Kultura v časech pandemie / Divadlo Kámen
PRAHA: Jak se potýká s dopadem koronaviru umělecká sféra a jak zápolí s opakovaným omezením činnosti? Zeptali jsme se uměleckého šéfa a režiséra Divadla Kámen Petra Odo Macháčka.
Jak zápasí Divadlo Kámen s důsledky pandemie a opětovným nuceným uzavřením?
Zásadní je, že nemůžeme dělat svou práci, rozvíjet se, setkávat se s lidmi. Přirozeně je to neradostné. O to více, že mnozí nejsme přesvědčeni o smyslu zákazů divadel. Vždyť do divadla chodí diváci dobrovolně, nemyslíme si tedy, že bychom toho, kdo se rozhodne přijít, nějak nepřiměřeně ohrožovali. Žijeme, ale je to žití bez velkého elánu. Alespoň tedy připravujeme nové hry, to se smí. Nevíme, kdy a za jakých podmínek je budeme moci uvést. Připravování her „na sklad“ není v normálních podmínkách příliš dobrá taktika, ale tentokrát je to jediná větší činnost, kterou můžeme vyvíjet. S výjimkou dvou podzimních večerů jsme se rozhodli nenabízet online programy. Divadlo našeho typu je zajímavé jen při skutečném fyzickém setkávání, ve společném prostoru.
Jak vnímáte rozdíl mezi první a druhou vlnou protipandemických opatření?
Když přišly jarní zákazy divadla, hovořilo se mimo negativ i o různých přínosech: zpomalíme své šílené tempo, zamyslíme se nad opravdovými hodnotami, budeme mít čas na své blízké a podobně. Něco na tom bylo. Člověk se na dva měsíce pozastavil a skutečně si mohl věci srovnat v hlavě. Na podzim a v zimě už ale kolem sebe nic takového nevnímám. Lidé jsou spíš rezignovaní. Je hezké připravovat novou inscenaci, ale když nevíme, kdy a za jakých podmínek bude provedena, těžko se vytváří soustředěná a intenzivní atmosféra. Přesto nám to nějak jde, i zkoušení „do šuplíku“ je snad nějak smysluplné.
Dosáhli jste na podporu z vypsaného programu COVID-Kultura I a COVID-Kultura II?
Ano. Díky podpoře institucí se nám podařilo uplynulý rok přežít. Finančně nám pomohli také přátelé a příznivci v rámci programu Vstupenky na NIC i mimo něj, jen tak sami od sebe. Toho si hodně vážíme. Horší bude asi rok 2021, kdy instituce už možná nebudou mít dostatek peněz na obvyklé granty ani náhrady covidových ztrát. Bez běžného provozu může být potom situace dost nepříjemná.
Myslíte si, že divadlo bez diváků přežije? Zůstáváte v kontaktu s příznivci i jinak?
Divadlo obecně buď přežije, nebo zahyne a posléze povstane z popela. Konkrétně Divadlo Kámen bude v nějaké formě žít, dokud budeme mít chuť ho dělat, dokud budeme cítit, že má nějaký tajemný smysl, vnější podmínky nás nezničí. Zatím tu chuť máme a ve smysl věříme. S komunitou tvůrců i diváků jsme stále ve styku, i když ne tak intenzivně, jak bychom chtěli. Naštěstí pořádáme vedle divadla také různé venkovní akce, hlavně poznávací vycházky, občas i s drobnými divadelními či literárními vstupy. Vycházky jsou občas povoleny, takže se s lidmi z blízkosti divadla vídáme alespoň touto formou.
Dostal se někdo z vašeho divadla kvůli uzavření do existenční nouze a hledal nové zaměstnání?
Vyloženě do nouze se, pokud vím, nikdo nedostal. Děláme umělecky vyhraněné divadlo, které není ani v bohatých časech nijak jistým byznysem, proto máme všichni různé záložní činnosti.
Vizitka
Petr Odo Macháček
Umělecký šéf Divadla Kámen a režisér. Zaměřuje se na netradiční přístupy k moderní činohře. Pracuje s otevřeným osobním herectvím, fyzickým vnímáním činohry a její hudebností, konceptuálními postupy. Zásadní je pro něj intenzivní setkávání s živými herci. Pro Divadlo Kámen i jiné subjekty (např. Dny nové opery Ostrava NODO) napsal/zadaptoval/přeložil a zrealizoval kolem 30 inscenací. Je například "osobností roku" festivalu "...příští vlna/next wave...".
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
PRAHA: V závěru loňského roku uspořádal Český rozhlas v Obecním domě v Praze velkolepý sborový koncert ke končícímu Roku české hudby a 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Jeho hlavními aktéry byly amatérské pěvecké sbory z celé republiky, které spolu s rozhlasovými symfoniky a čtyřmi sólisty připomněly nejvýznamnější sborové skladby nejen české hudby a zároveň i adventní čas. Tradice sborového zpěvu je v České republice mimořádně silná, přesto organizátory překvapilo, že zájem o akci byl tak obrovský. Celkem vystoupilo v Obecním domě na 1000 účinkujících. Tento jedinečný počin, na němž se organizačně podílel také NIPOS, vysílala v přímém přenosu Česká televize a přenášel Český rozhlas na stanicích D-dur a Vltava. I nyní si jej můžete připomenout třeba na iVysílání ČT. Program pro tento speciální večer sestavil dramaturg a šéfredaktor Českého rozhlasu D-dur Lukáš Hurník, jehož jsme požádali o rozhovor.
OSTRAVA: Spolek Fiducia zveřejnil další ze série dokumentů z cyklu Ostravské kulturní stopy. Tentokrát jsme se věnovali vítkovickému nádraží, které je podle historika umění Rostislava Šváchy jedním z nejcennějších příkladů bruselského stylu v české architektuře 60. let 20. století. Výpravní budova, která vznikla na tzv. Polanecké spojce v letech 1963–1967 podle návrhu architekta Josefa Dandy, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu. O památkovou ochranu nádraží se bojovalo řadu let a přestože se chystá rekonstrukce v režii Správy železnic, není zatím zcela jasné, jak bude jeho příběh pokračovat.
Podívejte se na náš nový dokument, kde se dozvíte více od historika umění Martina Strakoše z ostravského Národního památkového ústavu.
Dokument najdete ZDE.
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818