<p>DOBRUŠKA: Deset let poté, co v Dobrušce vznikl sbor Jednoty bratrské a začal zde i v okolních obcích rozvíjet činnost, nastal pro toto společenství další zásadní okamžik. V neděli 13. dubna byla slavnostně přestřižena páska a symbolicky tak otevřeno nové centrum nejen pro členy sboru, ale i pro veřejnost. Prostory v prvním podlaží domu číslo popisné 24 na náměstí F. L. Věka v Dobrušce, sloužící ještě nedávno jako klub či součást restaurace se během několika málo týdnů změnily k nepoznání, aby zde mohla být rozvíjena činnost ve všech zavedených projektech místní Jednoty bratrské, kterými jsou Vješák, Sedmikráska, Kavárna nebo Klubík.</p> <p>Stalo se tak přičiněním lidí, kteří o sobě prohlašují, že je spojuje něco víc, než přátelství a společné zájmy. A tak od druhé dubnové neděle začalo všechno, co vzniklo nad všeobecně známou restaurací Jelen, sloužit nejen těm, kteří přiložili ruku k dílu, ale také občanům Dobrušky a okolí. Slavnostního otevření se zúčastnilo mnoho hostů, nechyběli mezi nimi představitelé města a městského úřadu, ředitelé škol nebo podnikatelé, pozvání přijal i biskup Jednoty bratrské Evald Rucký. On také ještě před symbolickým přestřižením pásky připomněl, že Jednotě bratrské, která před dvěma lety oslavila 550 let, bylo vždycky vlastní být široce otevřenou pro společnost a pro lidi kolem sebe, což je i cílem lidí zajišťujících celotýdenní provoz centra.<br /> Krátce po skončení oficiální části slavnosti vysvětlil příčiny změny působiště správce sboru Pavel Horák: „Důvodem, že jsme se rozhodli změnit prostory, bylo zejména to, že jsme chtěli rozšířit projekty volnočasového centra pro mládež a rodinného centra pro děti. Minulé prostory byly velmi stísněné a zájem klientů o naše aktivity stále rostl. Takže to nás vedlo ke změně místa, v němž jsme působili sedm let. V novém působišti jsme připraveni nabídnout mnohem širší spektrum možností pro ty, co k nám přicházejí.“<br /> A jaké má Jednota bratrská v Dobrušce další plány? „Vždycky to závisí na lidech a hlavně na dobrovolnících, kteří se iniciativy chopí, protože tady není mnoho zaměstnanců, ale velká většina je z řad dobrovolníků. Chceme rozvíjet další činnost v rámci rodinného centra Sedmikráska, zavést individuální poradenskou činnost, terénní službu v sociálně slabých rodinách. Spolupracujeme i s rodinami pěstounskými, což jsou činnosti navazující. Děláme i akce jako jsou dětské tábory,“ řekl Pavel Horák.<br /> Plány sboru však směřují mnohem dál: „Rádi bychom pokračovali a našli další prostory k tomu, abychom mohli otevřít školku, což by umožnilo pokračovat v práci a rozvíjení rodin. V současné době, když maminka skončí v rodinném centru a nastoupí do práce, tak s námi poněkud ztrácí kontakt. Nástupem dítěte do školky se přeruší návaznost toho, jak my přistupujeme k dětem. Proto bychom chtěli mít speciální školku, která by navazovala na naše aktivity. A k tomu potřebujeme získat další prostory,“ odtajnil záměry Sboru Jednoty bratrské v Dobrušce její správce.</p> <p>Projekty sboru Jednoty bratrské v Dobrušce:<br />
VJEŠÁK – volnočasový klub pro mladé, funguje už od začátku roku 2010 a nabízí alternativní způsob trávení volného času dvě odpoledne v týdnu.<br />
SEDMIKRÁSKA – rodinné centrum pro děti poskytuje služby rodinám s dětmi každý všední den od 8 do 18 hodin, připravuje pravidelné programy se cvičením, písničkami, říkankami, vyráběním, vybarvováním omalovánek a také mini angličtinou pro nejmenší. Děti si mají čas pohrát s neokoukanými hračkami a rozvíjet první kontakty s novými kamarády. V činnosti Sedmikrásky nechybí vzdělávací aktivity – přednášky, kurzy, odborné poradenství v oblasti výchovy a péče o děti, partnerských a rodinných vztahů. Součástí je i krátkodobé hlídání dětí.<br /> KAVÁRNA – probíhá jednou měsíčně a zaměřuje se vždy na určité téma. Zhruba hodinu probíhá program (většinou s videoprojekcí) a poté následuje volný čas, kdy je možné posedět a popovídat si s přáteli.<br />
KLUBÍK – je určen pro děti od 6 let, probíhá každou neděli od 9,30 do 11 hodin v klubovně volnočasového klubu Vješák.</p> <p>Více informací: http://www.sbor.jbdobruska.cz/</p>
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“