JIČÍN: Jindra ze Sovince vystavuje veliké fotografie. Jindra si říká pan profesor fotografie Jindřich Štrait. Sovinec je hrad v Jeseníkách, kde žil. Má na sobě černé šaty, k tomu úplně bílé vlasy a vousy. Svou rozcuchaností se trochu podobá svým objektům. Vernisáže se kionala v zámecké galerii RMAG v Jičíně ve čtvrtek 16. března 1917.
Fotograf má za sebou na tři stovky výstav a vydal pětatřicet fotografických knih. Nedělá jen fotky na koukání. Jeho cykly jsou sociologické a jiné studie. Např. studie určitých skupin lidí, kteří se nějak liší. Narkomani, bezdomovci, utečenci před válkou, vesničtí lidé. Proč studie? Svými fotkami bez velkých slov a frází popisuje život minorit.
Neostrosti. Proč pes za oknem je sotva k rozeznání? Nakonec barva. Černobílá. Či jen minimální barevnost. To všechno je záměr. Výrazové prostředky mistra. Tohle všechno nepotřebuje dlouhé vysvětlování. Přesto pan fotograf bchází velký sál a zájemcům vysvětluje. Nemluví o fotce, ale o životě lidí na ní. O tom, jak v táboře v Ingušsku žijí Čečenci, jak tam děti mají školu, a i uprostřed největší bídy dovedou přijít parádně oblečení na zahájení školního roku. A jak tam, když tančí, je vidět samopal u nohou vojáka. Mše v táboře narkomanů a v pivním půllitru je svíčka jako věčné světlo. Nebo bezdomovec, který si na kárce veze celý svůj majetek a psa.
Pečlivá práce mistra fotografa. Vedle sebe má Gabrielu Petrovou, kurátorku své výstavy, která mu pro jeho vysvětlování podává knížky. Hned v úvodu pravil, že po dokončení určitého cyklu vždy vydá knihu a připraví výstavu. Není to lehké, vstoupit mezi lidi a nerušit aparátem. Cyklus někdy trvá pár roků, jindy i dvacet.
Dokumentární fotografie je o čase. Hezké ale je, jak navzdory únavě s přípravou výstavy skvěle vypráví o lidech, které fotografuje. Ano, angažované umění. Však si to také odnesl vězením ve vazbě, a pak podmínkou za vlády KSČ. Za co? Za to, že fotografoval lidi. Že ukazoval, a stále ukazuje rozmanitost lidského života. Trápení, i radosti. Tady spíš trápení.
Výstava v zámecké galerii v Jičíně stojí za vidění. Potrvá do 23. dubna.
ČR: Asociace profesionálních divadel (APD) oslavila jubileum zintenzivněním své dosavadní činnosti, zejména v souvislosti s realizací grantového projektu “Etablování stávající struktury Asociace profesionálních divadel ČR v kontextu proměny sektoru živého umění v důsledku pandemie koronaviru”, podpořeného z programu Fondů EHP 2014-2021.
PRAHA: 30. dubna bude Karlovo náměstí patřit jazzu i dalším hudebním žánrům. Pod taktovkou festivalu Mladí ladí jazz proběhne na největším náměstí v Praze velkolepá oslava Mezinárodního dne jazzu. Na zdarma přístupném Open airu vystoupí berlínští Jazzanova, belgická free jazzová formace Don Kapot nebo německá fusion kapela Searching for Home. Festivalovým highlightem bude vystoupení legendární skupiny Prago Union s frontmanem Katem doplněné o dechovou sekci v podobě čtveřice Krotitelé Dechů.
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.