Komiks z karantény
ÚSTÍ NAD LABEM: Osobitou formu komiksu zvolil pro své „Paměti z karantény“ pětaosmdesátiletý ústecký výtvarník Zdeněk Urban. Ve 22 kresbách představil své dětské vzpomínky na válečná léta. Dnes je zveřejňuje Muzeum města Ústí nad Labem na svých facebookových a webových stránkách jako už pátý díl seriálu, který vznikl výzvou seniorům, aby v koronavirem vynucené izolaci začali psát vzpomínky.
Trhání třešní, hru na Indiány, lovení raků, ale také pochody smrti, nálety a nacistické parády, to jsou náměty komiksových kreseb. Ke každé přísluší drobný vysvětlující text. „Válka pro nás děti nebyla tak hrozná. Nebylo sice moc, co jíst, všechno bylo na lístky a bylo toho málo, takže jsme byli stále hladoví. Ale myslím si, že jsme měli, my kluci, víc volnosti než dnešní děti. Auta na silnicích nebyla – sebrali je Němci. Po zlodějích ani vidu ani slechu,“ charakterizuje zážitky z dramatické doby autor v doprovodném textu. V něm se také zmiňuje, že jeho otce důstojníka československé armády hned po okupaci nacisté zatkli a vrátil se domů až po osvobození s americkou armádou. Věnuje tomu ale jen jednu větu. Jeho text je vůbec nejkratší z šestnácti příběhů, které dosud do muzea v rámci výzvy dorazily. „Nemám žádný literární talent, tak jsem naše příběhy nakreslil,“ poznamenal. Ke komiksu přidal ještě kresbu, která vizualizuje jeho výtvarnou představu o koronaviru.
Autoři pamětí z karantény se nevěnují jen tématu války, dorazily i zážitky z osmašedesátého, z poválečného odsunu, nebo naopak z osídlování pohraničí i mikropříběhy z běžných dnů. „Mile nás zaskočil ten velký ohlas. Podle nich přináší psaní vzpomínek povzbudivou náplň do momentálně omezených životů jak autorům, tak i tisícům čtenářů, kteří sledují seriál na internetu. A to byl náš cíl,“ podotkl koordinátor projektu historik Martin Krsek. Svými texty přispěli i odsunutí sudetští Němci. Chodí také příběhy z jiných regionů republiky, ty pak muzejníci odesílají regionálně příslušným kolegům. „Naposledy to bylo do muzea v Hořicích, kde už se s autorem domlouvají na vydání vzpomínek v jejich časopise,“ dodal ředitel Muzea města Ústí nad Labem Václav Houfek.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818