KOLEČ: Státní kulturní památka, která se rozpadá před očima místních obyvatel, není v našich krajích jev nikterak neobvyklý. Týká se to bohužel i zámku v Kolči, který je dokladem specifického urbanistického a architektonického utváření drobného venkovského panského sídla. S takovou neutěšenou situací je možné se buď smířit, nebo něco podniknout.
Druhá varianta jistě přinese nadšencům mnoho práce a starostí a navíc se možná dostanou do „řečí“. I přes toto riziko si řeklo několik patriotů v Kolči, že nebudou nečinně přihlížet a zkusí zámek zachránit. Hrozilo totiž, že díky lukrativním pozemkům nastane situace řízeného chátrání a zámek zůstane záhy uchován pouze ve vzpomínkách pamětníků.
„Je to opravdu těžké,“ konstatuje Magdaléna Jakubíčková, spoluzakladatelka Nadačního
fondu Koleč a dodává, že obec v příštím roce čeká zřejmě výstavba kanalizace, takže nebude moci přispět na spolufinancování záchrany zámku. Říká, že záchranné práce jsou teprve na začátku a zámek by potřeboval pomoc silnějšího sponzora, jenže se ještě žádný nenašel. Skutečně celá věc vypadá beznadějně když si představíte stav zámku, vyčíslíte potřebnou sumu a srovnáte s možnostmi malé obce a několika nadšenců. Jenže beznaději, jednomu z nejhorších duševních stavů, Kolečtí nepodlehli. Doufají, že seženou dotace a že pomohou sponzoři i sousedé. Mimochodem při dokončování tohoto článku pracovali na zámku brigádníci. Na aktivity směřující k záchraně zámku nacházejícího se na Kladensku jsme se ptali Magdalény Jakubíčkové, která je nejen zakladatelkou NF Koleč (spolu s obcí zastoupenou starostou ing. Radkem Moulisem), ale i hybnou silou dění.
1) Představte, prosím, Nadační fond Koleč a aktivity od jeho vzniku
Nadační fond Koleč byl založen 18. 4. 2007 s jediným cílem zachránit zámek v Kolči. Po založení NF Koleč jsme se nemohli prezentovat veřejnosti a začít shánět finanční prostředky na opravu, jelikož zámek byl předmětem dražebního jednání a nadační fond chtěl tuto památku koupit. Kdybychom při snaze získat finance upozornili na to, že je tu zámek s pozemky, mohli bychom zvýšit zájem o tuto nemovitost a tím i zhoršit šanci na její koupi, tedy záchranu.
2) Kdo byl vlastníkem zámku před tím, než ho koupil NF Koleč?
Ještě na počátku roku 2008 se zdálo, že postupný zánik zámku je nevyhnutelný. Společnost Garant s.r.o., která vlastnila nemovitost od roku 1992 nejenže neprováděla základní stavební údržby, ale ani se nesnažila odstranit havarijní stav, přičemž jí byly odbornou institucí nařízeny udržovací práce. Nekomunikovala se stavebním úřadem ani radnicí v Kolči. Jeden z jednatelů za společnost Garant s.r.o. požádal v dubnu 2007 písemnou formou Ministerstvo kultury ČR, aby zámek Koleč, zapsaný v seznamu kulturních památek vymazalo. Tato žádost byla letos v květnu zamítnuta. Proto druhé kolo nucené dražby již nebylo nikým přerušeno a Nadační fond Koleč se 8. července 2008 úspěšně stal vlastníkem zámku Koleč č. p. 1. Vzhledem k malému počtu obyvatel si obec Koleč nemohla dovolit sama koupit zámek, proto byl založen Nadační fond Koleč, který zámek získal za 5,3 mil. Kč. Forma neziskového sektoru je v dnešní době variantou, jak je možné s pomocí firem a občanů získat finanční příspěvky, případně jiné materiální pomoci k záchraně tohoto kulturního dědictví pro další pokolení. Nadační fond Koleč považuje obnovu areálu s podporou občanů za klíčovou, přestože bude finančně a časově náročná.
3) Jak tedy vnímá dění kolem nemovitosti veřejnost?
Lidé nám přejí, ale zatím skoro nikdo nechodí na vyhlášené brigády. Zahájili jsme veřejnou sbírku ale myslím, že tam asi zatím nic není. Někteří místní i z okolních obcí to vidí tak, že už je pozdě na jeho záchranu a nevěří, že ještě někdo dá zámek dohromady. A možná si také myslí, že jsme podvodníci apod. Jde to těžko.
4) Kdy byla provedena poslední rekonstrukce či stavební zásahy?
To nevím. Ale zřejmě asi nikdy nebo ještě v dobách, kdy areál včetně zámku patřil státnímu statku.
5) Kolik peněz je třeba, aby byla zastavena devastace a objekt stabilizován?
Je to ruina. Já osobně počítám, že základní zajištění bychom zvládly cca za 100 tis., přičemž objekt by pak mohl čekat na vyřízení dotací.
6) Umíte kvalifikovaně odhadnout finanční náklady z hlediska krátkodobého, případně dlouhodobějšího?
Celý zámek opravit přijde na cca 70 – 80 mil. Kč. Opravu střechy si chci (pokud to půjde) ohlídat sama a počítám, že bychom se mohli vejít do 6 mil. – uvidíme.
7) S tím souvisí další otázka: máte představu, jak zámek využít?
V budoucnu by měl být zámek společenským a kulturním centrem obce, a to i pro obyvatele okolních obcí. Stal by se regionálním, kulturním centrem. Mezi současnými plány se potýkáme s myšlenkou vytvoření informačního centra Budečska. (V místě je vlaková zastávka a projíždějí tudy cyklovlaky). Z ekonomického hlediska takový projekt vyžaduje i komerční nakládání s prostory, proto by některé měly být k tomuto účelu určeny. Jelikož je ještě spousta otázek a ekonomická část životaschopného projektu na zámku je rozpracovaná, tak další bližší informace, týkající se zámku zveřejníme, jakmile budeme mít po odborné konzultaci a projekčním zpracování od firmy, zabývající se dotacemi z evropských fondů.
8) Už jste požádali o pomoc některý státní či samosprávný orgán, případně s jakými výsledky?
Ano, NPÚ nám vyhotovilo doporučující dopis k žádostem o dotace. Obec nemá peníze, ale starosta pokud má čas intevenuje na MKČR s nadějí, že se najdou nějaké malé nevyčerpané finanční prostředky. Bohužel nemáme ještě připravenou projektovou dokumentaci a další náležitosti potřebné pro podání žádostí o dotace. Jsme omezeni financemi a nedostatkem kvalifikovaných lidí, kteří by byli ochotni pracovat bez nároku na odměnu!
9) Na Kladensku se nacházelo více zchátralých zámků, např. v Buštěhradu, Zvoleněvsi a Svinařích, jejichž osud se odvíjel podobně. Máte povědomost o tom, zda se alespoň v některém případě povedlo zámek zachránit?
Ano, kontaktovali jsme organizátory záchrany zámku v Buštěhradě, kteří nám poradili. Zámek v Buštěhradě koupilo město také v dražbě a v havarijním stavu. Nyní už má novou střechu...
Děkuji za odpovědi Ludmila Kučerová
P.S.
Poté, co článek vznikl, poslala nám pí Jakubíčková další upřesňující informace zejména k historii zámku, připojila ale také něco o stávajích aktivitách:
Budova zámku s kaplí Nejsvětější Trojice nebyly v dobrém stavebním stavu již v šedesátých letech minulého století, o čemž svědčí zápis sepsaný 15. 5. 1961 na MNV v Kolči za účasti zástupců obce a památkových institucí.
V zápise je konstatováno, že po prohlídce objektu došla komise k závěru, že zámek je ve velmi zchátralém stavu a mimo střechy není vůbec prováděna údržba. Využíval se v té době jen částečně pro byty zaměstnanců státního statku a v přízemí byla kancelář. Část objektu zela prázdnotou a nevyužíval ji nikdo.
Prostor čestného dvora sloužil jako skladiště brambor. Ve stejném zápise je uvedeno, že přilehlý zámecký park byl ještě v padesátých letech udržovaný a v pořádku. Podle konstatování ve výše uvedeném zápise se ale už tehdy začal podobat více smetišti pro nedovolené skládky. V následujících desetiletí se nedochovala žádná korespondence, která by uváděla aktuální stav památky. Až v roce 1990 nový vlastník družstvo JIVEP uvádí, že má v úmyslu zámek rekonstruovat na hotel. Následně došlo ke zpracování studie.
V roce 1992 koupila celý areál firma Garant s. r. o. Nový vlastník již dále nepokračoval ve zpracování projektu hotelu a celá léta neprováděl žádnou údržbu, přestože byla firma upozorněna na neuspokojivý stav zámku referátem kultury Okresního úřadu v Kladně s žádostí o zahájení oprav. Také byl podán podnět k nařízení udržovacích prací odboru výstavby Městského úřadu v Kladně.
V posledních letech zámek pustne a nikdo ho nevyužívá. Firma Garant s.r.o. údajně nemá finanční prostředky na jeho údržbu ani na opravy. Okenní a dveřní otvory byly násilně otevřeny a všechny vnitřní prostory zničeny a rozkradeny. Celý areál je dnes volně přístupný, dochází k odtěžování stavebního materiálu, zejména cihel, tašek, dlaždic a dřevěných prvků v krovu.
Zámek se nyní nachází ve velmi špatném stavebně technickém stavu a devastace neustále pokračuje. Vlivem povětrnostních podmínek jsou prolomeny střechy a stropy a hrozí zřícení celé stavby. Magistrát města Kladna - odbor výstavby - oddělení památkové péče vydal Rozhodnutí o opatřeních ve smyslu § 10, zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. (provizorní oplocení, statické zabezpečení vnitřních prostor, provizorní zakrytí střech, zabednění přízemních otvorů). Tyto práce majitel neprovedl a protože porušoval i stavební zákon, vyzval jej odbor výstavby Magistrátu města Kladna k provedení udržovacích prací, ale bez odezvy.
Nyní jsme zahájili nové akce, a to v podobě informačního stánku na konaných kulturních akcí v okolních obcích.
Prezentovali jsme naši snahu o záchranu zámku na: Řemeslnických trzích v Roztokách u Prahy a na Budečských Svatováclavských slavnostech. Na stolek jsme umístili pokladničku, kterou máme v rámci konání veřejné sbírky. Vzhledem k nedostatku finančích prostředků, malému počtu dobrovolníků jsme se rozhodli, že budeme naši akci prezentovat veřejnosti, abychom zvýšili šanci na případné dárce a další nadšence, kteří pomůžou záchrané akci, než se vyřídí peníze z dotačních programů.
Přihlásili jsme také naši organizaci do projetku: "Firemní dobrovolnictví", kterou pořádá Donors Forum na (Fórum dárců Štěpánská 61, 116 02 Praha 1). V tomto projektu jsme vyplnili požadovaný termín dobrovolnické brigády a popis činnosti, což bylo čištění cihel a pokud ještě bude potřeba, tak pomoc při úklidu zámeckého areálu. Na tento projekt se přihlásili dobrovolníci z banky ČSOB Poštovní spořitelna.
Celý den 2. 10. 2008 pracovali tito lidé s pílí a chutí na úklidu zámeckého nádvoří a pomáhali při betonování stojek, které slouží v současné době jako stojky při stavbě provizorního oplocení.
Nejprve jsem tyto dobrovolníky - bankéře provedla po areálu zámku. Řekla jsem jim něco o minulosti zámku, současnosti a budoucích plánech Nadačního fondu Koleč. Ukázala jsem jim místa, kde bylo možné zhlédnout kus historie (klenby a výklenky ve vstupní hale zámku), což je skoro poslední bezpečné místo a po té jsme se všichni společně vrhli na náročnou práci. Byli moc skvělí. Po vysvětlení si rozebrali pracovní nářadí a vrhli se do práce, navíc s úsměvem. Myslím, že se i u tohoto druhu práce zrelaxovali.
KUTNÁ HORA: Svaz knihovníků a informačních pracovníků ve spolupráci s Městskou knihovnou v Kutné Hoře připravil v předvečer Týdne knihoven na Palackého náměstí v Kutné Hoře knihovnický happening s mottem Knihovny – rodinné stříbro. Více než 250 knihovníků ze všech koutů České republiky přijede toto motto podpořit při soutěžním klání „O kutnohorský groš a malé tajemství“.
VINAŘICE u Kladna: Zdejší hornický skanzen Mayrau se nachází na místě bývalého stejnojmenného dolu, který je zapsán jako stavební a technická památka. V jeho syrovém průmyslovém prostředí s oblibou hledají inspiraci pro svou tvorbu umělci, kteří v areálu pořádají výtvarná symposia, workshopy a jiné akce. Další návštěvníci zase mohou obdivovat technické památky zaměřené na dokumentaci a prezentaci hornické činnosti na Kladensku a Slánsku. Bývalí horníci, kteří na šachtě pracovali, provádějí autentickými prostorami od kantýny až po štolu. Byl zde totiž uplatněn model „posledního pracovního dne“, což vytváří dojem, že zaměstnanci právě včera odešli.
V červenci a srpnu měli návštěvníci státních památek ve středních Čechách možnost zúčastnit se vědomostní soutěže. Na každém hradě nebo zámku dostali zájemci ke vstupence i letáček s řadou nelehkých otázek. Na konci soutěže se na pracovišti Národního památkového ústavu v Praze - Žižkově sešlo více než 30 tisíc soutěžních lístků, z toho více než dvě třetiny správně vyplněné.
BEROUN: Ojedinělou oslavou české krajiny a jejího kouzla jsou knihy pocházející z berounského nakladatelství „MH“, fotografky a nakladatelky Marie Holečkové. Majitelka nakladatelství se také autorsky podílela na vydání patnácti knížek, které zachycují putování po energeticky nabitých lokalitách Čech - po pramenech, menhirech, kamenných strážcích kraje a dalších tajemných místech.
PRAHA 8: Dolní Chabry oslaví tento víkend 735 let od první písemné zmínky o obci. U této příležitosti připravila MČ ve dnech 20. - 21. 9. 2008 víkendové oslavy. I když se její historie počítá od doby daleko předcházejících 11. století, což je doba výstavby prvního Chaberského kostela, nezpochybnitelná listinná zmínka o sídle tohoto jména se nachází až v dokumentu z roku 1273. Jedná se o list papeže Řehoře X. vydaný ve Viterbu, ve kterémse říká, že papež bere klášter pod svou ochranu, potvrzuje jeho statky, privilegia a svobody.
MĚLNÍK: Ochutnávka kvalitních českých vín (Mělník, Roudnice nad Labem, Žernoseky, Chrámce, Litoměřice) ve středověkých sklepích, posezení v muzejní kavárně na historických hradbách...
