobně jako většina z nás, využili toto období k dohnání všech restů bytí. Těšilo nás, že po dlouhé době můžeme setrvat delší čas doma v rodinném kruhu a radovat se aktivitami, na které v běžném koncertním frmolu nezbývá čas. Bylo to také období, kdy jsme naštěstí připravovali se Smetanovým triem ve spolupráci s firmou Supraphon nahrávací projekt k 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena. První fázi pandemie jsme tak využili k přípravě nahrávání a samotnému natáčení.
Dostali jste se v důsledku této situace do existenční nouze?
Když nám s dalšími restrikcemi, které přišly na podzim, odpadly všechny přesunuté jarní koncerty včetně těch podzimních, bylo zřejmé, že se situace přiostřuje, což se nemalou měrou odrazilo na ekonomické situaci každého z nás. V našem případě je tato situace o to dramatičtější, že jsme oba hudebníci na volné noze, tedy zcela závislí na koncertní činnosti.
Dosáhli jste na podporu z některého z vypsaných programů ministerstva kultury a ministerstva průmyslu a obchodu?
Využili jsme v tomto okamžiku každé podané ruky ze strany státu, což nemalou měrou pomáhá překlenout celé ekonomicky kritické období .
Zůstáváte v kontaktu s veřejností on-line?
Ano, přerušení koncertní činnosti využíváme ke studiu nového repertoáru i k streamovým a video nahrávkám. Vzpomínáme na vystoupení v závěru roku s Pražskou komorní filharmonií, či komorní koncerty pro festivaly České doteky hudby a Dny Bohuslava Martinů v Praze. V současnosti připravujeme se Smetanovým triem streamové vystoupení pro americké pořadatele, kteří byli nuceni zrušit naše původně plánované turné po USA na přelomu února a března.
Jste organizátory několika menších festivalů klasické hudby po republice, k tomu jste loni založili zcela nový festival v Českých Budějovicích, který se vám nakonec podařilo realizovat. Jak vidíte jejich budoucnost?
Jako organizátoři komorních festivalů v Čechách jsme se museli vyrovnat s neblahou situací, která v mnohých případech zapříčinila složité přesuny festivalových koncertů, či jejich úplné zrušení v roce 2020. S tím souvisí i obrovská administrativní zátěž mj. v souvislosti s vypořádáním státních grantů či sponzorských příspěvků. V mnoha případech jde o velké finanční ztráty. Přesto stále věříme a doufáme, že není všem dnům konec, a optimisticky plánujeme České kulturní slavnosti v tomto a příštím roce.
I krize jsou šancí – přinesla vám pandemie paradoxně možnost většího tvůrčího soustředění?
Nevíme, jestli krize tohoto typu může přinést cokoliv pozitivního, bojuje-li člověk o samotnou podstatu existence. Ale jak už jsme se zmínili, neskládáme ruce do klína a snažíme se i v této těžké době realizovat se na různých platformách uměleckého i běžného života.
Vizitky
Jitka Čechová je významná klavírní virtuózka. Těžiště jejího repertoáru představují díla českých autorů – B. Smetany, A. Dvořáka, L. Janáčka, B. Martinů. Natočila řadu hudebních nahrávek u firem Intercord, BMG, Lotos, Cube, Supraphon. Vedle koncertních vystoupení vede prestižní mistrovské kurzy v Praze a především v zahraničí. Spolu se svým mužem Janem Páleníčkem působí ve Smetanově triu. Manželé se rovněž věnují organizaci komorních festivalů klasické hudby v Čechách.
Jan Páleníček je přední český sólista a komorní hráč, nositel velké rodinné hudební tradice, které vdechnul život klavírista a hudební skladatel Josef Páleníček, zakladatel Smetanova tria.
SEMILY: Zcela zaplněná Pojizerská galerie se koncertem a následnou komentovanou prohlídkou rozloučila s výstavou 2 x 100 = Jiří Šlitr a Jiří Bažant. Na koncertě vystoupili Bohuslav a Eva Lédlovi a pěvecký sbor Jizeran pod vedením Jiřího Kurfiřta a za doprovodu bubeníka Roberta Tomáše. Zazněly písně obou jubilantů, Jiřího Šlitra i semilského rodáka Jiřího Bažanta, oběma by letos bylo sto let. Na závěr se rozezněly skladby ze slavného muzikálu Starci na chmelu, na kterém se Jiří Bažant skladatelsky významnou měrou podílel. Se sborem si zazpívali i přítomní hosté, mezi jinými i synovec Jiřího Bažanta Jakub, významný sportovní komentátor. Na konec si mohli návštěvníci projít končící výstavu s odborným komentářem spoluautora výstavy Jaroslava Vávry. Samotnou výstavu navštívilo za dva měsíce i několik set studentů především z místních škol, pro které byla obě jména na počátku velkou neznámou, což se snad po návštěvě semilského muzea změnilo.
ČR: Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu. Na společné tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Finanční správy, Národního památkového ústavu a Konfederace politických vězňů. Jedná se o výsledek společného, zhruba půlročního jednání s cílem zachovat tuto významnou kulturní památku pro budoucí generace.
PRAHA: Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518 vstoupil oficiálně do kin 7. listopadu. Snímek přináší mimořádný pohled na českou a slovenskou architekturu z let 1958–1989, jež sice vznikala za komunistického režimu, ale dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Tvůrci se ve filmu zaměřují nejen na výjimečné a nadčasové budovy postavené v období od světové výstavy EXPO 58 na území tehdejšího Československa, ale i na fascinující a mimořádnou tvůrčí energii, která jejich vznik provázela.
PRAHA: Vláda na svém včerejším zasedání projednala materiál rezortu ministerstva kultury a souhlasila s předáním daru ve formě mobilní jednotky pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví ve vlastnictví České republiky, kterou Národní knihovna ČR nechá zhotovit z prostředků vybraných od třetích osob, a to za účelem poskytnutí pomoci Ukrajině při záchraně světového písemného kulturního dědictví.