Plzeňský kraj

Díky postupné digitalizaci matričních knih a dalších důležitých pramenů může dnes v této oblasti bádat bez omezení téměř každý.

https://exhibition.indihu.cz/view/ZkladygenealogieanebNajdisvpedky2021-01-14T133224974Z

Přejeme vám dobrou zábavu a mnoho podnětných informací.

www.muzeum-blovice.cz 

Distanční výuka trvá s krátkými přestávkami už od jara a žáci i učitelé se řadu měsíců musí vyrovnávat s nemalými obtížemi. „Snažíme se s dětmi dál pracovat, rozvíjet jejich talent a v neposlední řadě jim jednou týdně dopřát při tvorbě smysluplnou relaxaci. Věříme, že chvíle, které děti stráví kreslením, modelováním či animací, pomáhají nejen jim, ale i jejich rodičům, pro které je tato doba také velmi náročná,“ říká ředitelka ZUŠ Trnka Dáša Nesvedová.

Pro výstavu ve výlohách vybrala škola několik desítek prací, které děti vytvořily zejména během distanční výuky, ale i doma, ve svém volném čase, v návaznosti na distanční vyučování. Několik prací je z nedlouhého období, kdy děti mohly na podzim školu navštěvovat. „Domluvili jsme se s majiteli obchodů v Zábělské ulici a ti nám ochotně poskytli své výlohy jako výstavní plochu. K vidění bude celkem 13 panelů formátu A1, které reprezentují vždy ucelenou skupinu žáků jednoho učitele,“ upřesnila Dáša Nesvedová.

Výstava nabídne kromě výtvarných prací i krátké filmy, které vytvořily děti z oboru animace. Návštěvníci je budou moci zhlédnout na obrazovce ve výloze budovy ZUŠ Trnka, vždy v odpoledních a podvečerních hodinách. Součástí projekce budou i filmy vytvořené žáky výtvarného oboru v rámci projektu Šablony. Jeden z těchto animovaných snímků, příběh O Snožroutkovi, získal v listopadu 2020 na festivalu Animánie hlavní cenu Animánička v nejmladší kategorii.

Soukromá ZUŠ Trnka o.p.s. byla založena z iniciativy nynější ředitelky Dáši Nesvedové v roce 2002. V září 2003 získala akreditaci MŠMT ČR. Škola nabízí dva obory - literárně dramatický a výtvarný. V rámci výtvarného oboru se zájemci mohou dále věnovat buď všeobecné výtvarné výchově, kde mají možnost rozvíjet svůj talent v kresbě, malbě, grafice a keramice, nebo animační tvorbě se zaměřením na klasické animační techniky i na multimédia. Další možností volby je keramika a sochařství. ZUŠ Trnka má více než devadesátiprocentní úspěšnost v přijetí absolventů na střední i vysoké umělecké školy.

Více najdete na www.zustrnka.cz a na FB.

První akce Ledoborců Kultury proběhne 28. 2. 2021 od 18:00 v kostele svatého Vavřince v Klatovech, kde vystoupí dream-popové duo teepee, deep-housová DJka Jane Doe, tanečnice Kateřina Bednářová a výtvarník Lukáš Lukéro.

Více o akci prozrazuje zakladatel Ledoborců Martin Opatrný: “Málokdy mám chuť stream sledovat až do konce. Chybí mi možnost být u toho a reálně cítit emoční sdělení umělců. Proto se chceme posunout dál a vytvořit stream, který zkrátka dokoukáte. Jak toho docílíme? Budete se vznášet po okolí s drony, pozorovat malíře přímo během tvorby a přitom poslouchat zajímavého interpreta podporovaného scénickým tancem... Samozřejmě z celého srdce doufám, že se brzy budeme moci potkat fyzicky!”

Ledoborci kultury jako kulisu pro streamy vybrali fascinující místa po celé ČR, pozvali skvělé umělce a domluvili se s kluby, jejichž situace je, mírně řečeno, nelehká.

Další z organizátorů Barbora Špádová doplňuje: “Všem nám kulturní prostředí ohromně chybí, proto jsme nesmírně rádi, že se nám daří ke spolupráci získat profesionály napříč obory. Veškeré získané finanční prostředky rozdělíme poctivě všem účastníkům a vybraným klubům.” Prvním prostorem, který Ledoborci kultury podpoří, bude Kulturní centrum Falcon na Klatovsku.

Na jaká místa se můžete těšit?

První z nich je Galerie Klatovy / Klenová a její prostor kostela sv. Vavřince, dále chátrající lesní industriální památka cínového dolu Rolava na Sokolovsku, rozhledna na Červeném vrchu na Lounsku, bunkr Jordán ve vojenském prostoru Brdy nebo Velký strahovský stadion.

"Kultura je vzhledem k situaci zamrzlá, a proto je na čase jí vysvobodit adekvátní akcí. Po vybraných místech v rámci ČR (Galerie Klatovy / Klenová – kostel sv. Vavřince, Cínový důl Rolava na Sokolovsku, Rozhledna na Červeném vrchu na Lounsku, VVP Brdy – Bunkr Jordán, nebo Velký strahovský stadion) se budeme vznášet po okolí s drony, pozorovat malíře během tvorby a přitom poslouchat zajímavého interpreta podporovaného scénickým tancem. Takhle si představujeme stream."

Vystupující ze všech streamů budete moci zažít pohromadě na festivalu UTOpije 2.–5. 7. 2021 v Areálu Úžlebec na Plzeňsku (www.utopije.cz). Držte Ledoborcům palce a podporujte kulturu kolem sebe. Děkujeme!
 

www.ledoborcikultury.cz

Opereta Netopýr není jedinou inscenací Divadla J. K. Tyla, které se divadelní fanoušci dočkají on-line. „Uzavření divadel trvá déle, než jsme si zprvu uměli představit. Hercům a vlastně celému divadlu chybí diváci i adrenalin spojený s představením před publikem. A z ohlasů víme, že i my chybíme divákům. Proto jsme se rozhodli nabídnout veřejnosti ke zhlédnutí záznamy nejen vybraných nově nastudovaných kusů, ale také osvědčená díla z našeho repertoáru,“ komentuje přípravu on-line sledování inscenací Divadla J. K. Tyla jeho ředitel Martin Otava. Zájemci si tak v rámci projektu První řada u Vás doma budou moci užít nejen záznam z předpremiéry Netopýra, ale také záznam nově nastudovaných Postřižin a opery Věc Makropulos z pera geniálního skladatele Leoše Janáčka, dále se dočkají oblíbené komedie Brouk v hlavě s Martinem Stránským v hlavní dvojroli, jednoho z nejslavnějších a nejoriginálnějších děl proslulého Semaforu Dobře placené procházky, oceňovaného baletu Zkrocení zlé ženy či oblíbené Prodané nevěsty. Pro děti jsou určené inscenace Muzikantská pohádka a originální taneční adaptace známé pohádky o Sněhurce. Diváci budou moci zhlédnout záznam předpremiéry Netopýra 20. února 2021 od 19.00 do půlnoci přes odkaz, který jim bude zaslán po zaplacení symbolického vstupného na prodejním portále GoOut. Jednotlivá vysílání dalších inscenací jsou naplánována až do poloviny dubna. Bližší informace najdou zájemci na webových stránkách divadla.

Johann Strauss ml. napsal šestnáct operet, z nich čtyři tvoří nedílnou součást světového operetního repertoáru – Cikánský baron, Noc v Benátkách, Vídeňská krev a samozřejmě Netopýr. Za jeho úspěchem stojí vedle krásné hudby i originální libreto, jehož autory jsou Karl Haffner a Richard Genée. Ti nesáhli po klasickém milostném příběhu, ale vystavěli děj na zábavné komediální zápletce, která vypráví o pomstě doktora Falkeho za silvestrovský žertík, kdy jej jeho kamarád Gabriel von Eisenstein nechal sedět opilého až do rána na lavičce v kostýmu netopýra. Netopýr měl svou světovou premiéru 5. dubna 1874 v Divadle na Vídeňce. O necelý rok a půl později se opereta představila i u nás, konkrétně v Praze v Aréně Na hradbách, a 27. prosince 1879 dorazila i do Plzně a od té doby zde nikdy na delší dobu nezmizela z repertoáru.

Nové, již osmnácté, plzeňské uvedení režíruje Martin Otava, hudební nastudování zaštítil šéf souboru opery Jiří Petrdlík. „Podobně jako v případě tolik populární Veselé vdovy bude i tato inscenace uvedena na jevišti Nového divadla s využitím všech technických možností, jež tato scéna nabízí,“ uvádí Jiří Petrdlík. Zárukou efektní podívané je i spolupráce se scénografem Lukášem Kuchinkou (Veselá vdova, R.U.R., Carmen), kostýmní výtvarnicí Danou Haklovou (Carmen, Veselá vdova, Broučci) a choreografem Martinem Šintákem (Broučci, Prodaná nevěsta, Veselá vdova). Jako Gabriel von Eisenstein se v alternaci představí Amir Khan nebo Josef Moravec, jeho ženu Rosalindu ztvární Ivana Veberová a Lucie Hájková, komornou Adélu Radka Sehnoutková či Vanda Šípová a o doktora Falkeho se podělí Jakub Hliněnský v alternaci s Janem Ježkem. „Role Rosalindy mne překvapila svou pěveckou náročností a vysokým rozsahem,“ uvádí Ivana Veberová, pro níž je Rosalinda první operetní rolí v plzeňském divadle. „Řekla bych, že si mnohdy nezadá s titulní operní rolí. Zajímavá jsou pro mě bezpochyby místa, kdy Rosalinda předstírá, že je maďarská hraběnka, a přitom roztomile komolí maďarská slovíčka.“ V dalších sólových úlohách diváci uvidí v alternacích Michala Bragagnola, Tomáše Kořínka, Jana Hnyka, Jevhena Šokala, Janu Foff Tetourovou, Janu Pioreckou, Petru Šintákovou, Jiřího Kubíka, Dalibora Tolaše, Romana Duška a Miroslava Kordu.

Pro Divadlo J. K. Tyla je to po operetě Veselá vdova a muzikálu Duch třetí zrealizovaná koprodukce s Hudebním divadlem Karlín.

Program plánovaných představení

Netopýr                         sobota 20. února | 19.00

Postřižiny                       sobota 27. února | 19.00

Dobře placená procházka   sobota 6. března | 19.00

Muzikantská pohádka       neděle 14. března | 10.00

Věc Makropulos               sobota 20. března | 19.00

Sněhurka                       neděle 21. března | 10.00

“Nechtěli jsme vytvořit pouze záznam našeho představení. Těch je v současné době všude plno a sami vidíme, že tomu něco schází. Chceme diváka oslovit, aby se mu opět tajil dech a měl husí kůži, tak jako při živých představeních. Transformujeme sebe i způsob, jakým nový cirkus promlouvá. Doba se, ať se nám to líbí, nebo ne, změnila a my musíme také,” vysvětluje název filmu principál plzeňské company Jiří Misař. 

Žongléros Ansámbl při tvorbě krátkého uměleckého filmu oslovili i známého beatboxera TinyBeat. Ten jim nejen tvoří hudbu na míru vznikajícího filmu, zároveň bude i jeho aktérem a v několika scénách se zapojí přímo do choreografií. Dalším, kdo spolupracuje na vzniku filmu je mladá česko-holandská tanečnice Monn Schrage.

"Věděli jsme, že potřebujeme v této době udělat něco, co nás posune dál ze zažitých stereotypů, hledali jsme po téměř roce bez hraní motivaci. Práce na tomto projektu oslovila celou naší company a dá se říct, že je to jedním z našich největších projektů i co do počtu lidí, kteří se ve filmu objeví”, komentuje motivy pro vznik filmu autorka námětu a spolurežisérka Martina Vaněčková. Na režii se podílí i další z členů company Lucie Bartošová. Popisuje film jako vstup do surreálného světa našich myšlenek a snů. “Chceme aby Transfomace21 donutila diváka přemýšlet, ptát se sám sebe a hledat odpovědi. Otevíráme dveře podvědomí a využíváme k tomu jak výraz nového cirkusu, tak specifika uměleckého filmu.”

Filmové kulisy vytvoří Transformaci21 moderní minimalistická budova Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara. Ta má k novému cirkusu také velmi blízko. Není to zdaleka první společný projekt, který spojil Žongléros Ansámbl a plzeňský domov umění a designu “Sutnarku”. 

Film vzniká za podpory Odboru kultury města Plzně, Plzeňského kraje, ÚMO 3, Odboru sportu města Plzně a Nadaci 700 let města Plzně. 

Více informací o projektu Transformace 21 naleznete na webových stránkách www.zongleros.cz nebo na facebookovém profilu https://www.facebook.com/Zongleros/

Nový cirkus je specifický žánr kombinující divadelní kvality s takřka sportovním velmi náročným fyzickým výkonem. Plzeň má k novému cirkusu tradičně velmi blízko. Ať již jeho dominantní rolí v roce 2015, kdy se Plzeň pyšnila titulem Hlavní evropské město kultury, tak i díky festivalu nového cirkusu Žonglobalizace, který minulý rok oslavil první dekádu existence. Plzeňané také s oblibou navštěvují kurzy nového cirkusu v centru Cirkulárium, které na začátku roku 2020 slavnostně otevřelo nové prostory v areálu bývalé Papírny. 

www.zongleros.cz 
www.zonglobalizace.cz

Celkově se do stanoveného termínu přihlásilo 34 muzikálů, jejich autoři ještě mohou do dubna na svých dílech pracovat, poté kompletní díla předají k posouzení třináctičlenné porotě složené z renomovaných divadelních odborníků a praktiků z celé republiky, která do konce května 2021 vybere muzikály s největším potenciálem – ty budou během sezóny 2021/2022 nastudovány souborem muzikálu DJKT v podobě poloinscenované koncertní verze a za doprovodu živého orchestru uvedeny na Malé scéně DJKT. První z nich bude představen divákům a zástupcům odborné veřejnosti již na začátku sezóny 2021/2022, ostatní pak v jejím průběhu.

Iniciátory projektu jsou šéf muzikálu Lumír Olšovský a dramaturg Pavel Bár, kteří se již od svého nástupu do Plzně zabývali myšlenkou, jak podnítit a podpořit původní tvorbu a nespoléhat se jen na díla osvědčených tvůrců. „Do projektu se přihlásilo 34 muzikálů, což je opravdu vysoké číslo. Přeci jen naše požadavky nejsou nijak malé – žádáme po autorech celý muzikál! Nicméně Intro ’21 je skvělou příležitostí, která autorům umožní spolupracovat s profesionální scénou, získat cenné zkušenosti, kontakty a představit svoji tvorbu zástupcům divadel z celé republiky,“ upozorňuje Lumír Olšovský. Autoři uvedených muzikálů získají nejen zkušenosti z příprav, ale také audio a videozáznam světové premiéry svého díla k jeho další propagaci. Všem přihlášeným pak bude poskytnuto písemné vyjádření porotců.

Bližší informace zájemci naleznou na webových stránkách divadla.

Vernisáž proběhla z důvodu COVID opatření v on-line prostředí. O to důležitější bude doprovodný program, který ČC NY k této výstavě chystá. V pátek 26. února to bude přenos koncertu z jednoho z plzeňských Loosových interiérů, konkrétně z bytu rodiny Voglových na Klatovské 19, kde zahraje místní Pilsner Jazz Band a do Ameriky pozdraví představitelé města, kraje i Západočeské galerie. Hlavní doprovodnou akcí pak bude česko-rakousko-americká odborná online konference Loos: Hledání prostoru moderního života, která se bude zabývat jak historickými transatlantickými architektonickými souvislostmi, tak i implikacemi do současnosti. Na americké straně projekt podporují české zastupitelské úřady v NY, ve Washingtonu i v Chicagu, CzechTourism, Austrian Cultural Forum New York a řada osobností z akademické sféry a architektury.

MIROSLAV KONVALINA, ŘEDITEL ČESKÉHO CENTRA NEW YORK: „Pobyt v USA Adolfa Loose významně ovlivnil. Pobýval zde pouhé tři roky (1893–1896) a živil se převážně manuální prací. Studoval styl Louise Sullivana, významného představitele chicagské školy. Jeho nejvýznamnějším počinem na americkém kontinentu je neúspěšný návrh projektu Chigaco Tribune. Jeho návrh, připomínající dórský sloup, inspiroval postmodernisty užitím metafor a historických motivů. Po návratu Loos ve své tvorbě využíval některé prvky amerických domů, jako je obytná „hala“ s odpočivným koutem, krbem a trámovým stropem.“

Cílem výstavy je představit Loose jako špičkového evropského architekta své doby. Spojení Loos a Plzeň bylo logické, Plzeň má totiž nejvíce loosovských realizací hned po Vídni. Podle organizátorů totiž výstava připomene slavné západočeské město takříkajíc „z jiného pohledu“. Prostřednictvím interiérů a příběhů jejich majitelů, rodin významných podnikatelů, jež s nástupem nacismu musely emigrovat do celého světa včetně Ameriky.

ROMAN MUSIL, ŘEDITEL ZÁPADOČESKÉ GALERIE V PLZNI: „Jsem rád, že výstava Loos a Plzeň putuje po Českých centrech v zahraničí i v této složité době, poznamenané pandemií koronaviru. Pro Západočeskou galerii je tato výstava příležitostí představit práci našich badatelů, v tomto případě Petra Domanického, kurátora sbírky architektury, který se tématem dlouhodobě zabývá. Plzeň patří společně s Vídní mezi města s největším počtem interiérových realizací tohoto světově proslulého architekta a jednu z nich, tzv. Semlerovu rezidenci spravuje Západočeská galerie v Plzni. Věřím, že výstava bude přitažlivá i pro americkou veřejnost tím spíše, že Loos v letech 1893-1896 ve Spojených státech působil.“

Výstava Loos and Pilsen vznikla s finančním příspěvkem města Plzeň, které věnuje rekonstrukci i prezentaci Loosových interiérů velkou péči. Prohlídky po plzeňských interiérech zajišťuje městská příspěvkové organizace Plzeň­-TurismuS. Více informací o prohlídkách a chystaných kulturních akcích v Plzni najdete na stránkách www.adolfloosplzen.cz.

Znovuotevření katedrály sv. Bartoloměje

Katedrála sv. Bartoloměje s nejvyšší kostelní věží u nás bezpochyby patří k nejobdivovanějším dominantám západočeské metropole. Letos v červnu se gotický klenot opět otevře veřejnosti po náročné revitalizaci, při níž dochází ke stavebním úpravám a rozsáhlým restaurátorským pracím na zdech, malbách, objektech i mobiliáři. Zrestaurována bude také socha sv. Bartoloměje na průčelí vně katedrály. Pro zvýšení komfortu návštěvníků bude vybudováno sociální zázemí, předěláno osvětlení katedrály a zrestaurovány lavice. Jedním z největších lákadel ale jistě bude zpřístupnění podkrovních prostorů katedrály, ve kterých bude zároveň vybudována nová expozice. Při slavnostním znovuotevření po největší rekonstrukci v posledních sto letech katedrálu rozezní koncert souboru opery Divadla J. K. Tyla. Zapište si červen 2021!

Otevření Selského dvora U Matoušů

Uprostřed plzeňského panelového sídliště Lochotín se zachoval kousek vesnické idyly, který se díky správě Národního památkového ústavu dočkal zasloužené a v mnoha ohledech unikátní rekonstrukce. Národní kulturní památka Selský dvůr U Matoušů od března návštěvníkům ukáže, jak se žilo sedlákům v okolí Plzně. Zapište si datum 18. 3. 2021!

Nový experimentální minipivovar Proud

Plzeň je městem piva, ve kterém tento zlatavý mok odjakživa tekl proudem, a nově teče také Proudem! Nový experimentální minipivovar Proud sídlí v budově bývalé elektrárny na soutoku řek Mže a Radbuzy, v areálu pivovaru Plzeňský Prazdroj, a vaří opravdu dobrá piva. Od března jsou navíc v plánu pravidelné prohlídky, pokud situace dovolí. Poznačte si březen!

Interaktivní expozice Tajemný les

DEPO2015 už od roku 2015 pořádá oblíbený festival světla BLIK BLIK. V loňském roce se jeho klasický ročník kvůli nepříznivé situaci proměnil v interaktivní expozici Digitální hřiště, která bavila malé i velké návštěvníky. Obdobný koncept DEPO2015 chystá i pro letošní rok. Ve spolupráci s výraznými českými umělci připravuje interaktivní světelnou expozici Tajuplný les: „Vzhledem k současné situaci v kulturním světě budou výstavy pravděpodobně jednou z mála věcí, které budou moci být brzy bezpečně otevřené. Chceme opět vytvořit něco nového, co bude moci pomoct lidem opět najít cestu k umění,“ uvedl Jan Štěpán, programový ředitel DEPO2015. Těšte se na jaro 2021!

Otevření nového infocentra u Hlavního nádraží

Návštěvníci a turisté, kteří do Plzně přijedou vlakem, se od zhruba od poloviny roku budou moci zastavit v novém moderním infocentrum s vyhlídkovou věží. „Městečko“ z moderních modulových kontejnerů vyroste na nyní zatravněné ploše u křižovatky Americké, Šumavské a Sirkové ulice a kromě infocentra nabídne také obchůdky a gastroprovozy. Chybět nebudou ani kryté stojany na kola, koloběžky a další potřebný mobiliář. „Mám velkou radost z toho, že můžeme služby našeho Turistického informačního centra návštěvníkům nabídnout nejen v naší hlavní pobočce na náměstí Republiky, ale od dubna nově také v prostoru u Hlavního nádraží, které tak významně ožije. Kromě cenné informační služby si u nás mohou návštěvníci zakoupit vybrané suvenýry a v budoucnu i vstupenky na kulturní akce,“ prozradila Zuzana Koubíková, ředitelka příspěvkové organizace Plzeň-TURISMUS. Těšte se v polovině roku!

Pokračuje výstava „Nad slunce krásnější“. Plzeňská madona a krásný sloh

Unikátní výstava připravovaná celých sedm let se návštěvníkům otevřela jen na několik málo dní v prosinci. V širších souvislostech se věnuje významu Plzeňské madony, která patří k nejkrásnějším gotickým památkám a zástupcům krásného slohu u nás. Kurátoři výstavy ze Západočeské galerie v Plzni nashromáždili 43 vzácných soch madon na jednom místě, což se dosud nikde na světě nepodařilo. V březnu se v prostorách výstavní síně Masné krámy objeví také originál Plzeňské madony, která neopustila svůj výklenek na hlavním oltáři plzeňské katedrály celá staletí. Až to situace dovolí!

Oblíbené akce a festivaly

Loňský rok nebyl pro většinu větších akcí a oblíbených festivalů příznivý, a tak doufáme, že si ho letošní sezonou v Plzni vynahradíme. Pokud máte v ruce diář, začněte si dělat poznámky, už známe první termíny: 4. – 25. 3.: Smetanovské dny, 3. – 6. 6.: Metalfest, 18. 6. – 5. 9. Industry Open, 25. 6.: Den s operou, přelom června a července: Divadelní léto pod plzeňským nebem, srpen: festival Na ulici, 15. – 23. 9.: Mezinárodní festival Divadlo, září: filmový festival Finále.

Náš tip! Festival Industry Open zabaví celou rodinu. „Vloni se Festival Industry Open představil v nové podobě a pro návštěvníky přichystal více menších akcí během mnoha letních víkendů. Koncept prohlídek zajímavých industriálních míst a výletů historickými vozidly během celého léta zachováme i letos. Chceme nabídnout alespoň dvacítku lokalit v Plzni a Plzeňském kraji, jako tomu bylo i u předchozích ročníků,“ uvedla Alena Fialová, produkční festivalu Industry Open.

Z historie:

21. 11. 1869 otevírá podnikatel Hugo Jelínek na levém břehu řeky Radbuzy nový cukrovar a začíná tak psát zajímavou a mnohdy pohnutou historii rozsáhlého areálu mezi dnešními ulicemi Cukrovarská a Presslova. Od cukrovaru přes infekční nemocnici, opravny a depo dopravních podniků až po současné kulturní centrum DEPO2015, Centrum robotiky a další organizace, které zde sídlí, dokazuje areál, že je po generace důležitou a živou součástí města Plzně. Přesně po 151 letech se veřejnosti otevírá možnost nahlédnout do historie tohoto areálu prostřednictvím Industriální stezky, která poutavě a v souvislostech přibližuje architekturu, významné podniky a události tohoto místa. Celá stezka sestává z celkem 6 označených zastavení, kde si návštěvníci pomocí QR kódu budou moci přehrát krátká videa o daném místě.

Průvodcem ve videích je vždy nějaká historická osobnost, která s danou lokalitou úzce souvisí. Návštěvníci se tak mohou setkat mimo jiné s inženýrem Smolou, Františkem Křižíkem, s již zmiňovaným podnikatelem a vlastencem Hugo Jelínkem a mnoha dalšími osobnostmi úzce spojenými s průmyslovým dědictvím města Plzně.

Industriální stezka je přístupná každý den od 10 do 18 h..

V nouzovém stavu pouze v úterý a  ve čtvrtek 10 - 18 a v sobotu 10 - 15. V ostatní dny a časy je stezka přístupná částečně, tzn. pouze zastavení mimo vnitřní prostory areálu DEPO2015.

„S nastalou situací jsme se vypořádali, jak nejlépe bylo možné. Epidemický stav takového rozsahu jsme v novodobé historii nezažili, nikdy se nezavírala kultura a kulturní činnost pro veřejnost.  Středobodem všeho dění u nás je návštěvník, který k nám přijde za osobním zážitkem, poznáním. Po uzavření jsme tedy ihned přešli alespoň do online prostředí, abychom zůstali s návštěvníky v kontaktu. Každá z organizací vytvořila vlastní online nabídku na nejrůznější aktivity a služby.“, otevřela rozhovor Petra Kubíková, ředitelka 14|15 Baťova institutu, p.o..

Z realizovaných aktivit připomeneme například virtuální prohlídky, ať už celého institutu nebo například stálé galerijní expozice Prostor Zlín | Řády vidění. Byla natočena řada videí v muzeu nebo knihovně, zprostředkovaných jak na webu tak na sociálních sítích. Nechyběl ale ani program pro nejmenší. Ať už šlo o výtvarné dílny galerie, pracovní listy a kvízy k vybraným tématům muzea nebo například čtení pohádek nejen pro děti natočené ve spolupráci s herci Městského divadla Zlín. Naši virtuální návštěvníci měli mimo jiné možnost přečíst si archivní čísla galerijního magazínu nebo se například zapojit do online literárních a výtvarných soutěží knihovny.

Rozvolněné léto umožnilo uskutečnit atraktivní výstavy a akce v celém komplexu 14|15 BAŤOVA INSTITUTU. Otevřela se knihovna, muzeum i galerie, otevřely se konferenční prostory a proběhla spousta akcí na platformě i koncert na střeše. Návštěvnost byla nadstandardní, ohlasy velmi pozitivní. Podzim ale vrátil kulturu opět do uzavřeného režimu.  

„Ráda bych velmi poděkovala také médiím, která se zajímala v době uzavření o náš alternativní program. Vzniklo mnoho reportáží s regionální televizí, byly odvysílány rádiové upoutávky na naše online služby. Této spolupráce si velmi vážíme. Pro návštěvníky byl a je připraven pestrý online program, virtuální prohlídky a možnosti jak zážitků, tak vzdělání. Protože epidemie bohužel ještě není u konce, stále pracujeme s online nástroji a je snaha zajistit kvalitní obsah, kterým bychom rádi lidem zpestřili dny. Všem zájemcům doporučujeme průběžně sledovat web 14-15.cz, kde je přehledně uveden veškerý aktuálně dostupný program muzea, galerie a knihovny, odkazy na online prohlídky a další služby. Určitě připomenu i týdenní newsletter, k jehož odběru se lze přihlásit na našem webu. Můžete tak mít každý týden přehled o programu a připravených zajímavostech ze 14|15 BAŤOVA INSTITUTU.“, uzavřela zhodnocení loňského roku a popsala současný stav paní Kubíková.   

14|15 BAŤŮV INSTITUT přeje šťatný nový rok, hodně zdraví, štěstí, pohody a mnoho společných kulturních zážitků v roce 2021!