Kočovné divadlo Ad hoc se po roce vrací do Příbrami

<p>PŘÍBRAM: Hned dvě představení odehraje kočovné divadlo Ad hoc během září v Příbrami. Nejprve v pátek 13. září uvede v Galerii Františka Drtikola večer originálních písní a obskurní poezie S úsměvem nepilota, 23. září pak na Malé scéně příbramského divadla komediální operní drama Il Congelatore.</p> <p>Obě představení začínají v 19 hodin a nejen o nich jsme si povídali s neformálním principálem divadla Janem Duchkem:</p> <p>Jak vzpomínáte na Vaše loňské vystoupení v Příbrami?</p> <p> Minulý rok jsme odehráli v Příbrami dvojpředstavení S úsměvem nepilota a Zlatovlásku, což jsou poměrně odlišné žánry. Zlatovláska je lehký komediální muzikál na motivy známé pohádky, zatímco S úsměvem nepilota už je přeci jen poměrně intelektuální humor s jistými požadavky na publikum. Divák je v rychlém sledu zasypáván lavinou slovních hříček a vtípků, které často předpokládají postřeh a určitý všeobecný základ či přehled. Zkrátka se před každým představením znovu bojíme, že nezvládneme diváky naladit na naši vlnu. V případě Příbrami to byla zatím vždycky obava naprosto zbytečná. Komorní atmosféra Malé scény nám sluší a diváci byli i loni fantastičtí. Nebáli se dát jasně najevo, že je představení baví, což hercům vždycky dodá jistotu a efekt se tím ještě posílí.</p> <p>V září zde budete hrát hned dvakrát. Je to náhoda nebo máte k Příbrami nějaký bližší vztah?</p> <p> Herci našeho divadla jsou z různých koutů republiky, což nás ostatně předurčilo ke kočování, ale máme mezi sebou i Příbramáky. Já v Příbrami prožil většinu života, Zdeněk Melín a Dominika Jíchová jsou místní rodáci. To, že budeme hrát v září v Příbrami dvakrát nicméně trochu náhoda je. Každý rok vyrážíme na turné s novou divadelní hrou, kterou je tentokrát opera IL Congelatore. Turné začne 23. září právě v Příbrami, což plánujeme dlouho dopředu. V létě navíc přišla nabídka od ředitelky galerie paní Ročňákové, abychom vystoupili v rámci Krasohledění. S potěšením jsme přijali. Představení S úsměvem nepilota se nakonec za ten rok dost aktualizovalo, takže diváci, kteří jej už v Příbrami viděli se nemusí bát, že jim napodruhé nabídne menší zážitek.</p> <p>Podle jakých kritérií jste do Nepilota vybírali písně a poezii dvojice Skoumal Vodňanský?</p> <p> Abych to uvedl na pravou míru, není to přímo jejich poezie a hudba. Máme tyto pány v úctě a oblibě a vykrádat bychom si je nedovolili už jen ze strachu, že by naše interpretace mohla jim nebo pamětníkům vadit. Se spoluautorem Lukášem Habancem jsme si vypůjčili pouze formu představení Skoumala a Vodňanského, tedy pásmo písní a poezie prokládané humorně-vědeckými pojednáními. Částečně jsme napodobili i styl, ale obsah jsme stvořili zcela nový a originální.</p> <p>Jak dlouho jste pracovali na operním dramatu Il Congelatore, a co bylo při přípravách nejsložitější?</p> <p> S Il Congelatorem jsme si ukousli pořádně velké sousto, ale nakonec se myslím neudusíme. Nejsme profesionální divadelníci a tohle byla opravdová výzva. Snažili jsme se důsledně dodržet pravidla žánru a nikde nic neošidit. Mnozí začali brát hodiny zpěvu u profesionálů. Vybrali jsme to nejlepší, co podle našeho názoru operní tvorba nabízí a propojili to s vlastním fiktivním příběhem. Přetextoval jsem nejslavnější árie do češtiny a Lukáš Habanec je hudebně rozepsal a přizpůsobil pro náš orchestr.</p> <p>Čím pro vás vlastně je divadlo?</p> <p> Divadlo je pro mě svět, ve kterém se jakoby mimochodem smí neuvěřitelné drzosti. Třeba tam můžete beztrestně mluvit pravdu. Je to zvláštní druh terapie, za každý joul vyzářené energie dostanete od diváků dva zpátky. Po představení je člověk unavený a přitom vevnitř plápolá spoustou tvůrčí energie. Do divadla chodím rád i jako divák, ale přiznám se, že jako divák poněkud zpovykaný, osmdesát procent představení se mi nelíbí. Nemám rád patos a rutinu a naopak oceňuji nadšení a invenci. Vyhovují mi hlavně duchem mladá, zejména komorní divadla. Třeba Divadlo Drak v Hradci Králové existuje desítky let a pořád je nepřekonatelné svojí neutuchající hravostí, schopností využít každou rekvizitu milionem způsobů, způsobem práce s hudbou a s pozorností diváka. Ale tohle by asi bylo téma na deset dalších rozhovorů.</p>