<p>ČR: Projekt Čeští spisovatelé v regionech České republiky je zaměřen na výrobu a instalaci informačních tabulí do míst, kde se narodil, žil nebo pracoval významný český spisovatel. „Tento projekt oživuje lokální povědomí a identitu. Zvolna nabírá charakter systematické cesty Národního muzea k regionům,“ vysvětluje hlavní organizátor projektu Pavel Muchka a Martin Sekera, ředitel Knihovny Národního muzea, doplňuje: „Doufám, že projekt bude pokračovat. Třeba za deset let už bude tabulí tolik, že na mapě určitého kraje vytvoří hustší síť, vezmete kolo a budete z nich mít na týden vytyčenou trasu. Takovému cestování říkám ‚krátké cesty do dálek paměti‘. Je i výborné, když tento projekt doplňují muzejní expozice.“</p> <p>Autory textů na panelech patří našim předním historikům, knihovníkům a spisovatelům. Z důvodu zvýšení atraktivity jsou panely doplněny bohatou obrazovou dokumentací ze sbírek Národního muzea či Památníku národního písemnictví, který se také na projektu podílí.<br />
Přípravy projektu zahájily na podzim roku 2006. Tehdy byl odhalen informační panel v Kokoříně u Mělníka, připomínající působení českého básníka Václava Bolemíra Nebeského v jeho rodném kraji. V roce 2008 došlo k umístění dalšího panelu v Obříství, u bývalého domku Svatopluka Čecha. Panely jsou v obcích umisťovány vždy na takových místech, aby se těšily zájmu i náhodných návštěvníků (náves, náměstí, rodný dům, hřbitov). Jejich odhalení bývá spojeno s malou kulturní slavností (přednášky, hudební vystoupení apod.), což se těší velké pozornosti místních občanů všech věkových vrstev, upevňuje jejich hrdost na místní minulost, a vede tak ke ztotožnění s místem, kde žijí.<br />
V roce 2009 se díky státní účelové dotaci Ministerstva kultury ČR mohlo přistoupit po dohodě s příslušnými městskými a obecními úřady k výrobě devíti panelů (Jiří Melantrich z Aventina pro Rožďalovice, František Palacký a Lobkovice pro Neratovice, Magdalena Dobromila Rettigová pro Všeradice u Berouna, Bohuslav Dušek pro Strachujov u Jimramova, František Jan Vavák pro Milčice u Sadské, Antonín Marek pro Libuň u Jičína, Václav Beneš Třebízský pro Klecany u Prahy, Boleslav Jablonský pro Radonice nad Ohří, Šebestián Hněvkovský pro Žebrák). Kromě toho bylo otevřeno několik menších literárních expozic, začátkem roku 2010 to byl například Památník Jiřího Melantricha z Aventina v Rožďalovicích u Nymburka. </p> <p>„Otce“ projektu Pavla Muchky se ptáme:</p> <p>Kdo je nositelem projektu?</p> <p> Nositelem projektu je Matice česká, sekce Společnosti Národního muzea, která působí od roku 1831 při Národním muzeu. Dříve se jednalo především o český nakladatelský projekt (např. vydala Jungmannův Slovník, Palackého Dějiny atd.), dnes se zaměřuje na propagaci české literatury a národního vědomí ve společnosti, zaměřuje se zvláště na regiony ČR. </p> <p>Kolik je v současnosti panelů? Je možné odhadnout jejich konečný počet nebo předpokládáte, že se rovná nekonečnu?</p> <p>V současnosti existuje 22 panelů. Každý rok průměrně vzniknou 4 panely. Projekt je otevřený s cílem postupně pokrýt celou ČR. Konečný počet bych viděl kolem 400…</p> <p>Participují na projektu obce či kraje?</p> <p> Ano. Nejdříve oslovíme radnice měst a obcí, jestli mají o zřízení panelu zájem. My zajistíme vše kolem panelu (text, obrázky na panel, výroba). Samotné osazení v regionech, tj. stojan, ve kterém je panel umístěn, již má na starosti radnice, tzn., že hradí výrobu stojanu. Text na panelu je formulován tak, aby byl dobře srozumitelný i žákům a studentům.</p> <p>Jak vyhledáváte spisovatele – postupujete podle nějakého systému a ktiterií?</p> <p>Zaměřujeme se především na dnes zapomenuté osobnosti. Vybíráme místa, kde se spisovatelé narodili a nebo působili. Rozhodující je obec, kde není žádná připomínka pobytu spisovatele. V současnosti se hodně zaměřujeme na Středočeský kraj, ale panely jsou i v Libereckém nebo Plzeňském kraji. </p> <p>Můžete, prosím, popsat panely – jak jsou velké, z čeho jsou vyrobeny, jakou mají „trvanlivost“ a kdo se o ně průběžně stará? A také jaká je finanční náročnost na pořízení jednoho panelu?</p> <p>Panel má na výšku 110 cm, široký je 70 cm. Na výrobu panelů se používají kvalitní materiály. Podkladová deska, na které je umístěn barevný tisk, je odolná proti nárazu. Deska je samozhášivá, nenasákává, odolná proti povětrnostním vlivům, proti UV záření. Trvanlivost výrobce garantuje vysokou, řádově desítky let. Panely po osazení v regionech jsou pak již v péči místních úřadů (zatím nebylo nutné žádný panel vyměnit).<br /> Výroba jednoho panelu stojí 5000 Kč včetně DPH + osazení do stojanu (to platí již obecní úřady – kolem 5.000 Kč). Rovněž autorům textu na panelu dáváme honorář. </p> <p>Neuvažujete např. o vydání sborníku, mapy a v příhraničních oblastech třeba o jazykových mutacích? Nebo o jiném využití takto nashromážděných informací?</p> <p>Projekt by měly v dohledné době propagovat speciální webové stránky – Literární mapa České republiky – ta poslouží studentům a zároveň široké veřejnosti také jako náměty na výlety do regionů ČR. Jinak vyrobené panely jsou každý rok barevně otištěny ve Sborníku Národního muzea, řada C – literární historie. Projekt je cílově určen české veřejnosti, proto neuvažujeme o jazykových mutacích. Projekt má za cíl představit výlučně česky píšící spisovatele v ČR.</p> <p>Nejbližší akce v rámci projektu:</p> <p>Za Václavem Hrabětem do Lochovic u Berouna<br />
Sobota 9. června 2012.<br />
Sraz zájemců z Prahy bude: v 11.20 hod. u pokladen na Hlavním nádraží. Návrat do Prahy je plánován do 18.30 hod.<br />
Program: Lochovice – odhalení informačního panelu před rodným domem básníka Václava Hraběte ve 14 hod., setkání s rodinou, pásmo recitace básní V. Hraběte s hudbou (připravuje Jan Paulík a Václav Fikrle), hrob V. Hraběte na místním hřbitově, prohlídka dalších památek v obci (zámek, barokní sochy, barokní kostel sv. Ondřeje). </p> <p>Za Josefem Čapkem do Žacléře a Hronova<br />
Sobota 23. června 2012.<br />
Program: Žacléř – odhalení informačního panelu Josef Čapek a Žacléř, připomínka pobytu J. Čapka, komentovaná prohlídka městského muzea a dalších místních památek, začátek akce v 10 hod. Hronov – odhalení informačního panelu od 15 hod. – Josef Čapek a rodný Hronov, prohlídka místních památek se vztahem k J. Čapkovi (ve spolupráci s Městským úřadem v Hronově). </p> <p> Národní muzeum si již od počátku své existence dobře uvědomovalo potřebu angažovat se na českém venkově, který výrazným způsobem spoluutvářel české národní vědomí. V roce 1831 při Knihovně Národního muzea vznikla Matice česká, založená především k podpoře vydávání české odborné literatury a její následné distribuci po celé zemi. V průběhu své dlouhé existence podle aktuálních potřeb české společnosti však svoji činnost upravovala. Dnešní činnost Matice české, našeho nejstaršího národního spolku, se obrací opět k regionům České republiky, kde se potřeba udržení národní identity a patriotismu z důvodu vylidňování venkova ukazuje jako velmi důležitá.<br />
(Text z webových stránek NM)</p>
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.