Za podpory radnice se organizace akce ujali pracovníci Nymburského kulturního centra. A nutno říci, že se jim povedla. Masopustní sobotě předcházela tvořivá dílna ve foyeru kina 3. února a Masopustní tvoření v městské knihovně od 10. do 14. února, na nichž si mohli zájemci vytvořit vlastní masku.
V sobotu 15. února se již v brzkém dopoledni po městě potulovaly podivné postavy, aby se na desátou hodinu sešly před radnicí. Odtud vyšel průvod s dobrou stovkou maškarádů, vedený Strakatým Laufrem. Za asistence městské policie přešel frekventovanou vozovku a obklopil mariánský sloup uprostřed náměstí Přemyslovců. Tady účastníci, od batolat až po seniory, představující jak tradiční masky z české masopustní tradice, mezi nimiž nesměla chybět kobyla, řezník s palicí, smrtka, cikánky, kominík, jeptišky, ošklivá nevěsta s hezkým ženichem, různá další zvířata, až po chůdochodce, hasiče, četníky… rejdili, tančili a bavili přihlížející veřejnost. Strakatý Laufr požádal starostu města Tomáše Macha, v kostýmu historického purkmistra, o dovolení uspořádat veselici. Za svolení pak starosta dostal napít kořaličky a čekal ho taneček s cikánkami.
Průvod pak prošel historickými uličkami a kolem kostela na náměstíčko zvané Rejdiště, kde masopustní rej pokračoval. Kromě kapely vyhrával i flašinetář, hospodyňky rozdávaly koláče, děti se mohly svézt na starobylém kolotoči nebo sledovat Pohádku o masopustu divadla Koník. V řadě stánků se peklo maso, prodávaly různé dobroty, i štamprličku či pulitřík piva bylo možné si dát. Masopustní radovánky skončily symbolickým upálením basy.
O tom, že se Nymburákům masopust po šedesáti letech líbil, svědčil fakt, že poměrně rozlehlé Rejdiště praskalo ve švech a do pozdního odpoledne.
