Jihočeský kraj

<p>PRAHA/PÍSEK: Památky nám pomáhají odkrývat historii a duchovní bohatství našich předků i současníků. Právě toto téma oslovilo ekonoma Aleše Kozáka a inspirovalo jej k založení Institutu zaměřeného na poskytování finančního poradenství v oblasti památkové péče. V rozhovoru se nám svěřil s tím, na jakých projektech právě pracuje, ale také se svojí vizí do budoucnosti.</p> <p>Jak jste dospěl k nápadu založit Institut pro památky a kulturu?</p> <p>Po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze a studiu ve Vídni jsem se rozhodl, že své zaměstnání nechci hledat pouze v čistě ekonomických oborech.Vždy jsem měl rád historická města a jejich architekturu, s kamarádem jsme pořádali malé výstavy spojené s přednesem básní. Nebyl jsem zkrátka nikdy „čistý ekonom“. Začal jsem proto pracovat jako referent na odboru kultury a památkové péče coby grantový specialista. Tím jsem propojil svůj zájem se vzděláním. To byl první krok. Druhým krokem pak bylo založení obecně prospěšné společnosti Institut pro památky a kulturu, kde jsem mohl získané zkušenosti začít uplatňovat v praxi. </p> <p>Co je dnes největším problémem v oblasti obnovy památek v Česku?</p> <p>Asi byste čekala, že odpovím: nedostatek finančních prostředků. Myslím si, že tak jednoduché to ale není. Jsem přesvědčený, že za vším je potřeba hledat člověka, jeho upřímný zájem nebo lhostejnost a samozřejmě také odborné znalosti. To se týká jak vlastníků památek, tak i řemeslníků, architektů nebo odborných firem. Není těžké nacházet příklady, kdy i zcela obyčejní lidé činí buď sami, anebo například v neziskových organizacích neobyčejné věci. Jednoduše shrnuto „když se chce, tak to jde“. Nicméně nepopírám, že finanční prostředky velmi často situaci při obnově památek usnadňují a některé projekty pouze z čistého nadšení zkrátka dělat nelze. Jedná se tedy o to, aby existovali ti správní lidé, kteří to s péčí o památky myslí vážně, a tito si pak většinou potřebné finanční prostředky dokáží postupně obstarat. Možnosti zde jistě jsou. Pokud jsou nejdříve peníze a až potom lidé, nemusí to s opravami památek dopadnout vždy zcela dobře.</p> <p>V současné době máte na starosti putovní výstavu kostel365.cz. Jak výstava vlastně vznikla a kde ji naši čtenáři mohou vidět?</p> <p>Výstava kostel365.cz doplnila konferenci v roce 2010, která byla zaměřena na kostely. Napadlo mě, že téma obnovy a využívání kostelů nabízí spoustu nezodpovězených otázek. Tak proč se nepokusit prezentovat zajímavé příběhy lidí, kteří se o tyto duchovní stavby starají a často je i sami fyzicky zachraňují. Vybrali jsme 12 kostelů z celé České republiky, které vyfotografoval Jan Bartoš, a spolu s vlastníky nebo správci kostelů jsme fotografie doplnili o autentické příběhy těchto míst. Každý z nich je totiž zajímavý něčím jiným. Dva z kostelů například zcela zmizely z povrchu zemského, ale byly znovu vystavěny, jednou jako kopie, podruhé jako moderní stavba. Další jsou nevšední například odlišným způsobem využívání, v jednom kostele se dokonce bydlí, jiný využívají skauti jako místo svého setkávání. Zcela záměrně nyní neuvádím místa, celá výstava má totiž své internetové stránky, kde najdete všechny příběhy kostelů a mnoho krásných fotografií. Na stránkách www.kostel365.cz je možné také dohledat, kam výstava právě putuje.</p> <p>Na projektech spolupracujete s Ministerstvem kultury, Národním památkovým ústavem a příslušnými obecními úřady. Jak hodnotíte tuto spolupráci? </p> <p>Za vším je opravdu potřeba hledat člověka. Na úřadech obecně pracuje mnoho milých a pracovitých lidí, kteří svoji práci dělají velmi dobře. Není tomu jinak ani na Ministerstvu kultury nebo v Národním památkovém ústavu. Nemám rád ta prázdná slova a často i fráze vyřčené na adresy úředníků obecně. Šikovné i nešikovné, poctivé i nepoctivé lidi lze najít na úřadech, v soukromém i neziskovém sektoru. A navíc o jedné a téže sklenici s vodou se dá tvrdit, že je buď poloprázdná, nebo poloplná… Záleží tedy, jak kdo chce situaci sám vidět a pak ji komentovat. Spolupráce s Ministerstvem kultury i s Národním památkovým ústavem je velmi dobrá. To se týká i měst. Téměř vždy se setkávám s podporou neziskového sektoru formou odborných rad, doporučení nebo s podporou morální či finanční. </p> <p>V roce 2010 jste také založili internetový portál PROPAMÁTKY, který je zaměřen na oblast památkové péče. Komu je tento portál určen a jaké informace je zde možné vyhledat?</p> <p>Portál je určený všem, kdo mají něco společného s obnovou a financováním památek, tedy především majitelům a správcům památek, zástupcům obecních úřadů, lidem z neziskového sektoru, ale i profesionálním pracovníkům památkové péče. Na portálu všichni tito lidé najdou kompletní přehled aktuálně vyhlášených dotací a veřejných sbírek na obnovu památek. Budujeme také oborový katalog prověřených firem, soudních znalců a organizací působících v oblasti péče o památky. Zájemci tak již nyní mohou hledat zkušené dodavatele při obnově památek. Na portálu dále publikujeme aktuální zprávy z oblasti péče o památky, redakce portálu vydává každý týden e-mailový zpravodaj PROPAMÁTKY o obnově a financování památek. K bezplatnému odběru zpravodaje je možné se přihlásit přímo na portálu.</p> <p>Portál PROPAMÁTKY funguje jako sociální podnik. Co si pod tím můžeme představit?</p> <p>Jedná se o to, že na pozicích redaktorů zaměstnáváme lidi se zdravotním hendikepem. Je to možnost, jak nabídnout zajímavou a smysluplnou práci lidem, kteří nemohou pracovat 8 hodin denně, a navíc každý den mimo domov. My jsme se rozhodli pravidelně 2× týdně trávit čas společně všichni v redakci, zbytek času pak každý pracuje z domova, a díky tomu si práci může přizpůsobit svému zdravotnímu stavu. Klasické zaměstnání toto většinou neumožňuje. Na realizaci projektu jsme získali dotaci z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.</p> <p>Ve Sladovně v Písku chystáte konferenci na téma Obnova a využívání sladoven. Proč jste zvolili právě toto téma? </p> <p>Jedná se již o čtvrtý ročník konference, která je zaměřena na obnovu a využívání památek. Každý rok se věnujeme jednomu typu památky. Vzhledem k tomu, že naši pražskou kancelář máme v klášteře dominikánů, zvolili jsme si za první téma v roce 2008 právě téma kláštery. Následovaly venkovské fary a kostely. Nyní jsme se rozhodli pro sladovny, a konferenci (bude se konat 3. a 4. listopadu 2011) tak mohli zařadit do programu Bienále industriální stopy, které připravuje Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT. Letos se je toto bienále přednášek, seminářů a exkurzí zaměřeno na architekturu konverzí technických památek. Mezi ně lze zařadit také sladovny. </p> <p>Jaké máte plány do budoucnosti?</p> <p>Určitě se budeme snažit zprostředkovávat zajímavé kontakty a informace o financování nejrůznějších projektů. To je velice dobře možné právě na nově vznikajícím portálu PROPAMÁTKY, o kterém jsem již hovořil. Do budoucna bychom například rádi zaměstnali i regionální zpravodaje – lidi se zdravotním hendikepem, kteří by jako externí spolupracovníci přispívali do zpravodajství. Chceme průběžně spolupracovat se zástupci neziskového sektoru a nabídnout jim možnosti dále se vzdělávat v oblasti péče o památky. Připravujeme konferenci zaměřenou pouze na financování památek, ta se uskuteční v roce 2012. Mým přáním je budovat organizaci, která nabízí zajímavé aktivity a je dlouhodobě stabilní.</p> <p>Více info na:</p> <p>Institut pro památky a kulturu, o.p.s. www.instituteu.cz<br />
Internetový portál PROPAMÁTKY www.propamatky.info</p>

<p>TŘEBOŇ: Každý, kdo byl někdy členem nějaké hudební skupiny, ví, že vydržet spolu déle než pár měsíců není úplně jednoduché. Třeboňská country skupina Hráz ale pevně drží pohromadě už třicet let.</p> <p>Od kamarádského hraní u ohňů se propracovala až k pravidelnému koncertování nejen v Třeboni. Její složení se v průběhu let samozřejmě měnilo, do složení skupiny zasahovaly odchody na vysoké školy, změny bydliště, pracovní a rodinné povinnosti i rozdílné hudební cítění, ale kapelník je stále stejný – Karel Petržala. Co pro něj Hráz znamená?</p> <p> „Hráz pro mě představuje více než půl života plného prima hudby a kamarádů, nádherných zážitků, ale občas i nervíků a dusna.Toho lepšího a krásnějšího ale bylo mnohem mnohem víc…“</p> <p> Vlastní tvorbu do skupiny poprvé přinesli bratři Pavel a Petr Žampachové. Některé písničky z jejich autorské dílny hraje Hráz dodnes. Postupně začali skládat i další členové skupiny. Dnes pro Hráz skládají Karel Petržala a Vít Zavadil. Jením z členů skupiny byl v jejích počátcích i Pavel Barnáš, dramaturg a hlavní organizátor třeboňských letních festivalů. Jak vzpomíná na své působení v kapele?</p> <p> „Hráz, původně County Schramell a později Šťovík, byla pro mne jedním z úplně prvních výletů mimo klasickou hudbu. I když pak část z nás odešla založit více folkový Veget, zůstali jsme přáteli. Bez Karla Petržaly by ale skupina už dávno neexistovala, on je jejím tahounem a dobrou duší.“</p> <p> A právě Karla Petržalu napadlo oslavit tři desetiletí existence skupiny – jak jinak než hraním. Proto se v sobotu 24. září 2011 od 19 hod. uskuteční v třeboňském divadle J. K. Tyla koncert, kterého se zúčastní i řada bývalých členů skupiny a hostů. </p> <p> Více informací o country skupině Hráz Třeboň

<p>JIHOČESKÝ KRAJ: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích nabízí přehled doprovodných akcí k Dnům evropského dědictví 2011, konaných na památkových objektech v jeho správě.</p> <p>Téma letošního ročníku Dnů evropského dědictví zní „Památky – tvůrci panoramatu našich měst a městeček“. Památky nabízejí ve dnech 17. 9. a 18. 9. 2011 možnost navštívit běžně nepřístupné prostory, mimořádné prohlídkové okruhy a další doprovodné akce – jako např. přednášku nebo koncert.<br />
Vstupy jsou mnohdy se zajímavými slevami nebo zcela zdarma. </p> <p>Reciproční vstupenka – speciální slevová akce<br />
Na všech památkových objektech KROMĚ STÁTNÍHO HRADU A ZÁMKU ČESKÝ KRUMLOV!!! bude ve dnech 17. 9. a 18. 9. platit takzvaná reciproční vstupenka.<br />
Více v přiložené tiskové zprávě.</p>