Kolik procent z ročních krajských výdajů jde v posledním volebním období do kultury? Jedná se o vzrůstající trend?
Krajské výdaje do oblasti kultury a památkové péče se v posledních letech pohybují ve výši cca 180 milionů korun, tedy přibližně ve výši cca 2 % rozpočtu kraje. Výjimku tvořil rok 2013, kdy docházelo k vyššímu čerpání evropských dotací. Výdaje Kraje Vysočina do oblasti kultury a památkové péče jsou v uvedeném období vyrovnané.
Máte přehled, kolik peněz ve Vašem kraji směřovalo do kultury v tomto volebním období z evropských fondů?
Hlavními programy, do kterých jsme projekty z oblasti kultury a cestovního ruchu předkládali, byly Regionální operační program NUTS II Jihovýchod a program Evropská územní spolupráce Rakousko–Česká republika 2007–2013. Tyto projekty ukončené v období 2012–2016 dosahují výše 740 milionů korun, přičemž celkové výdaje realizovaných projektů dosahují částky 1,3 miliardy korun.
Stěžejním projektem v ROP Jihovýchod pro Kraj Vysočina byl projekt „Zámek Třebíč – modernizace zámku a zpřístupnění nových expozic“, realizovaný v objemu cca 140 milionů korun. Z dalších projektů můžu zmínit např. „Modernizaci a dokončení expozic muzea v Jihlavě – rozvoj turistických atraktivit krajského města“ v objemu téměř 12 milionů korun nebo projekt „Muzea a galerie na Vysočině on-line“ v objemu přibližně 9 milionů korun.
V programu Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007 – 2013 patřil k našim předním projektům projekt „Porta culturae“ realizovaný v objemu cca 13 milionů korun a projekt „Živá kulturní spolupráce Vysočina – Dolní Rakousko“ realizovaný v objemu cca 3 mil. Kč.
S jakou filosofií přistupujete ke grantové politice?
Kraj Vysočina již od roku 2002 soustřeďuje část svých rozvojových prostředků do tzv. Fondu Vysočiny a tyto prostředky poskytuje prostřednictvím vyhlašovaných grantových programů jednotlivým subjektům formou dotací, na základě jasně stanovených pravidel a v souladu se schválenými prioritami. Fond Vysočiny představuje jeden z nástrojů pro naplňování Programu rozvoje Kraje Vysočina. Jeho cílem je nejen transparentní a systémová podpora poskytovaná v souladu se zájmy kraje, ale i zapojení velkého množství subjektů do aktivit vedoucích k rozvoji kraje, a historicky také příprava žadatelů na čerpání prostředků z evropských programů.
Má Váš kraj nějaký zajímavý dotační titul na podporu kultury, kterým by se mohl pochlubit? Případně připravuje nějaký nový?
Zcela zásadním pro zachování rozmanitosti kulturních akcí v regionu je grantový program Regionální kultura vyhlašovaný pravidelně od roku 2002. Velké oblibě se těší grantový program Edice Vysočiny, který je určen na podporu edičních počinů s vazbou na kulturu a historii Kraje Vysočina.
Vysočina je krajem s bohatou historií a poměrně hustou sítí muzeí a pamětních síní. Vedle krajských institucí tuto síť tvoří muzea, galerie a pamětní síně zřizované městy, obcemi, příp. jinými subjekty. Pro všechny tyto organizace byl již několikrát vyhlášen grantový program Klenotnice Vysočiny. V současné době vnímáme potřebu tento grantový program znovu oživit a podpořit zejména ochranu movitého kulturního dědictví a modernizaci, zatraktivnění a rozšíření expozic v našem regionu.
Kromě výše uvedených grantových programů se nabízí dotační titul Zásady Zastupitelstva Kraje Vysočina pro poskytování dotací na podporu společenských a kulturních aktivit obcí Kraje Vysočina souvisejících s oslavami či připomenutím významných výročí obcí. A dalším nástrojem podpory jsou pravidla Rady Kraje Vysočina určená pořadatelům krajských postupových a národních přehlídek v oblasti neprofesionálního umění a účinkujícím z Kraje Vysočina při jejich účasti na národních přehlídkách v jiných krajích. Významnou množinu pak tvoří přímá finanční podpora vyčleněná každoročně z rozpočtu kraje nejvýznamnějším kulturním akcím s nadregionálním a mezinárodním dopadem, jako jsou festivaly Concentus Moraviae, Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského, Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava apod.
Můžete uvést úspěšné příklady vícezdrojového financování ve Vašem kraji?
Jedním z úspěšných příkladů vícezdrojového financování je např. provozování expozice „Umění baroka ze sbírek Národní galerie v Praze“ v Zámku Žďár nad Sázavou. Výstava prezentuje obrazy a plastiky ze sbírek národní galerie související s dobou Jana Blažeje Santiniho Aichla. Je zaměřena nejen na návštěvníky regionu, ale i na znalce barokního umění v mezinárodním měřítku. Kraj Vysočina je jedním z šesti partnerů, kteří se na základě Memoranda o přípravě, realizaci a provozování výše uvedené expozice zavázali ke spolupráci v oblasti marketingu a propagace.
Dalším příkladem je financování Centra dokumentárního filmu, na jehož činnost přispívají DOC.DREAM – Spolek pro podporu dokumentárního filmu, město Jihlava, Kraj Vysočina, Ministerstvo kultury a Státní fond kinematografie.
Spolupracujete s některým sousedním krajem na financování kulturní aktivity či instituce (např. divadla) kterých se zúčastní či jejich nabídky využívají i občané Vašeho kraje?
Se sousedními regiony spolupracujeme dlouhodobě. V roce 2002 jsme uzavřeli Dohodu o spolupráci se spolkovou zemí Dolní Rakousko. Obdobné bilaterální dohody uzavřelo Dolní Rakousko s krajem Jihočeským a Jihomoravským. Jedním z významných výstupů spolupráce všech čtyř regionů byla realizace společného projektu „Porta culturae“ v letech 2011 - 2014 v celkové výši 1,6 milionů EUR. Projekt propojil česká a rakouská muzea, galerie, knihovny a další kulturní instituce. Koordinátorem projektu za Vysočinu bylo Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod. Dny otevřených ateliérů, jako jedna z celé řady aktivit projektu, patří k akcím, které jsou podporovány z rozpočtů krajů a stále se těší nebývalému zájmu obyvatel i návštěvníků regionů.
Snažíte se přiblížit kulturu do odlehlejších míst či směrem k ekonomicky slabším občanům? Případně jak.
Ojedinělým a příkladným je přístup Horáckého divadla Jihlava, příspěvkové organizace Kraje Vysočina. Divadlo vlastními dopravními prostředky zajišťuje svoz předplatitelů ze 190 obcí Vysočiny a částečně také Jihočeského a Jihomoravského kraje.
Jiným příkladem je projekt Filharmonie G. Mahlera „Hudba městům Kraje Vysočina 2016“, kterým filharmonie ve spolupráci s příspěvkovými organizacemi zřizovanými krajem, a případně za účasti dalších partnerů, „přiváží“ koncerty do měst a obcí Vysočiny. Kraj Vysočina projekt finančně podporuje.
Jedním z řady vstřícných kroků příspěvkových organizací je i „Společná vstupenka muzeí a galerií zřizovaných Krajem Vysočina“, která umožňuje všem zájemcům cenově zvýhodněný vstup do krajem zřizovaných muzeí a galerií.
Působí ve Vašem kraji významní podporovatelé a mecenáši kultury? Jestliže ano, věnuje jim kraj pozornost?
Za mecenáše kultury považuji všechny, kteří jakýmkoliv způsobem podporují významné kulturní aktivity nebo oživují a navracejí do života objekty, které se svého poslání musely dočasně vzdát. Za všechny bych uvedl Zámek Žďár nad Sázavou rodiny Kinských nebo Zámek Světlá nad Sázavou rodiny Degerme. Oba zámecké komplexy vyžadují velké investiční zásahy, otevírají se veřejnosti a nabízejí bohaté kulturní vyžití. Zasluhují si podporu a přízeň. Mimořádným počinem je i stálá expozice v rodném domě Jana Kubiše otevřená v roce 2015 v obci Dolní Vilémovice. Rozsáhlou obnovu objektu pomáhala financovat veřejná sbírka, dalším zdrojem byly dotace Kraje Vysočina, příspěvek z Nadace ČEZ, dary spolků, měst a malých obcí.
Před volbami je zpravidla čas rekapitulace, tak mi dovolte zeptat se, zda se Vám povedlo naplnit předvolební sliby pro oblast kultury? Mohl byste uvést ty, kterých si nejvíce považujete, vyjmenovat ty, které se odkládají a jaký důležitý máte připraven Vy či strana, kterou ve vedení kraje zastupujete, na období příští?
V návaznosti na Programové prohlášení Rady Kraje Vysočina pro funkční období 2012 – 2016 mohu bilancovat. Systém dotační politiky na úseku kultury i památkové péče funguje skvěle. Úspěšně byly zrealizovány a dokončeny projekty financované z evropských fondů. Expozice Muzea Vysočiny Třebíč získaly v roce 2014 Cenu Gloria musaealis v kategorii muzejní počin roku, v lednu 2016 bylo Muzeum Vysočiny Třebíč nominováno jako jediné muzeum za ČR do mezinárodní soutěže EMYA 2016 – European Museum of the Year Award. Velkou pozornost jsme věnovali řízení příspěvkových organizací v oblasti kultury s cílem zajistit rozvoj a zkvalitnění poskytovaných veřejných služeb v oblasti muzeí, galerií, knihoven i divadel. Máme zpracovány koncepční materiály s celokrajskou působností pro oblast památkové péče, knihoven a tradiční lidové kultury. Stěžejním úkolem na příští období je výstavba Krajské knihovny Vysočiny a realizace rozsáhlého investičního projektu „Hrad Roštejn – zpřístupnění nových expozic“.
Mohl byste, prosím, nastínit, jak vidíte současnou českou kulturu obecně a Vaše představy o ideálním fungování kultury na krajské úrovni, zejména v souvislosti s jejím financováním?
Přál bych si, aby se česká kultura prosadila daleko více v běžném životě a zejména, aby si mnohem intenzivněji našla svou cestu do škol. Jsem rád, že kraj je zřizovatelem organizací v oblasti kultury, které napomáhají vytvářet kulturní vědomí a udržují kontinuitu bohaté kultury naší země. Pozitivně proto vnímám aktuální státní kulturní politiku ČR a věřím, že se budeme moci ještě více podílet na aktivitách vycházejících ze spolupráce ministerstva kultury s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
Společně bychom měli upevňovat vztah společnosti k uchovávaným i nově vytvářeným kulturním hodnotám. Oceňujme kulturní dědictví a um našich předků, nechávejme se inspirovat, užívejme si potěšení z duševní činnosti umělců, výtvarníků, spisovatelů. Každý by měl najít prostor i cítit potřebu navštívit muzeum, galerii, divadlo, nebo knihovnu - alespoň jednou za čas. Jsem přesvědčen, že nám to může napomoci při uspořádání vlastních životních hodnot a hledání smyslu života.
