Středočeský kraj

TŘEBÍZ: Národopisné muzeum Slánska v Třebízi, které veřejnosti otevřelo své brány v roce 1975, je součástí Vlastivědného muzea ve Slaném, příspěvkové organizace zřizované městem. Jde tedy o jediný středočeský skanzen financovaný z rozpočtu města. Navíc se může pochlubit i další zvláštností, protože jeho objekty jsou rozesety v „živé“ vesnici.

Pohádková náves

Třebíz, o níž se první zmínky datují na počátek 14. století, představuje typickou českou náves s rybníkem uprostřed a s více či méně výstavnými objekty kolem. Nechybí ani kostel, zasvěcený sv. Martinovi, malá zvonička a kaplička Nejsvětější Trojice s kašnou. Střed obce byl v roce 1995 prohlášen vesnickou památkovou rezervací. Půvab vesničky okouzlil i režiséra Zdeňka Trošku, který zde natočil část své nejnovější pohádky Nejkrásnější hádanka.

Od Cífkova statku k rodnému domku spisovatele V. B. Třebízského

Skanzen, u jehož zrodu stála skupinka nadšenců, přináší pohled na lidovou kulturu západní části středních Čech. Muzejním účelům slouží objekty z období 17. až 18. století a vedle největšího statku je možné nakouknout i do skrovných poměrů řemeslníků nebo výměnkářů. Prohlídková trasa začíná v areálu Cífkova statku s číslem popisným 1, což je nejcennější lidová barokní stavba na Slánsku. V tomto zděném objektu sídlil rychtář a dnes je možné nahlédnout do šenkovny, černé kuchyně i do „parádního pokoje“. Zachovala se také klasicistní konírna, zděný špýchar se sklípkem nebo nová stodola se zemědělským inventářem. Malá selská usedlost skrývá interiér vesnického krámu, další chalupa se změnila v ševcovskou dílnu, vybavení výměnku opodál pochází z počátku 19. století.

Rodný dům kněze a spisovatele Václava Beneše Třebízského (čp. 19) je jedním ze tří řemeslnických domků zachovaných v původní zástavbě návsi. V patře, přístupném ze dvora po dřevěných schodech s pavláčkou, jsou vystaveny památky na spisovatele včetně jeho díla. O založení Památníku V. B. Třebízského se zasloužil v roce 1904 Jindřich Šimon Baar, který byl v té době farářem v sousedních Klobukách.

Skanzen je otevřen od května do konce října a na příchozí tu čekají i dvě výstavy – Dřevěné sochy ze Skalice (jde o díla umělců ze slovenské Skalice, s níž má město Slaný přátelské vztahy) a Loutky a keramiky Lucie Štědroňské. Pro školy muzejníci vždy v červnu připravují akci nazvanou „Muzeum na dvoře“. Ta seznamuje s životem na vesnici v pěti okruzích, a to s vývojem zemědělství, vesnickými řemesly, lidovými stavbami na Slánsku, lidovou výrobou a lidovým uměním a konečně s kuchyní našich prababiček.

Skanzen a finance

„Všechny výše uvedené stavby, v nichž jsou expozice, má v majetku obec Třebíz a my je využíváme na základě smlouvy. Pouze čp. 64 se ševcovnou bylo vráceno v restituci a slánské muzeum platí majiteli nájem. Středočeský kraj na provoz skanzenu nepřispívá, poskytuje jen granty. Naposledy to bylo v roce 2006 na opravu fasády Cífkova statku. Šubrtův statek čp. 2 využíváme jako depozitář a je i potřebným zázemím. Jeho areál spravoval Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a v lednu letošního roku ho převedl na město Slaný, tedy na našeho zřizovatele. Oprava potrvá řadu let a bude záviset na výši získaných finančních prostředků. Obec Třebíz si v souvislosti s opravami dalších památkových objektů sestavila seznam a ještě letos začne opravovat kapličku Nejsvětější Trojice s kašnou a kostel sv. Martina,“  říká vedoucí Vlastivědného muzea ve Slaném Božena Franková.

Střední Čechy – ráj skanzenů

U nás se nejvíce skanzenů nachází na území Středočeského kraje. Polabské národopisné muzeum v Přerově nad Labem, součást Polabského muzea v Poděbradech, jsme vám představili v časopise Místní kultura číslo 5/2004 na straně 25. O Muzeu vesnických staveb středního Povltaví ve Vysokém Chlumci, pobočce Hornického muzea v Příbrami, jsme psali v roce 2006 v čísle 11 na straně 28. Zbývá nám ještě představit Muzeum lidových staveb v Kouřimi, detašované pracoviště Regionálního muzea v Kolíně. (Jeho úvodní část byla otevřena v roce 1976.) Zřizovatelem všech tří výše zmíněných muzeí je Středočeský kraj.

Skanzen v Přerově nad Labem je nejstarším v Čechách – pro veřejnost byl otevřel v roce 1967. Titulem „nejmladší skanzen“ se naopak může pochlubit soubor lidových staveb ve Vysokém Chlumci, do něhož byla první stavba přenesena v roce 2000.

Eva Veselá

Každý, kdo navštíví některou z památek ve správě Národního památkového ústavu ve Středočeském kraji, může vyhrát jednu z 99 cen. V době od 15. července do vyčerpání zásob soutěžních lístků bude totiž probíhat Velká letní soutěž. Vyhrát je možné předplatné časopisu Živá historie, kvarteto s hrady a zámky nebo třeba volné vstupenky.

V letáčku, který dostanou návštěvníci spolu se vstupenkou, je vždy několik otázek. K jejich zodpovězení je třeba pečlivě naslouchat výkladu průvodce a někdy také pozorně vnímat okolí.

Letáčky se správnými odpověďmi budou na počátku srpna slosovány. Kdo by chtěl mít šanci na výhru co největší, může navštívit během letních prázdnin více památek.

Památky, na kterých bude od 15. července probíhat Velká letní soutěž:

• zámek Březnice

• zámek Hořovice

• hrad Karlštejn

• zámek Konopiště

• hrad Krakovec

• hrad Křivoklát

• zámek Mnichovo Hradiště

• zámek Mníšek pod Brdy

• klášter Sázava

• zámek Veltrusy

• zámek Žleby

VYSOKÝ CHLUMEC: Zdejší Muzeum vesnických staveb středního Povltaví je jednou z poboček Hornického muzea v Příbrami, které v roce 1998 odkoupilo od rodiny Lobkowiczů pozemek na katastru obce Vysoký Chlumec o rozloze 3 hektary. Následující rok započala výstavba muzea, do jehož zařízení jsou přenášeny vybrané typy nejohroženějších lidových staveb, které by v regionu na svém původním místě zanikly.

Sběrnou oblast muzea tvoří stavby z oblastí Středočeské pahorkatiny, povodí Berounky a severní části jižních Čech. V areálu jsou soustředěny obytné, hospodářské a technické stavby, jimž na původním místě hrozil zánik, doplněné zemědělskými stroji a nářadím.

Letos byl návštěvníkům zpřístupněn další, jubilejní desátý objekt. Jde o hospodářské stavení z Olbramovic-Městečka čp. 1. Tato zajímavá stavba obdélníkového půdorysu, která je svým charakterem značně ojedinělá, pochází z konce 18. a počátku 19. století. Objekt má zděné přízemí, v němž jsou dvě části, které sloužily jako kolny, do nichž se ukládalo drobné hospodářské nářadí.

Skanzen je pro vás nyní otevřen od úterý do neděle od 9 do 17 hodin (poslední prohlídka v 16 hodin),  jinak po předchozí dohodě na tel. 737 104 914 (pro skupiny nejméně 20 osob).

Vstupné: dospělí 20 Kč, děti, studenti, senioři 10 Kč.

Podrobnější informace na: Skanzen Vysoký Chlumec, Muzeum vesnických staveb středního Povltaví, tel.: 318 866 103, http://www.muzeum-pribram.cz  a

 http://www.vysoky-chlumec.cz/html/muzeum.htm .

hor

Na hradě Křivoklátě se od 1. července konají speciální prohlídky pro zrakově postižené. Doprovází je speciální výklad, který je kombinací detailního popisu vnitřních prostor a barvitého líčení historie. Tato možnost potrvá do 30. 9. 2008.  Prohlídka je po celé trase doplněna o hmatové exponáty, které jsou pro tento projekt vybrány za odborného dohledu odborníků památkové péče.

Zvláštním doplňkem celé prohlídky je schematický model hradu, který má návštěvník k dispozici po celou dobu prohlídky.

Tento pilotní projekt je zatím první možností v republice, kdy je tímto způsobem připravena celá prohlídková trasa. Nejedná se tedy pouze o jednu místnost, vyčleněnou v rámci objektu, s několika hmatovými exponáty, ale o speciální způsob poznávání celého hradu. Možnost této speciální prohlídky je nabídnuta také lidem vidícím, kteří mají chuť a odvahu si zakrýt oči a vstoupit do tmy. Hned u vstupu do hradu si návštěvník může zapůjčit neprůsvitnou clonu k zakrytí očí a projít hradem poslepu, v zástupu s rukama na ramenou předchozího návštěvníka.

Z kapacitních důvodů nutné prohlídku předem objednat na adrese www.prohlidky-pamatek.cz.

Pilotní projekt NASLEPO HRADEM je součástí širšího záměru, kterým je rozšíření prohlídek pro zrakově postižené na další hrady a zámky v ČR a jejich implementace do standardního návštěvnického provozu historických objektů.

Více na webových stránkách NPÚ.