<p>NYMBURK: U příležitosti uctění památky 110. výročí narození Josefa Veverky, novináře, politika a politického vězně, který byl nejdéle vězněným českým novináře v 20. století, bude odhalena pamětní deska na domě v jeho rodišti v Nymburce, v Jičínské ulici v čp. 794.</p> <p>Součástí slavnostního odhalení desky je i hudebně-literární pořad na malé scéně Hálkova divadla v Nymburce.</p> <p>V pořadu nazvaném Znovu bych mu ruku podala! vystoupí Taťjana Medvecká a Alfréd Strejček spolu s violoncellistkou Margitou Klepáčovou.<br />
Pořadem provází Zdeněk Hazdra. </p> <p> Odhalení pamětní desky se uskuteční v pondělí 4. února 2013 v 15 h, následující pořad začne v Hálkově divadle v Nymburce v 17 h.</p> <p> RNDr. Josef Veverka (* 4. 2. 1903 Nymburk, † 8. 10. 1971 Liberec) pocházel ze známého rodu bratranců Veverkových, vystudoval zeměpis na Karlově univerzitě v Praze a na pařížské Sorboně. Byl novinářem a politikem, redaktorem tisku a členem sociální demokracie. V roce 1940 byl zatčen a dva roky vězněn, po propuštění se stal účastníkem domácího odboje, v roce 1944 byl znovu uvězněn.<br />
Po válce se stal šéfredaktorem deníku v Liberci, kde ostře protestoval proti totalitárním praktikám KSČ a zasazoval se o obranu německých antifašistů. V letech 1945 ‒ 1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za ČSSD. Setrval zde do parlamentních voleb v roce 1946, pak se stal za sociální demokraty poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal formálně až do voleb do Národního shromáždění roku 1948.<br />
Po únorovém převratu v roce 1948 byl internován v pracovním táboře a v červnu 1950 odsouzen na 12 let vězení. V roce 1954 byl znovu odsouzen na doživotí, později mu trest byl zmírněn na 21 let. Z vězení byl nakonec propuštěn na zásah britské Labour Party v roce 1964.<br />
Během Pražského jara v roce 1968 se angažoval v demokratickém hnutí. Angažoval se v čele organizace K 231a spolupracoval s Klubem angažovaných nestraníků. Zemřel v roce 1971 na počátku normalizace v Liberci.<br />
V roce 2007 byl navržen Senátem ČR na řád T. G. Masaryka in memoriam.</p>
PRAHA: Vláda na svém včerejším zasedání projednala materiál rezortu ministerstva kultury a souhlasila s předáním daru ve formě mobilní jednotky pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví ve vlastnictví České republiky, kterou Národní knihovna ČR nechá zhotovit z prostředků vybraných od třetích osob, a to za účelem poskytnutí pomoci Ukrajině při záchraně světového písemného kulturního dědictví.
PRAHA: Nadační fond Magdaleny Kožené pomáhá základním uměleckým školám (ZUŠ) zasaženým povodněmi, které v září postihly několik regionů České republiky, k návratu k plnohodnotné výuce. Fond bezprostředně reagoval na situaci uspořádáním řady benefičních koncertů i vyhlášením veřejné sbírky na pomoc ZUŠ, jejich pedagogům, ale i žákům, která byla zahájena 18. října za podpory České filharmonie u příležitosti podzimních koncertů Magdaleny Kožené v pražském Rudolfinu. Nadační fond podpořil první žadatele celkovou částkou 300 000 Kč. Finanční pomoc obsahuje vlastní zdroje Nadačního fondu a přijaté zdroje z veřejné sbírky. Aktuálně pomoc putuje na obnovu ZUŠ Krnov, ZUŠ Bohumín a ZUŠ Jeseník a také na opravy nástrojů pedagogů ze ZUŠ Opava a ZUŠ Bohuslava Martinů v Havířově.
PRAHA: Návštěvníky Korza Národní ohromila velkoformátová instalace slova „SVOBODA.“ a krátký film Svoboda nás spojuje.
Korzem Národní vyvrcholila kampaň Svoboda nás spojuje spolku Díky, že můžem. Středobodem oslav 35 let od sametové revoluce byla velkoformátová audiovizuální instalace. Ta se skládala z obřích písmen zavěšených na jednotlivých budovách Národní třídy. Písmena dohromady tvořila slovo svoboda s tečkou na konci. Zároveň sloužila jako projekční plochy pro premiéru krátkého filmu Svoboda nás spojuje režisérky Ester Valtrové a zpěv Modlitby pro Martu v podání herečky Anny Fialové. Přes 120 programových bodů přilákalo dle prvotního hrubého odhadu operátora T-Mobile 93 000 návštěvníků.