Olomoucký kraj

<p>PRAHA: Po čtyři odpoledne od 13. do 16. června vždy od 16 h budou hostí přednáškové auly Univerzity Karlovy v Praze a Univerzity Palackého v Olomouci studentské diskuze otevírající otázku budoucí podoby hlavního města Prahy a Olomouce.</p> <p>Projekt univerzitních diskuzí navazuje a rozšiřuje soubor interdisciplinárních veřejných debat „Jaká je vize Prahy?“ probíhajících v Centru současného umění DOX Prague.</p> <p>Studenti a vyučující Filosofické fakulty, Fakulty humanitních studií, Fakulty sociálních věd, Právnické fakulty UK a Univerzity Palackého v Olomouci představí vize budoucího rozvoje města a poskytnou zajímavé reflexe k jeho současnému i nedávno minulému stavu.<br />
S heslem „Jaká je studentská Praha a jací jsou pražští studenti?“ je hlavní snahou projektu aktivní participace vysokoškolských studentů na budoucí vizi Prahy jako kulturního města vyznačujícího se vysokou kvalitou života.<br />
Vysokoškolští studenti tvoří významnou skupinu obyvatel města, která nesmí chybět při jeho utváření. Cyklem veřejných diskuzí tak vzniká nová a originální platforma pro propojení studentského a veřejného života, která propůjčuje hlas těm mladým lidem, kteří se nebojí vyjádřit svůj názor.</p> <p>Podrobnosti najdete „zde“: http://artsmanagement.blog.cz/…ej-sve-mesto.</p>

<p>LIPNÍK NAD BEČVOU: V sobotu 18. června 2011 dopoledne budou náměstím TGM v Lipníku n. B. zvonit na kovadlině kladiva českých kovářů. Začne zde slavnostní vernisáž doposud nejrozsáhlejší výstavy kovářského umění KOV VE MĚSTĚ.</p> <p>Letošní sedmý ročník bude opravdu velkolepý…</p> <p>Vernisáže se vedle představitelů města i kraje zúčastní také kurátorka výstavy a propagátorka umělecké kovařiny Mgr. Marcela Kleckerová. S úctou se jí říká „kněžna uměleckých kovářů“, protože stála u zrodu Hefaistonu i Kovářského fóra a za dobu svého působení na Helfštýně pozvedla kovářský hrad na jednu z nejoblíbenějších atraktivit našeho kraje.<br />
Svou účast na vernisáži přislíbilo i mnoho z vystavujících autorů, mezi nimi zakladatelé Hefaistonu i účastníci 23 ročníků Kovářského fóra na Helfštýně. </p> <p>Symbolem letošního ročníku se stává plastika s názvem Vítr, zapůjčená z hradu Helfštýna. Po celých 30 let je Vítr grafickou značkou Hefaistonu, autorkou grafického návrhu Větru je kurátorka výstavy Marcela Kleckerová, proto právě odhalením Větru se výstava symbolicky otevře. V rámci zahájení se na náměstí bude kovat, ale co a proč, to si pořadatelé výstavy nechávají jako překvapení až na vernisáž samotnou. </p> <p>Chybět samozřejmě nebude ani lipová víla Tilinka, která účastníkům vernisáže předá drobnou upomínku na slavnostní den.</p> <p>Následovat bude „kovové putování“ po bezmála padesátce exponátů výstavy, při kterém se účastníci vernisáže doví, proč je která plastika umístěna na kterém místě a další zajímavosti o pojetí letošního ročníku Kovu ve městě. Vernisáž zakončí v atriu galerie Konírna v zámeckém areálu, kde jsou umístěny poslední exponáty a kovové putování zde končí.</p> <p>Vernisáž výstavy s kováním pod širým nebem a kovovým putováním proběhne v sobotu 18. června 2011.<br />
Zahájí na náměstí TGM v Lipníku nad Bečvou v 10 hodin a skončí po jedenácté hodině v atriu galerie Konírna.</p> <p>Přijměte pozvání „ …bejt kladivem v pěstích, bejt jiskrou v kouři a kovadlinou bejt a znít a ocelově zvonit… “, jak se zpívá ve známé písni.<br /> Bylo by to krásný…</p> <p>Mgr. Blanka Prudilová</p>

<p>OLOMOUC: Svátky písní Olomouc, to je název mezinárodního festivalu sborového zpěvu, který začal skromně jako festival desítky dětských pěveckých sborů a postupně se rozrostl do rozměrů, kdy se ho zúčastnilo na 200 pěveckých sborů všech myslitelných kategorií z celého světa, a město Olomouc hostilo až deset tisíc pěvců.</p> <p>Poslední ročník festivalu v minulém roce již sice nedosahoval rekordních rozměrů, nicméně zúčastnilo se jej 106 pěveckých sborů čítajících 2856 zpěváků. V posledních letech došlo k propojení s festivalem Festa choralis Bratislava. Ten v letošním roce ve dnech 1. ‒ 5. června předcházel olomouckým Svátkům písní, které se uskuteční od 8. do 11. června 2011.</p> <p> Festival je soutěžní, a to v mnoha dílčích soutěžích a jejich kategoriích. Je určen jak dětským pěveckým sborům, tak mládežnickým a sborům dospělých. Základními kategoriemi jsou Mundi cantant superior – soutěž s povinnou skladbou, Mudni cantant – soutěž bez povinné skladby a Soutěž českých dětských pěveckých sborů. Posledně jmenovaná soutěž probíhá podle věkových kategorií pod třemi názvy: Medvěd ‒ pro děti předškolního věku, Zvoneček ‒ pro sbory dětí do 12 let a Vavřín ‒ pro děti do 16 let. Každá z těchto základních kategorií má další dělení, zejména Mundi cantant a Mundi cantant superior, a to ať již podle věku pěvců, velikosti a složení sborů, či podle repertoárového zaměření.<br />
Samostatnými kategoriemi jsou např. Soudobá česká (vážná) sborová hudba, Spirituál, Gospel, Populár, Jazz či Folklór. Speciálními kategoriemi jsou Soutěž v rychlosti nácviku a Sbory nesoutěžní.</p> <p> Součástí festivalů Festa choralis Bratislava/Svátky písní Olomouc jsou semináře a workshopy. V bratislavské části proběhlo navíc slavnostní vyhlášení výsledků skladatelské soutěže.<br />
Cestovní náklady, ubytování a stravování si hradí každý sbor sám, včetně doprovodu a řidičů autobusu. Pro zapsání sboru do jedné kategorie soutěží Mundi cantant a Mundi cantant superior je stanoven registrační poplatek ve výši 250 EUR, pro každou další kategorii pak 150 EUR. Pro zapsání sboru do kategorie X ‒ Nesoutěžní sbory je stanoven registrační poplatek 250 EUR. Pro zapsání do soutěže českých dětských pěveckých sborů je stanoven poplatek 3000 Kč.</p> <p> Festival Svátky písní pořádá Festa Olomouc, s. r. o. (prodej hudebnin a hudebních nástrojů) ve spolupráci s o.s. Festa musicale Olomouc, Campanella Olomouc a Musica Olomouc a katedrou hudební výchovy PdF UP v Olomouci. </p> <p> Program festivalu

<p>PROSTĚJOV: Wolkrův Prostějov je celostátní přehlídkou nejinspirativnějších vystoupení sólových recitátorů, recitačních kolektivů a souborů divadel poezie.</p> <p>Je příležitostí k setkání interpretů literárních textů, ke konfrontaci tvůrčích výsledků a postupů, ke vzájemné inspiraci, výměně názorů a zkušeností a dalšímu vzdělávání účastníků.</p> <p>Letošní již 54. ročník českého vrcholového festivalu poezie se uskuteční ve dnech 14. – 18. června 2011. </p> <p>Nabídne účastníkům a publiku tematicky i žánrově velice pestrý program, složený z vystoupení 64 sólových recitátorů a 9 inscenací divadla poezie, které vycházejí z literárních děl mnoha českých i zahraničních autorů (především 20. století), nebo z vlastní literární činnosti interpretů. Všechny vystoupení a inscenace byly vybrány z krajských postupových kol.</p> <p> Mimo to jsou na každý den připraveny doplňující inspirativní představení a koncerty (kapely Hm…, Ty Syčáci, Holden, Colorflash a další). Přehlídka skončí tradičním závěrečným večerem, na kterém vystoupí ocenění sóloví recitátoři a budou předány ceny festivalu (18. 6.).</p> <p> Na letošním Wolkrově Prostějově jsou pro všechny zájemce od 15 let otevřeny vzdělávací semináře:</p> <p>POUŠTÍ A PRALESEM PRÓZY A POEZIE ‒ Literárně-dramatická inspirační dílna s několika zastaveními na cestě k sólové interpretaci textu. Lektorka: Gabriela Sittová.</p> <p>FYZICKÉ BÁSNICTVÍ „PRO KAŽDÉHO“ ‒ Fyzické básnictví je zvláštní způsob práce s jazykem, který kromě běžné mluvené, psané a zpívané řeči používá také řeč výrazových a tanečních pohybů, zvuků, gest a obrazů. Lektor: Petr Váša (Brno).</p> <p>DIVADLO JAKO POEZIE, POEZIE JAKO DIVADLO ‒ Dílna je určená všem zájemcům o divadlo jako takové, ale zejména o divadlo s použitím poezie jako námětu, formy i obsahu představení. Seminaristé budou pracovat s texty autora J. H. Krchovského. Lektor: Jozef Krasula (Slovenská republika).</p> <p>STÍNOVÁ POROTA ‒ Seminář určený pro ty, kdo si chtějí vyzkoušet, jak zajímavé, vzrušující i náročné to mají porotci, kteří rozebírají a hodnotí sólovou recitaci a divadlo poezie. Lektorka: Renata Vordová (Plzeň).</p> <p> Přehlídku pořádá z pověření a za finančního přispění Ministerstva kultury NIPOS-ARTAMA ve spolupráci s Městským úřadem – odborem školství a kultury, oddělením DUHA – kulturním klubem U hradeb a Městským divadlem v Prostějově. Finančně přispěly také Město Prostějov a Olomoucký kraj.</p> <p> Program Wolkrova Prostějova 2011

<p>LIPNÍK NAD BEČVOU: Rok 2011 je v Lipníku rokem kovářským. Proto se město od 18. června do 31. října 2011 stane výkladní skříní českého uměleckého kovářství.</p> <p>Letošní ročník Kovu ve městě bude specifický slavnostním duchem dvou jubileí: je to 5 let, co bylo město Lipník nad Bečvou společně s hradem Helfštýnem přijato do Kruhu evropských kovářských měst a na hradě Helfštýně proběhne jubilejní 30. ročník mezinárodního setkání uměleckých kovářů Hefaiston.<br />
Lipník s Helfštýnem se letos stávají hostiteli mezinárodní konference Kruhu evropských kovářských měst. Několik desítek delegátů z kovářských měst v Rakousku, Itálii, Francii, Ukrajině, Německu, Polsku, Finsku a Holandsku stráví poslední srpnový víkend v Lipníku nad Bečvou, kde bude konference probíhat, a na Helfštýně, kde proběhne část doprovodného programu.<br />
Proto je sedmý ročník Kovu ve městě naprosto výjimečný kvantitou i kvalitou vystavených exponátů a vejde tak do dějin. Nikdy předtím (ani nikdy potom) Lipník nevystavoval (a nebude vystavovat) takové množství kovaných plastik v takové hodnotě jako letos.</p>

<p>HRANICE: „Vojenské akademii“ v Hranicích je věnována publikace, která byla v těchto dnech představena veřejnosti. Mapuje málo známou historii areálu bývalých vojenských škol, jejichž budovy dodnes armádě slouží.</p> <p>Jejich minulost je plná slavných jmen. Jeden ze spoluautorů, Tomáš Pospěch, dokonce tvrdí, že vedle nejhlubší propasti a Zbrašovských aragonitových jeskyní je právě „akademie“ (jak je dodnes komplex nazýván) tím nejzajímavějším, co v Hranicích lze spatřit. </p> <p>Publikace nese název Orel, lev, svastika a hvězda, a jde o první podrobné zpracování historie areálu bývalých vojenských škol v Hranicích. Ten byl vybudován pro elitní školy rakousko-uherského mocnářství a později hostil Československou vojenskou akademii. V době svého vzniku to byl elitní ústav, kde studovali mladí muži z celého mocnářství, ze šlechtických či jinak významných rodin. Podobně tomu bylo i za první republiky. Jedná se ale také o významnou architektonickou památku, která se objevila i v cyklu Šumná města, v díle věnovaném Hranicím.</p> <p>Hranickou akademií prošli významní spisovatelé (Rainer Maria Rilke, Robert Musil, Joseph Roth, Josef Svatopluk Machar), olympijští vítězové (František Ventura, Emil Zátopek) i řada vojáků, do jejichž osudů zasáhly dějinné zvraty 20. století (Heliodor Píka, Ludvík Svoboda, Otakar Zahálka, Karel Klapálek, Otakar Jaroš, Václav Morávek, Adolf Opálka) a další, bojující v prusko-rakouské, první i druhé světové válce, řada z nich byla pronásledována nacistickým a komunistickým režimem.</p> <p>Nejstarším dějinám se věnuje příspěvek Aleny Jiráskové z Všeobecného historického archivu v Praze, o architektuře areálu píše v této publikaci Tomáš Pospěch, vzpomínkami pamětníka přispěl Jaromír Zahálka (jméno jeho otce dnes akademie nese), nejnovější době se pak věnuje Petr Cimala. Největší část je ale dílem Václava Bednáře, bývalého důstojníka, který byl po roce 1968 vyhozen z armády. Václav Bednář hranické akademii věnoval podstatnou část svého bádání v archivech a mapuje historii areálu od 1. světové války až do padesátých let. Václav Bednář publikuje články z historie nejen akademie v regionálních novinách, ale kniha Orel, lev, svastika a hvězda přináší jeho práci o vojenských školách v Hranicích konečně v uceleném tvaru.</p> <p>„V 70. a 80. letech nebyly žádné knížky o Hranicích, nic jsem o tom městě nevěděl, odjížděl jsem odsud a připadalo mi, že jinde je to zajímavější, teprve později jsem se začal o historii města zajímat,“ řekl při křtu publikace Tomáš Pospěch, který je zároveň jejím editorem i vydavatelem. „Kniha chce přiblížit historii kdysi slavné akademie a také vzdát hold těm, kdo jejími zdmi prošli,“ doplňuje Tomáš Pospěch.</p>