Zákon o požární ochraně č. 133/1985 Sb. pamatuje i na provoz takovýchto staveb a jejich provozovatelé musí dodržovat povinnosti stanovené právě tímto zákonem.
Ochrana kulturního dědictví a kontroly hasičů
Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje se již dlouhodobě věnuje problematice ochrany kulturního dědictví před požáry a jejich účinky. Plní tím kontrolní úkol zadaný centrálně z generálního ředitelství a jehož plnění má pokračovat až do poloviny roku 2019. Hasiči tak kontrolují dodržování předpisů o požární ochraně.
V roce 2015 bylo v Olomouckém kraji zkontrolováno celkem 12 památkových objektů. Hrady a zámky byly prozkoumány od půdy až po sklepy, byly prohlédnuty návštěvnické okruhy, příjezdové komunikace, vybavení objektů přenosnými hasicími přístroji, zkontrolovány zdroje vody určené pro hašení požárů, označení únikových východů a nechyběla ani kontrola dokumentace požární ochrany.
Po jednotlivých prohlídkách objektů následovalo vyhodnocení. Při prohlídkách byly v některých objektech zjištěny drobné nedostatky, které bylo doporučeno v co nejkratší době odstranit. Jednalo se o problémy v označování únikových východů a označení rozvodných zařízení elektřiny a plynu.
Cílem takovýchto požárních kontrol ve vytipovaných národních kulturních památkách je řádně zajistit hrady, zámky a sídla z hlediska požární ochrany, najít optimální a vzájemně akceptovatelná řešení požární ochrany mezi hasičským záchranným sborem a Národním památkovým ústavem, skloubení moderního protipožárního vybavení s památkovou ochranou historických budov a původních interiérů a především uplatňování nových trendů a vývoje v ochraně kulturních památek.
Požáry historických objektů
Požární riziko v památkových objektech je velmi vysoké. Roli totiž hraje složitý a členitý charakter stavby, množství uchovávaných předmětů z hořlavého materiálu, nepřístupnost objektů pro požární techniku, nedostatek hasiva a další.
Pokud totiž například na hradě nebo na zámku vypukne požár, rychle se šíří a hašení je obtížné. Včasný zásah hasičů často komplikuje nepřístupnost terénu k hradu či zámku, úzké chodby, točitá schodiště apod.
Základním úkolem tedy zůstává minimalizovat rozvoj požáru, jeho šíření a snížení škod v takovémto objektu. Nejefektivnější způsob je instalace moderního protipožárního vybavení, jako jsou kouřová čidla, protipožární dveře, okna.
Do popředí se v posledních letech dostává i estetické provedení těchto prvků požární ochrany. Již samotná instalace požární signalizace, stabilních hasicích zařízení a dalších prvků požární ochrany je v historických objektech velmi obtížná, a pokud je realizována necitlivě a nepromyšleně, působí pak v interiérech rušivě, neesteticky a v horším případě může způsobit i nedozírné materiální a historické škody.
V Olomouckém kraji za posledních deset let vzniklo 9 požárů v historických objektech se škodou 2 263 000 Kč.
Rady pro návštěvníky památek
- chovat se tak, aby svým jednáním nepoškodili vzácné kulturní a historické dědictví určené nejen nám, ale i budoucím generacím,
- respektovat zákaz kouření a zákaz rozdělávání otevřeného ohně,
- mnoho hradů a zámků organizuje večerní prohlídky, které jsou určené rodinám s dětmi. V těchto případech by si rodiče měli své děti řádně hlídat, aby nemanipulovali s elektřinou nebo svíčkami, které se používají pro osvětlení konkrétních věcí při prohlídce,
- rodiče by dále měli věnovat pozornost různým pádům dětí, možnosti ukrytí nebo schování se apod.,
- každý návštěvník musí dodržovat provozní a návštěvní řád kulturní památky.
ZDROJ
