Olomoucký kraj

Držitel Grammy, americký kytarista Jonny Lang, trojice legendárních harmonikářů Blues Harp Explosion, čerstvý držitel Blues Award Eric Bibb, syrová dívčí kapela Jane Lee Hooker a rodinný muzikantský klan Mišíků... To jsou první potvrzená jména 22. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Blues Alive, který proběhne od 16. do 18. listopadu 2017 v Domě kultury Šumperk a na dalších již tradičních místech ve městě.

Díky státnímu svátku 17. listopadu, který letos připadá na pátek, mohli pořadatelé rozšířit dobu konání o jeden celý plnocenný festivalový koncert, který se odehraje už ve čtvrtek. V jeho finále také zahraje největší hvězda letošního ročníku, americký kytarista Jonny Lang. „O Langovo vystoupení jsme usilovali řadu let, až letos se podařilo sladit jeho evropské turné s termínem našeho festivalu,“ říká ředitel Blues Alive Vladimír Rybička.

Jonnymu Langovi je sice teprve 36 let, na hudební scéně se ale pohybuje už od čtrnácti, kdy coby „zázračné dítě“ zaujal bluesový svět svým debutem Smokin´ a naděje do něj vkládané potvrdil světovým trhákem Lie To Me. Poslední z jeho zatím sedmi alb Fight For My Soul (2013) okamžitě vystřelilo na první příčku prodeje mezi bluesovými deskami a vedlo si nebývale dobře i na nadžánrových žebříčcích. Langovu pozici podporuje i množství jeho spoluprací s řadou dalších umělců (Buddy Guy, Willie Nelson, Herbie Hancock, Carlos Santana ad.), účast na kytarovém summitu Crossroads, pořádaném Erikem Claptonem nebo účinkování v kultovním filmu Blues Brothers 2000.

Výjimečnou osobností současné scény je i bluesový písničkář Eric Bibb. Ten nadchl publikum Blues Alive v roce 2012 ve dvojici s malijským zpěvákem Habibem Koitém. Nyní přijíždí tento bravurní kytarista a zpěvák mnoha zájmů se svým vysloveně bluesovým programem, jaký známe z většiny jeho desek. „Bibbova činorodost je nezměrná. Zatímco například právě v těchto dnech obdržel nejvyšší bluesové ocenění, Blues Music Award, za album The Happiest Man In The World, čerstvá novinka Migration Blues už sklízí jednu nadšenou recenzi za druhou,“ říká dramaturg Blues Alive Ondřej Bezr.

Bluesová muzika samozřejmě nejsou jen kytary. Stejně ikonickým nástrojem žánru je foukací harmonika. V projektu Blues Harp Explosion se sešli hned tři legendární zástupci první ligy amerických bluesových harmonikářů. Billy Branch v 70. letech založil spolu s Lurriem Bellem (hlavní hvězdou Blues Alive 2009) velmi populární kapelu Sons of Blues, působil ale také jako studiový host řady dalších hvězd (Willie Dixon, Johnny Winter, Koko Taylor nebo Taj Mahal). Magic Dick je kromě sólových nahrávek spojen především s dlouholetým působením v kapele J. Geils Band, v obměňovaném projektu Legendary Rhythm & Blues Revue se setkal třeba s Buddym Guyem, Irmou Thomas nebo Tommym Castrem. A James Harman si od bohaté sólové kariéry, čítající na dvě desítky nahrávek, často odskakoval na pódia a do studií podpořit slavné kolegy Johna Lee Hookera, Alberta Kinga, Lowella Fulsoma nebo ZZ Top. „Na Blues Alive rádi zveme jednorázové projekty, v nichž se jen krátkodobě, často na jediné turné, spojují hudebníci, které obvykle nemáme možnost slyšet pohromadě. Letošní Blues Harp Explosion je projektem podobného typu,“ říká ředitel Blues Alive Vladimír Rybička.

Festival Blues Alive dlouhodobě dbá také na představování mladých tváří světové bluesové scény. Jedním z takových nových jmen je Jane Lee Hooker, pětičlenná dívčí kapela z New Yorku, jež vloni debutovala albem No B!. „Na téhle kapele mě nejprve zaujal vtipný název. Pak jsem si poslechl jejich album a nadchl jsem se. Myslím, že takhle nějak by blues hrály syrové rockové kapely typu L7, Hole nebo Babes In Toyland – kdyby to uměly,“ říká dramaturg Ondřej Bezr.

Tradiční sobotní tematické odpoledne bude letos věnováno „rodinným“ kapelám. Tedy souborům, ve kterých se ať už v stabilní sestavě anebo výjimečně za účelem vystoupení na Blues Alive, sejde několik pokrevně spřízněných hudebníků. Bezesporu největší pozornost na sebe upoutá Vladimír Mišík se svou ženou Evou a svými dětmi Martinem, Bárou a Adamem. Bude to vůbec poprvé, kdy spolu tato hudebně nadaná rodina vystoupí na jednom místě. „Povedlo se něco, v co jsme vzhledem k vytížení všech zúčastněných vůbec nedoufali,“ glosuje vystoupení Mišíkových Vladimír Rybička.

Vstupenky na festival Blues Alive se začnou prodávat v pátek 19. května na festivalovém webu www.bluesalive.cz a v pokladně Domu kultury Šumperk.

ZDROJ

Druhý ročník Knižních trhů nabídne náhled do současné knižní produkce. Prostor dostanou především menší nakladatelství zaměřená na uměleckou a vědeckou literaturu. Velký sál H-studia na třetím nádvoří se tak promění v interaktivní knihkupectví, kde se návštěvníci dozvědí vše podstatné přímo od lidí, kteří se na vzniku publikací podíleli.

V letošním roce se trhy ponesou také v cestovatelském duchu. Díky knihám bude možné cestovat v čase, prostoru, napříč uměleckými styly nebo od dílny k dílně v rámci představení jednotlivých řemesel Knižních trhů. Připravena bude také beseda se vzácnými hosty ze skutečného cestovatelského světa. O poutavé vyprávění se podělí Karin Pavlosková, Břetislav Tureček nebo Martin Stiller.

Autorské čtení zase oživí přirozený amfiteátr v tzv. Psinci mezi třetí a čtvrtou hradní bránou. Spoustu aktivit si návštěvníci vyzkouší na vlastní kůži v připravovaných workshopech, chybět nebude ani hradní antikvariát, koncert smyčcového kvarteta Arrhythmia nebo scénické čtení pohádek od Miloše Macourka a Karla Čapka.

Více informací najdete na webu hradu Helfštýn zde.

ZDROJ

Do kulturních a kreativních průmyslů se zahrnují odvětví opírající se o lidskou kreativitu, dovednost a talent. Patří sem několik oblastí jako například výtvarné umění, literatura, památky, muzea, design, architektura nebo média včetně filmu a videa. Vzhledem k proměňující se společnosti se země Evropské unie snaží zmapovat, kolik lidí působí v těchto rychle se rozvíjejících odvětvích, jaké mají možnosti a jaký ekonomický potenciál. V České republice má svou mapu již několik měst. Olomouc je ale první, které mapování uskutečnilo podle nové metodiky schválené ministerstvem kultury.

Výsledkem více než roční práce desetičlenného týmu Univerzity Palackého je analýza, která podrobně popisuje jednotlivá odvětví, jejich podíl na pracovním i ekonomickém trhu a problémy, s nimiž se potýkají. „Zjistili jsme například, že velmi silným odvětvím je Vývoj softwaru. Olomoučtí vývojáři velkou část své produkce dokáží uplatnit na zahraničních trzích jak v EU, tak v USA nebo Číně a Rusku. Současně ale z naší analýzy vyplývá, že právě tento segment velmi silně postrádá ve městě kvalifikované zaměstnance, včetně absolventů,“ vysvětlil vedoucí mapovacího týmu z Univerzity Palackého Radek Palaščák. Výsledky mapování tak mohou sloužit středním a vysokým školám k tomu, aby dokázaly aktualizovat své výukové plány a popřípadě otevřít nové obory, po kterých je na trhu poptávka.

K dalším klíčovým kreativním odvětvím na Olomoucku patří Literatura, knihy a tisk, využívající zejména humanitní zaměření olomoucké univerzity. Velkou část zaměstnanosti a obratu tohoto odvětví vytvářejí překladatelé. Významnou roli mezi kreativními odvětvími hraje Architektura, která je sice primárně podnikatelským odvětvím, ale zároveň vstupuje do veřejného prostoru tím, jak utváří podobu měst, obcí i krajiny. Nezastupitelnou pozici v regionu drží odvětví Kulturní dědictví, které těží především z faktu, že město i jeho blízké okolí patří mezi historicky a památkově nejzajímavější oblasti v ČR, ale také z husté sítě knihoven doplněné četnými olomouckými muzei, galeriemi a archivy. „Při mapování jsme poprvé v Olomouci sezvali stovky zástupců firem, živnostníků, příspěvkových, nevládních a dalších organizací působících v kreativních odvětvích na sérii moderovaných workshopů. Zjišťovali jsme, co by jejich oboru ve městě pomohlo k dynamičtějšímu rozvoji. Výstupy z této aktivity jsou velmi cennou součástí studie,“ doplnil Palaščák.

Díky analýze dostává město Olomouc zpětnou vazbu a unikátní souhrnná data, s nimiž může pracovat například v oblasti turismu, cestovního ruchu, kulturní politiky nebo při tvorbě strategického plánu města. K dispozici jsou také mapy znázorňující lokality, ve kterých se firmy a subjekty koncentrují. Podpora kulturních a kreativních odvětví se proto stává čím dál důležitější součástí strategií místního ekonomického rozvoje. „Zjištěné informace o existenci a počtu aktivních subjektů i o jejich ekonomickém přínosu slouží k lepšímu porozumění potřebám v daných odvětvích a také k cílenější podpoře aktivit, které ve městě vyvíjejí. Využití výsledků analýzy pro město spatřuji aktuálně zejména v procesu přípravy a tvorby strategického plánu města, v němž jeden z jeho pilířů nese název Konkurenceschopná a kreativní Olomouc,“ objasnil náměstek primátora města Olomouce Aleš Jakubec.

Koncept kulturních a kreativních průmyslů upozorňuje na to, že umění, kulturu a kreativitu nelze chápat jen jako nadstavbu hospodářské činnosti, ale jako jednu z jejích důležitých součástí s významným rozvojovým potenciálem. „Olomouc má v této oblasti mimořádný potenciál, o nějž by mělo být patřičně pečováno a pro jehož rozvoj by měly být vytvářeny co nejlepší podmínky. Olomouc by se mohla ve spojení s kreativními odvětvími profilovat jako moderní, dynamická a atraktivní destinace pro podnikatele i návštěvníky,“ řekl prorektor UP Petr Bilík.

Kontaktní osoba:
Radek Palaščák | mapování kulturních a kreativních průmyslů
Univerzita Palackého v Olomouci | úsek pro vnější vztahy
E: radek.palascak@upol.cz | M: 735 885 509

ZDROJ