Uplynulou sezónu jsme začali už v září 2012, kdy jsme odehráli hned dvě reprízy pohádkového představení Co takhle svatba, princi?, kterých jsme pak během podzimu a zimy odehráli ještě několik.
V říjnu jsme znovu uvedli i představení Přelet nad kukaččím hnízdem ,a tím jsme z letního spánku probudili obě naše nastudované inscenace. Na podzim pak nechyběl ani oblíbený koncert rockové skupiny Suffering Souls nebo třeba Halloweenská diskotéka pro děti.
Od listopadu jsme nejen začali intenzivně zkoušet hned dvě nové divadelní hry, ale také jsme si k nám do Slané začali zvát sousední divadelní soubory s jejich repertoárem, takže přes zimu jste u nás mohli vidět soubory ze Semil, Lomnice, Tanvaldu a Nové Vsi.
Před Vánocemi nechyběl ani tradiční zájezd do Prahy na vánoční trhy na Staroměstském náměstí a na muzikál Vánoční koleda s vynikajícím Karlem Rodenem v hlavní roli. Silvestr jsme tentokrát oslavili na jevišti, kde jsme pro všechny lidi dobré vůle a veselé povahy uvedli speciální silvestrovskou úpravu představení Přelet nad kukaččím hnízdem.
V lednu proběhly volby nového výboru Divadelního souboru Tyl Slaná. Nakonec bylo zvoleno pět kandidátů s největším počtem odevzdaných hlasů, kteří se mezi sebou vzápětí domluvili na rozdělení odpovědností za jednotlivé úkoly a činnosti, které jsou pro fungování ochotnického souboru nezbytné.
Během ledna také následovaly dvě poslední reprízy pohádky Co takhle svatba, princi? a pak už následovala její derniéra, kterou jsme odehráli v Poniklé. Celkem bylo odehráno osmnáct repríz tohoto představení a pohádka režisérky Katky Schovánkové sklízela opravdu zaslouženou chválu a ovace.
Největší úspěch sezóny na nás ale teprve čekal. Stalo se jím totiž únorové vystoupení na soutěžní divadelní přehlídce Modrý kocour v Turnově, kde náš soubor s představením Přelet nad kukaččím hnízdem zvítězil a postoupil na celorepublikovou přehlídku v jihočeské Volyni.
Předsednictvo Jizerské oblasti celostátního Svazu českých divadelních ochotníků v únoru udělilo své nejvyšší ocenění paní Heleně Šlaisové. Hela tak získává Zlatý odznak SČDO za zásluhy na znovuobnovení činnosti a za obětavou práci v Divadelním souboru Tyl Slaná.
První jarní měsíc březen byl ve znamení příprav a pořádání prvního Divadelního plesu, kterým jsme se rozhodli nahradit předchozí ročníky maškarních Divadelních tancovaček. Veliký zájem diváků nám ukázal, že jsme se rozhodli správně. Ples byl opravdu povedený, tombola bohatá, návštěvníci spokojení a hudební doprovod v podání skupiny Futrál vskutku znamenitý.
Březnová repríza představení Přelet nad kukaččím hnízdem v Jilemnici byla výjimečná tím, že místo Standy Bittengla, který byl ze zdravotních důvodů několik týdnů mimo jeviště, vystoupil v roli Dr. Spiveyho pan Jaroslav Křapka. Jarka nám, jako dřívější dlouholetý člen souboru, opravdu pomohl a my pořád tak nějak doufáme, že si třeba opět najde cestu zpět do souboru.
Příchod léta byl u nás v souboru doprovázen vznikem nové aktivity, ze které bychom velice rádi udělali pravidelnou akci. Jednalo se o promítání skvělého filmu Vesničko má středisková na původním promítacím zařízení z osmdesátých let, z původního filmového materiálu. Diváků, kteří si chtěli připomenout nostalgický retrozvuk klapání staré promítačky se sešlo tolik, že jsme se hned rozhodli co nedříve promítání zopakovat. A tak se také stalo a tentokrát dokonce ve formě letního kina na sportovním hřišti ve Slané, kde si diváci mohli užít film Trhák.
Vrcholem celé čtrnácté sezóny působení našeho Divadelního souboru Tyl Slaná ale bezpochyby byla účast na divadelní přehlídce Divadelní Piknik Volyně 2013, které jsme se účastnili jako jeden ze 17 nejlepších ochotnických souborů v republice. Celá parta, která se do téměř 300 kilometrů vzdálené Volyně vydala, tak zažila jeden ze skutečně nezapomenutelných víkendů.
Nic z toho, co jsme v uplynulé sezóně dokázali - tu s většími, tu s menšími úspěchy a diváckou odezvou - by samozřejmě nebylo možné bez obětavosti všech členů našeho souboru. V současné době si tito členové užívají divadelní prázdniny a tak se do dalších společných činností a aktivit budeme moci vrhnout s obnovenou energií a chutí. Souběžně s tímto volnem ale probíhají organizační přípravy a domlouvání hostování divadelních souborů ve Slané a hostování našeho souboru na jiných štacích.
V případě jakýchkoliv vašich dotazů, námětů a připomínek se na nás kdykoliv a jakkoliv obraťte. Užijte si krásné léto a budeme moc doufat, že se v září opět všichni ve zdraví sejdeme v našem divadélku ve Slané.
Radek Šmíd, principál DS Tyl Slaná
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“