Středočeský kraj

Soutěžící budou vystupovat na pódiu věnovaném právě Klubu nemocných cystickou fibrózou, který bude mít v  areálu informační stánek, a svým vystoupením budou návštěvníky vybízet, aby takzvané slané děti podpořili finančním příspěvkem. Na činnost klubu bude věnovaná celá částka, která se vybere.

Kapely můžou své nahrávky do soutěže zasílat až do 15. března. Na jejich základě bude vybráno pět finalistů, kteří se o vítězství v soutěži utkají přímo na festivalu. V  roce 2017 se vítězem stala pop-funková skupina Jay Delver z  Brna a poslední ročník ovládla pražská kapela MONNA. Prvenstvím si kapely zasloužily nahrávání v  profesionálním studiu a také své místo v programu připravovaného ročníku.

Mimo to se dal do pohybu i projekt Křídla pro Patrika. Cílem této sbírky je finančně pomoci Patriku Šimánkovi, jenž je po nehodě upoután na invalidní vozík. Dárci mohou na transparentní účet poslat libovolnou částku, která by Patrika přiblížila k realizaci nákupu nového elektrického vozíku, který by mu umožnil lepší pohyb a větší samostatnost.

Na festivale, který se koná 31. 5. a 1. 6. v  Lesním divadle v  Řevnicích u Prahy, vystoupí mnoho zahraničních i tuzemských kapel a DJů. Hlavní hvězdou festivalu je švédská rocková formace Royal Republic. Mezi další zveřejněné patří Gaia Mesiah, Skyline, Horkýže Slíže, N.O.H.A, Itchy (DE), Auxili (ES), Vosí hnízdo, Sto zvířat, Slapdash nebo Glad for Today. Výčet vystupujících ale ještě nekončí, takže je stále na co se těšit. Zvláště, když vstupenky se momentálně prodávají za 490 korun.

Jeho hoboj se během večera rozezní hned dvakrát, a to v překrásném Hobojovém koncertu Ralpha Vaughana Williamse a také ve skladbě Náhrobek Couperinův Maurice Ravela. Dílo bylo upraveno Joachimem Schmeisserem právě pro Albrechta Mayera a smyčcový orchestr, v této verzi v Čechách zazní poprvé.

O hoboji se říká, že je svým tónem nejblíže zvuku lidskému hlasu. Možná proto je Albrecht Mayer, který strávil dětství jako chrámový zpěvák v bamberské katedrále, špičkou mezi hobojisty – první hráč Berlínské filharmonie a uznávaný sólista i vyhledávaný komorní hráč, kterého provází jeden úspěch za druhým. Nedávno například získal titul Instrumentalista roku 2018 za své nové album Tesori D’Italia v německé soutěži Opus Klassik.

Koncert pro hoboj komponoval Vaughan Williams v letech 1943–44 pro hobojistu Léona Goossense (1897–1988). Skladatel je mistrem působivé instrumentace a rozhlehlých, zpěvných melodických oblouků. „Tato skladba má takový lyrický, pastorální nádech a skvěle se doplňuje právě s Beethovenovou Pastorální symfonií, kterou budeme hrát ve druhé polovině večera,“ uvedl šéfdirigent FOK Pietari Inkinen. „Ani spojení s Ravelem není náhodné, neboť Williams u něj chvíli studoval a čerpal od něj inspiraci,“ dodal.

Až do začátku tohoto koncertu je možno zakoupit speciální abonmá, které zahrnuje čtyři koncerty se skvělými sólisty, kromě Albrechta Mayera představí houslového virtuosa Vadima Repina, trumpetistu Arturo Sandovala a José Curu v jeho pěveckém gala programu.

Slovo dramaturga Martina Rudovského

Nemělo by se plýtvat tituly, ale Albrecht Mayer je král hoboje. Vždyť se stal prvním hobojistou Berlínských filharmoniků v roce 1992 a třímá žezlo z grenadilly dodnes. Tento večer s FOK nemůže nést jiný přídomek než Pastorální. Omámeni pastýřskou hrou budeme totiž putovat pastvinami francouzskými, anglickými a německými a vdechovat z roztodivných květů, které může vykouzlit jen hoboj. Pozvání Albrechta Mayera k orchestru pak navazuje na pravidelnou spolupráci s Berlínskými filharmoniky, kterou inicioval Pietari Inkinen. V rámci ní už sezóny FOK obohatili houslista Daishin Kashimoto, kontrabasista Janne Saksala či flétnista Matthieu Gauci-Ancelin.

PIETARI INKINEN & PASTORÁLNÍ

30. a 31. 1. 2019 od 19:30, Obecní dům

MAURICE RAVEL Náhrobek Couperinův (verze pro hoboj a smyčce, arr. Joachim Schmeisser)

RALPH VAUGHAN WILLIAMS Koncert pro hoboj a smyčce a moll

LUDWIG VAN BEETHOVEN Symfonie č. 6 F dur „Pastorální“

Albrecht MAYER | hoboj

SYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. PRAHY FOK

Pietari INKINEN | šéfdirigent

Vstupenky zde: http://www.fok.cz/cs/pietari-inkinen-pastoralni

„Výstava se poskládala víceméně sama. Se znalostí Havlových textů člověka brzo napadne, kam a pro co sáhnout. Při přípravě byla zároveň důležitá i jistá dávka odvahy. Havla často považujeme za neškodnou součást minulosti. Jenže mnohé z toho, co napsal či řekl, dráždí do dneška, může to dokonce pro leckoho představovat politicky výbušný materiál,“ uvedl k výstavě její autor Jan Hron.

Výstava měla premiéru v pražském Českém centru v roce 2016 u příležitosti nedožitých osmdesátin Václava Havla a od té doby navštívila 20 míst po celém světě. Kromě České republiky se představila v Českých centrech v Jerevanu, Islamabádu, Sofii, Tiraně, Istanbulu, Mnichově nebo Curychu. Byla také umístěna v New Yorku nebo v Evropském parlamentu.

Výstavu, která potrvá do 30. dubna, připravil Ústav pro studium totalitních režimů, ten se Svatou Horou spolupracuje pravidelně. „Toto je už pátá výstava, kterou společně realizujeme. Předcházely jí výstavy Diktatura versus naděje, Kardinál Beran – Milovat dobro a odporovat zlu, Velehrad vás volá a Nemohli jsme mlčet. Lidé Charty 77,“ připomněl vedoucí oddělení knihovny, výstav a konferencí Ústavu pro studium totalitních režimů Jan Vondryska.

Porotu si nejvíce získala třídílná dokumentární série, která je českou sondou do sovětské represivní mašinérie Čechoslováci v gulagu režisérky Marty Novákové, jíž udělila HLAVNÍ CENU TRILOBIT 2019. Další trojice křišťálů s vypískovaným trilobitem, ceny TRILOBIT 2019, putovaly do rukou režiséra Olma Omerzu za film Všechno bude, dokumentaristovi Mariánu Polákovi za první celovečerní film o české přírodě Planeta Česko a do třetice Šimonu Šafránkovi a Šimonu Hájkovi za režii a střih dokumentu o historii českého skateboardingu King Skate.

Kromě konkrétních snímků a jejich tvůrců byla pozornost věnována také jedné významné osobnosti, která se dlouhodobě zasloužila o rozkvět audiovizuální tvorby v českém i mezinárodním kontextu a byla oceněna CENOU VLADISLAVA VANČURY. Entrée do pomyslné „síně slávy“ se tak za svůj celoživotní přínos dočkal in memoriam režisér Evald Schorm. Stejně jako v loňském roce se o CENU FERDINANDA VAŇKA za přínos rozvoji občanské společnosti rozdělily dva počiny. Za dokumentární sérii Rudí prezidenti ji zároveň pro svůj tvůrčí tým převzal dramaturg Petr Buchta. Druhou CENOU FERDINANDA VAŇKA porota ocenila publicistický počin – investigativní reportáže spolku OBRAZ – obránci zvířat a Ekologického bloku Nedej se – Občanské noviny, které upozorňují na trýznivé podmínky klecových chovů slepic na velkých českých farmách. CENU JOSEFA ŠKVORECKÉHO za publikaci Dramatická tvorba ostravského studia Československé televize (1955–1991) si odnesl dramaturg, scenárista a pedagog Marek Hlavica.

ZVLÁŠTNÍ CENU POROTY si za své výjimečné výkony převzali herci Martin Huba s Janem Budařem, protagonisté hraného filmu Hovory s TGM. Držiteli populární ZCELA ZVLÁŠTNÍ CENY – ZLATÝ CITRÓN 2019 za nechvalný čin byli vyhlášeni tři členové Rady Českého rozhlasu – Tomáš Kňourek, Vítězslav Jandák a předsedkyně Hana Dohnálková. CENOU DĚTSKÉ POROTY – BEROUNSKÝ MEDVÍDEK 2019 její členové ověnčili film Přání k mání režiséra Víta Karase a vůbec poprvé byla udělena CENA DIVÁKŮ – BEROUNSKÝ KLEPÁČEK za film Toman režiséra a producenta Ondřeje Trojana.

Více v přiložené TZ.

Zdroj: Barbora Dušková, tisková mluvčí TRILOBIT 2019

Grafika a malíře Tomáše Šmejkala a fotografického experimentátora Daniela Kreissla lze jistě řadit do kategorie hrabalovských pábitelů a odkaz na Bohumila Hrabala lze číst mezi řádky i v prostoru mezi jednotlivými vystavenými díly.

Vernisáž výstavy proběhne ve čtvrtek 17. ledna od 17 hodin v Jenštejnském domě. Zahajovací řeč bude mít pedagožka, překladatelka a kurátorka pracující v Mnichově, Eva Čapková, která uvede dílo Šmejkala a Kreissla do náležitého hrabalovského kontextu.

Zajímavé jsou také osobnosti samotných umělců. Pestrý umělecký životopis má za sebou Tomáš Šmejkal - jeho „krevní skupinou“ je Rembrandt a netají se tím, že na zakázku vytvořil desítky kopií figur z jeho slavných pláten. V druhé polovině 80. let kreslířsky dokumentoval případy z patologického oddělení nemocnice na pražském Karlově náměstí a výsledky jeho práce pak sloužily v učebnicích pro studující mediky nebo jako dokumentace kriminalistických spisů.

„Na škole mě moc nebavil dokument, táhne mě to více k inscenovaným výtvarným realizacím než ke klasické fotografii. Sám jsem vyvinul metodu takzvaného parciálního svícení, která spočívá v tom, že exponuji potmě dlouhým časem a osvětluji pouze vybrané objekty nebo části objektů baterkou. Tuto metodu aplikuji i na krajinu, snažím se dosahovat těch neopakovatelných momentů, které snad člověk ani nevidí, anebo vidět nemůže, protože jsou pro něj skryty v čase, ale přesto se staly. Prostě rad experimentuju se světlem a časem. Hledám to, co není vidět." říká o své tvorbě Daniel Kreissl.

Výstava bude v Muzeu Českého krasu k vidění do 3. března 2019.

http://www.muzeum-beroun.cz

Scénář dramatu o alarmujícím činu Jana Palacha, osudech jeho blízkých a počátcích normalizace v posrpnové ČSSR napsal Štěpán Hulík.

Vstupné se neplatí.

Zdroj: Mgr. Alena Nastoupilová, Ph.D., Městský palác Templ, www.kulturamb.cz