čtvrtek
29. srpna 2024
svátek slaví Evelína

Středočeský kraj

Středočeský kraj

Svět sběratelů autogramů

Autor článku: 
Karel Souček

<p>BEROUN: Sondu do duší lovců a sběratelů autogramů přináší výstava Mohu, prosím, požádat o autogram? Až do 20. března se koná v berounském Muzeu Českého krasu. Bližší informace nám v následujícím rozhovoru ochotně poskytla knihovnice muzea Mgr. Dana Hradilová.</p> <p>Už se někdy podobná výstava v Muzeu Českého krasu konala?</p> <p>Ano, v podobném duchu uspořádalo muzeum již dvě výstavy. Zatím poslední nazvaná Osobnosti písmem byla k vidění na podzim roku 2004. Současná výstavní prezentace se od předcházejících liší koncepčním řešením, protože prostřednictvím vystavených autogramů se snažíme veřejnosti přiblížit i fenomén sběratelství tohoto artefaktu.</p> <p>Co bylo při přípravě výstavy nejsložitější?</p> <p>Výběr osobností, který souvisel s dodržením námětu výstavy. Pokud jsme chtěli přiblížit i sběratelství autogramů, museli jsme vybírat osobnosti veřejnosti více známé. Sám sběratel si pak stanovil podmínku, že představí jen takové, jejichž podpis osobně získal (vykorespondoval, vystál frontu na autogramiádě nebo získal při návštěvě).</p> <p>Z jaké sbírky podpisy pocházejí?</p> <p>Autogramy a autografy domácích i zahraničních osobností pocházejí ze soukromé sbírky Mgr. Kamila Rodana, Ph.D. z Ostravy. V rámci výstavy jsme vytvořili také kolekci autogramů takzvaného běžného života, aby si návštěvníci uvědomili, že i oni jsou jejich poskytovateli. K této prezentaci jsme použili materiály ze sbírek berounského muzea.</p> <p>Kolik autogramů zhruba vystavujete?</p> <p>Přes 100 autogramů, z nichž některé doplňuje například originální kresba, krátký dopis nebo věnování adresované sběrateli. Zajímavým doplňkem jsou dopisní obálky, sběratel získává autogramy nejčastěji osobní korespondencí. Jejich nadepsání je mnohdy psáno stejnou rukou jako autogram, což nejvíce překvapuje u hvězd světového formátu Jeana Paula Belmonda nebo Johna Travolty, kde by člověk předpokládal vyřízení osobním tajemníkem.</p> <p>Jaké jsou nejvzácnější?</p> <p>Sběratel si nejvíce cení osobně získaných podpisů osobností, zvláště, když někteří jsou vůči svým obdivovatelům velmi zdrženliví. Ve výše uvedených souvislostech tak veřejnost zajisté zaujmou autogramy zahraničních umělců a politiků, například Roberta Redforda, Paula Newmana, Petera Falka, lichtenštejnského knížecího páru či německého kancléře Helmuta Kohla.</p> <p>Převažují podpisy umělců, politiků, vědců…?</p> <p>Jednoznačně autogramy osobností z domácích uměleckých kruhů, které se ukázaly pro zvolenou myšlenku výstavy jako nejvhodnější.</p>

Autorská soutěž Ortenova Kutná Hora 2013

Autor článku: 
mis

<p>KUTNÁ HORA: Klub rodáků a přátel Kutné Hory ‒ Kutná Hora v Praze vyhlašuje u příležitosti festivalu Ortenova Kutná Hora, který se koná každoročně v polovině září v Kutné Hoře, dvacátý ročník stejnojmenné autorské soutěže pro básníky do 22 let.</p> <p>Soutěž se uskutečňuje na památku kutnohorského rodáka, básníka Jiřího Ortena (* 30. 8. 1919, † 1. 9. 1941).<br />
Je vyhlašována v oboru poezie pro občany České republiky, kteří v roce konání soutěže dosáhnou maximálně 22 let, tj. věku, v němž zemřel Jiří Orten, a kteří do uzávěrky soutěže nevydali knížku poezie. Do soutěže lze přihlásit jednotlivé básně nebo cykly v rozsahu do 200 veršů, a to jakékoliv tematiky a žánru. Rozsáhlejší zásilky nebudou posuzovány.</p> <p> Uzávěrka soutěže je 31. března každého roku.</p> <p> Přihlášené práce posuzuje šestičlenná porota. Autorům vítězných prací jsou uděleny finanční ceny. Z veršů zaslaných do soutěže je připraven recitační pořad, uváděný v rámci festivalu. Pro oceněné soutěžící autory je uspořádán seminář. Výběr z oceněných prací bude vydán ve sborníku Názvuky.</p> <p> Statut autorské soutěže Ortenova Kutná Hora s vymezením podmínek účasti a přihlašovací formulář naleznete v příloze.</p>

Na počest Josefa Veverky, nejdéle vězněného českého novináře v 20. století

04.02.2013

<p>NYMBURK: U příležitosti uctění památky 110. výročí narození Josefa Veverky, novináře, politika a politického vězně, který byl nejdéle vězněným českým novináře v 20. století, bude odhalena pamětní deska na domě v jeho rodišti v Nymburce, v Jičínské ulici v čp. 794. Součástí slavnostního odhalení desky je i hudebně-literární pořad na malé scéně Hálkova divadla v Nymburce.</p> <p>V pořadu nazvaném Znovu bych mu ruku podala! vystoupí Taťjana Medvecká a Alfréd Strejček spolu s violoncellistkou Margitou Klepáčovou. Pořadem provází Zdeněk Hazdra. </p> <p> Odhalení desky se uskuteční v pondělí 4. února 2013 v 15 hod., následující pořad začne v Hálkově divadle v Nymburce v 17 hod.</p> <p> RNDr. Josef Veverka (*4. 2. 1903 Nymburk, †8. 10. 1971 Liberec) pocházel ze známého rodu bratranců Veverkových, vystudoval zeměpis na Karlově univerzitě v Praze a na pařížské Sorboně. Byl novinářem a politikem, redaktorem tisku a členem sociální demokracie. V roce 1940 byl zatčen a dva roky vězněn, po propuštění se stal účastníkem domácího odboje, v roce1944 byl znovu uvězněn.</p> <p> Po válce se stal šéfredaktorem deníku v Liberci, kde ostře protestoval proti totalitárním praktikám KSČ a zasazoval se o obranu německých antifašistů. V letech 1945 ‒ 1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za ČSSD. Setrval zde do parlamentních voleb v roce 1946, pak se stal za sociální demokraty poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal formálně až do voleb do Národního shromáždění roku 1948. </p> <p> Po únorovém převratu v roce 1948 byl internován v pracovním táboře a v červnu 1950 odsouzen na 12 let vězení. V roce 1954 byl znovu odsouzen na doživotí, později mu trest byl zmírněn na 21 let. Z vězení byl nakonec propuštěn na zásah britské Labour Party v roce 1964.</p> <p> Během Pražského jara v roce 1968 se angažoval v demokratickém hnutí. Angažoval se v čele organizace K 231a spolupracoval s Klubem angažovaných nestraníků. Zemřel v roce 1971 na počátku normalizace v Liberci.V roce 2007 byl navržen Senátem ČR in memoriam na řád T. G. Masaryka.</p>

Na počest Josefa Veverky

Autor článku: 
mis

<p>NYMBURK: U příležitosti uctění památky 110. výročí narození Josefa Veverky, novináře, politika a politického vězně, který byl nejdéle vězněným českým novináře v 20. století, bude odhalena pamětní deska na domě v jeho rodišti v Nymburce, v Jičínské ulici v čp. 794.</p> <p>Součástí slavnostního odhalení desky je i hudebně-literární pořad na malé scéně Hálkova divadla v Nymburce.</p> <p>V pořadu nazvaném Znovu bych mu ruku podala! vystoupí Taťjana Medvecká a Alfréd Strejček spolu s violoncellistkou Margitou Klepáčovou.<br />
Pořadem provází Zdeněk Hazdra. </p> <p> Odhalení pamětní desky se uskuteční v pondělí 4. února 2013 v 15 h, následující pořad začne v Hálkově divadle v Nymburce v 17 h.</p> <p> RNDr. Josef Veverka (* 4. 2. 1903 Nymburk, † 8. 10. 1971 Liberec) pocházel ze známého rodu bratranců Veverkových, vystudoval zeměpis na Karlově univerzitě v Praze a na pařížské Sorboně. Byl novinářem a politikem, redaktorem tisku a členem sociální demokracie. V roce 1940 byl zatčen a dva roky vězněn, po propuštění se stal účastníkem domácího odboje, v roce 1944 byl znovu uvězněn.<br />
Po válce se stal šéfredaktorem deníku v Liberci, kde ostře protestoval proti totalitárním praktikám KSČ a zasazoval se o obranu německých antifašistů. V letech 1945 ‒ 1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za ČSSD. Setrval zde do parlamentních voleb v roce 1946, pak se stal za sociální demokraty poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal formálně až do voleb do Národního shromáždění roku 1948.<br />
Po únorovém převratu v roce 1948 byl internován v pracovním táboře a v červnu 1950 odsouzen na 12 let vězení. V roce 1954 byl znovu odsouzen na doživotí, později mu trest byl zmírněn na 21 let. Z vězení byl nakonec propuštěn na zásah britské Labour Party v roce 1964.<br />
Během Pražského jara v roce 1968 se angažoval v demokratickém hnutí. Angažoval se v čele organizace K 231a spolupracoval s Klubem angažovaných nestraníků. Zemřel v roce 1971 na počátku normalizace v Liberci.<br />
V roce 2007 byl navržen Senátem ČR na řád T. G. Masaryka in memoriam.</p>

Sedlčany si připomínají jubileum novináře a spisovatele K. L. Kukly

Autor článku: 
Karel Souček

<p>SEDLČANY: Před 150 lety se v Sedlčanech narodil novinář, spisovatel, dramatik a překladatel Karel Ladislav Kukla. Město si výročí tohoto rodáka připomene několika kulturními akcemi.</p> <p>První se uskuteční v den jeho narozenin, v úterý 29. ledna, kdy bude na budově Městského muzea Sedlčany odhalena jeho pamětní deska. Tato slavnost začíná za účasti řady hostů v 15 hodin.<br />
Karel Ladislav Kukla a jeho doba je název výstavy dokumentů, která se bude od 7. února do 6. března konat v sedlčanské knihovně. Vernisáž, na níž promluví historik Jiří Páv a zazní Hašlerovy písničky v podání sedlčanských ochotníků, je plánována na čtvrtek 7. února od 17. hodin. Výstava představí osobnost tohoto spisovatele prostřednictvím jeho knih, novinových článků, dobových dokumentů a fotografií<br />
„Karel Ladislav Kukla vstoupil do literatury v 80. letech 19. století, v době, kdy byly České země součástí Rakouska-Uherska. V roce 1884 zvítězil v dramatické soutěži a jeho hra Anatomové byla uvedena v Národním divadle, a později i drama Svatební noc. Z Kuklova pera vzešlo i mnoho dalších her, ale také povídky a novely, v nichž popisuje život pražské spodiny na přelomu 19. a 20. století,“ uvedla vedoucí knihovny Blanka Tauberová.<br />
K jeho knihám, ve kterých zachycoval příběhy vyděděnců, tuláků či prostitutek, patří Podzemní Praha, Ze všech koutů Prahy, Batalión, Konec Bahna Prahy, Loretánské zvonky nebo Děti křtěné Vltavou. Podle Kuklovy předlohy byly režisérem Krňanským natočeny filmy Bahno Prahy a Loretánské zvony.<br />
„Jeho knihy jsou cenné především dobrou znalostí pražského místopisu a dodnes jsou vyhledávány sběrateli pragensií,“ poznamenala Blanka Tauberová.</p>

Masopust v Roztokách a Úněticích

09.02.2013
Masopust držíme, nic se nevadíme pospolu… Již po šestnácté si spolu s ostatními maškarami zatančíte v bujarém průvodu. I letos se můžete těšit na hudebníky, kejklíře a další umělce. Masopustní veselí startuje v sobotu 9. února ve 13:00 na nádvoří roztockého zámku. Podrobný program najdete na www.roztoc.cz Chybět nebudou tradiční dobroty a radovánky. Po bohatém kulturním programu na nádvoří roztockého zámku (Středočeské muzeum) a volbě královny půjde průvod maškar doprovázený hudbou městem směrem k Holému vrchu, kde se potká, utká a sbratří s masopustním průvodem z Únětic. Veselí vrcholí večerní masopustní zábavou v únětickém pivovaru, hostinci a Kravíně. Pokud se Masopustu chcete zúčastnit, přijďte prosím řádně namaškařeni – vaší tvořivosti se meze nekladou. Něco k zapůjčení a pomalování bude samozřejmě i na místě. Masopust je lidová slavnost, kde něco jako „divák“ vlastně nedává žádný smysl… Těšíme se na Vás. Sdružení Roztoč www.roztoc.cz

Kandrdásek SČDO 2013

Autor článku: 
mis

<p>BRANDÝS NAD LABEM: Kandrdásek SČDO je název soutěže divadelních monologů a dialogů, kterou každoročně vyhlašuje Svaz českých divadelních ochotníků pro děti a mladé lidi ve věku od 8 do 18 let. Je obdobou soutěže dospělých Pohárek SČDO, na kterou může vyslat vítěze nejstarší kategorie Kandrdásku.</p> <p>V roce 2013 byl vyhlášen 24. ročník soutěže.</p> <p>POZOR:<br />
Termín odeslání přihlášek pořádajícím oblastním organizacím je do 25. ledna 2013.</p> <p>Kandrdásek nabízí dětem a mládeži zajímavou činnost, ve které se jednoznačně upřednostňuje dětská hravost a přirozenost projevu před mentorským nastudováním textu. </p> <p> Soutěží se ve věkových kategoriích 8 ‒ 10 let, 11 ‒ 13 let, 14 ‒ 15 let a 16 ‒ 18 let v soutěžních žánrech: monolog s časovým limitem do 11 minut, (monologem se rozumí jednání dramatické postavy v konkrétní situaci – není jím recitace básně ani přednes prozaického textu); dialog s časovým limitem do 15 minut (maximálně tři osoby). Tolerance časového limitu v soutěžním vystoupení je +10%. V kategorii monologů smí soutěžící vystoupit pouze s jedním soutěžním vystoupením.</p> <p> Soutěž je dvoustupňová. Prvním stupněm jsou oblastní přehlídky, které proběhnou do 1. března 2013. Druhým stupněm je národní přehlídka v Brandýse nad Labem dne 23. března 2013.</p> <p> Přihlášky do soutěže je nutno zaslat na kontaktní adresy oblastních předsednictev SČDO, popřípadě organizacím OREL či Volnému sdružení východočeských divadelníků, a to podle příslušnosti k oblasti. Přihlášky nutno doplnit textovou předlohou a anotací vystoupení, t.j. stručným a výstižným uvedením výstupu k objasnění kontextu hry či události. V přihláškách do soutěže musí být vždy uvedena osoba starší 18 let nesoucí odpovědnost za nezletilé interprety.</p> <p> Pořadatel oblastní přehlídky má právo nominovat na základě doporučení odborné poroty dvě vystoupení z každé soutěžní kategorie na národní přehlídku. Pořadatel národní přehlídky Kandrdásek SČDO má právo na základě vyjádření poroty přehlídky nominovat, z věkové kategorie 16 ‒ 18 let, po jednom výstupu do každého žánru Pohárku SČDO, tj. monolog muži, monolog ženy a dialog.</p> <p> Podrobné propozice soutěže Kandrdásek SČDO 2013 a kontakty na oblastní předsednictva SČDO <p> Tiskopis přihlášky do soutěže v příloze.</p>

Výstava o Emě Destinnové

od 22.01.2013 do 03.03.2013

<p>MLADÁ BOLESLAV: Výstava, která připomíná letošní 135. výročí narození slavné operní a koncertní pěvkyně, Emy Destinnové, probíhá ve výstavním sále Muzea Mladoboleslavska v areálu hradu.</p> <p>Expozice nabízí průřez životem a dílem umělkyně, která proslavila český národ a také českou hudbu po celém světě. Výstavu uvedl ředitel muzea Luděk Beneš a poté podrobněji její inspirátorka Dagmar Burešová, která se Emě Destinnové věnuje již více let.<br />
Exponáty kromě inspirátorky výstavy Dagmar Burešové zapůjčilo také Národní muzeum – Divadelní oddělení Historického muzea, Muzeum hlavního města Prahy, Muzeum Jindřichohradecka a Dagmar Kučerová. Najdete zde fotografie a doprovodné texty, ukázky kostýmů a interiérů, dobové plakáty a pozvánky na koncerty této zpěvačky i její dopisy a další písemnosti a dokumenty.</p> <p>http://www.muzeum-mb.cz/</p>

Hradní Fotoarchiv 1918 - 1933

od 24.01.2013 do 24.03.2013

<p>ROZTOKY U PRAHY: Výstava Hradní fotoarchiv 1918 – 1933 je obrazovým svědectvím období vlády prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka.</p> <p>Výstava bude přístupná od 24. 1. 2013 do 24. března 2013 (st – ne 10 – 18 hodin).<br />
Více informací na: http://www.muzeum-roztoky.cz/.</p> <p> Mgr. Eva Koktová<br />
programové oddělení<br />
Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy<br />
Zámek 1<br />
252 63 Roztoky u Prahy</p> <p>propagace@muzeum-roztoky.cz<br />
www.muzeum-roztoky.cz<br />
tel: 233 029 042<br />
mob: 723 121 692</p>

Výstava přibližuje šperkařství z doby Keltů

Autor článku: 
Karel Souček

<p>PŘÍBRAM: Jak se dělá krása je název výstavy o keltském šperkařství, která až do 15. února probíhá v příbramském Hornickém muzeu. Umístěna je v cáchovně dolu Vojtěch, vhodná je i pro děti a mládež.</p> <p>Zájemci si ji mohou prohlédnout každý pracovní den kromě pondělí od 9 do 16 hodin. Více již v rozhovoru s archeologem muzea Rastislavem Koreným.</p> <p>Jedná se o putovní výstavu?</p> <p>Ano, její autorkou je PhDr. Dana Stolzová, archeoložka Ústavu archeologické památkové péče středních Čech, kde také vznikala kompletní podoba výstavy. Hornické muzeum Příbram na ni zapůjčilo některé exponáty. Výstava byla veřejnosti představena loni v Informačním centru keltské kultury na zámku v Nižboru u Berouna. Po Příbrami bude další zastávkou Muzeum TGM v Rakovníku. </p> <p>Z jakých sbírek exponáty pocházejí? </p> <p>Předměty ze svých sbírek zapůjčily na výstavu Národní muzeum v Praze, Regionální muzeum v Teplicích, Oblastní muzeum v Lounech, Všeradické muzeum pravěku a samozřejmě také naše muzeum. </p> <p>Jaké nejvzácnější exponáty si mohou návštěvníci prohlédnout?</p> <p> Hlavně jde o seznámení s jednotlivými technikami výroby šperku a užitých materiálů, například o ukázky výroby na ztracenou formu či užití emailu. Výklad je doplněn trojrozměrnými předměty, mimo jiné prolamovaným náramkem, sponami, řetízkovým opaskem. Šperky jaou vyrobeny z různých materiálů, některé spony třeba z bronzu a jejich patky zdobeny mořským korálem. Návštěvník se současně dozví, jaký šperk nosili muži, ženy i děti. Část šperků pochází z hrobů, jiné ze sídlišť či opevněných hradišť zvaných oppida. Zvláště bych upozornil na unikátní bronzový opasek z Lenešic u Loun. </p> <p>Pocházejí některé exponáty přímo z příbramského regionu?</p> <p> Ano, část předmětů pochází vesměs z oppida Hrazany. Například náramek, část nákrčníku, řetízek, kroužek, puklička, kování zdobené červeným emailem, kroužek s nálitky a keramická licí forma.</p> <p>Komu je výstava především určena?</p> <p>Zájemcům o pravěké dějiny a pak hlavně těm, kteří se zajímají o technologie výroby šperků. Samozřejmě na ni mohou všichni, kdo se chtějí jen takzvaně podívat na ukázky jednotlivých kategorií mužského a ženského šperku z doby Keltů. Momentálně je ale výstava postavena „jen“ na panelech a vybraných předmětech. Pro lepší pochopení a porozumění prezentovaných výrobních procesů jsou ve vitrínách vystaveny též modely, znázorňující jednotlivé etapy výroby vybraného šperku. </p> <p>Byla již někdy v Hornickém muzeu podobně koncipovaná výstava?</p> <p> Ano, v loňském roce to byla výstava s názvem 20 tisíc generací, seznamující s nálezy od starší doby kamenné až po střední dobu bronzovou. Navázala na předchozí výstavu Doba spalovačů mrtvol, která prezentovala mladší a pozdní dobu bronzovou.</p>

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Středočeský kraj