Kontroly památkových objektů v Olomouckém kraji
OLOMOUCKÝ KRAJ: V dubnu si každým rokem připomínáme mezinárodní den památek a sídel. Hrady a zámky se již po zimě otevřely návštěvníkům a pro mnohé je to příležitost vydat se na výlet. Můžeme se ale z hlediska požární ochrany cítit v těchto objektech bezpečně? Památkové objekty nemusí splňovat požadavky, které jsou podle současné legislativy kladeny na nové budovy a stavby, to však neznamená, že by hrady a zámky nebyly z hlediska požární ochrany bezpečné.
Zákon o požární ochraně č. 133/1985 Sb. pamatuje i na provoz takovýchto staveb a jejich provozovatelé musí dodržovat povinnosti stanovené právě tímto zákonem.
Ochrana kulturního dědictví a kontroly hasičů
Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje se již dlouhodobě věnuje problematice ochrany kulturního dědictví před požáry a jejich účinky. Plní tím kontrolní úkol zadaný centrálně z generálního ředitelství a jehož plnění má pokračovat až do poloviny roku 2019. Hasiči tak kontrolují dodržování předpisů o požární ochraně.
V roce 2015 bylo v Olomouckém kraji zkontrolováno celkem 12 památkových objektů. Hrady a zámky byly prozkoumány od půdy až po sklepy, byly prohlédnuty návštěvnické okruhy, příjezdové komunikace, vybavení objektů přenosnými hasicími přístroji, zkontrolovány zdroje vody určené pro hašení požárů, označení únikových východů a nechyběla ani kontrola dokumentace požární ochrany.
Po jednotlivých prohlídkách objektů následovalo vyhodnocení. Při prohlídkách byly v některých objektech zjištěny drobné nedostatky, které bylo doporučeno v co nejkratší době odstranit. Jednalo se o problémy v označování únikových východů a označení rozvodných zařízení elektřiny a plynu.
Cílem takovýchto požárních kontrol ve vytipovaných národních kulturních památkách je řádně zajistit hrady, zámky a sídla z hlediska požární ochrany, najít optimální a vzájemně akceptovatelná řešení požární ochrany mezi hasičským záchranným sborem a Národním památkovým ústavem, skloubení moderního protipožárního vybavení s památkovou ochranou historických budov a původních interiérů a především uplatňování nových trendů a vývoje v ochraně kulturních památek.
Požáry historických objektů
Požární riziko v památkových objektech je velmi vysoké. Roli totiž hraje složitý a členitý charakter stavby, množství uchovávaných předmětů z hořlavého materiálu, nepřístupnost objektů pro požární techniku, nedostatek hasiva a další.
Pokud totiž například na hradě nebo na zámku vypukne požár, rychle se šíří a hašení je obtížné. Včasný zásah hasičů často komplikuje nepřístupnost terénu k hradu či zámku, úzké chodby, točitá schodiště apod.
Základním úkolem tedy zůstává minimalizovat rozvoj požáru, jeho šíření a snížení škod v takovémto objektu. Nejefektivnější způsob je instalace moderního protipožárního vybavení, jako jsou kouřová čidla, protipožární dveře, okna.
Do popředí se v posledních letech dostává i estetické provedení těchto prvků požární ochrany. Již samotná instalace požární signalizace, stabilních hasicích zařízení a dalších prvků požární ochrany je v historických objektech velmi obtížná, a pokud je realizována necitlivě a nepromyšleně, působí pak v interiérech rušivě, neesteticky a v horším případě může způsobit i nedozírné materiální a historické škody.
V Olomouckém kraji za posledních deset let vzniklo 9 požárů v historických objektech se škodou 2 263 000 Kč.
Rady pro návštěvníky památek
- chovat se tak, aby svým jednáním nepoškodili vzácné kulturní a historické dědictví určené nejen nám, ale i budoucím generacím,
- respektovat zákaz kouření a zákaz rozdělávání otevřeného ohně,
- mnoho hradů a zámků organizuje večerní prohlídky, které jsou určené rodinám s dětmi. V těchto případech by si rodiče měli své děti řádně hlídat, aby nemanipulovali s elektřinou nebo svíčkami, které se používají pro osvětlení konkrétních věcí při prohlídce,
- rodiče by dále měli věnovat pozornost různým pádům dětí, možnosti ukrytí nebo schování se apod.,
- každý návštěvník musí dodržovat provozní a návštěvní řád kulturní památky.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818