Jak (ne)učit literaturu
<p>ČR: Chceme-li pochopit svět kolem nás, je studium literatury jedním z efektivních nástrojů, jak toho dosáhnout. Problémem její výuky na středních školách ale je, že se učí téměř výlučně dějiny literatury, nikoliv literární rozbory nebo teorie.</p> <p>Literatura je v životě mnoha studentů stěžejní předmět, neboť je spolu s češtinou, jakožto jeden předmět, povinnou součástí maturity. Školou však většinou kontakt s literaturou nekončí, což dokazuje prodej knih, návštěvnost knihoven nebo sledování psaných médií. Někteří dokonce stráví část života literární tvorbou.</p> <p> Na to, jak je literatura důležitá, si myslím, že jí je v českém školství věnována malá pozornost. Prostor má dostatečný, ale výuka je vedena úplně jiným směrem, než by bylo užitečné.</p> <p> Především je problémem to, že se na středních školách učí téměř výlučně dějiny literatury, nikoliv literární rozbory nebo teorie. Ze škol potom odcházejí lidé, kteří sice vědí, že Karel Čapek napsal Válku s mloky, ale nejsou schopni říct, do jaké míry autor díla nahlíží degradujícím způsobem na Němce (pokud si knihu nepřečetli – což ovšem není jejich povinnost – a při množství literatury, která se na střední škole probere, není možné stihnout přečíst všechno).</p> <p> Celý článek Ivany Recmanové, publikovaný 27. 8. 2014 na serveru Deníkreferendum.cz
Mohlo by vás také zajímat...
OLOMOUC: Moravská filharmonie Olomouc připravila k příležitosti státního svátku sérii pěti koncertů, kterými potěšila publikum ve městech Prostějov, Jeseník, Olomouc, Šumperk a Přerov. U příležitosti letošního Roku české hudby bylo hlavní programovým leitmotivem celého turné hudba výhradně českých autorů. Diváci se mohli těšit z mimořádných výkonů talentovaného rumunského violoncellisty Andreie Ionițy, který je nositelem prestižní ceny z mezinárodní soutěže Petra Iljiče Čajkovského a pravidelně vystupuje s předními orchestry po celém světě.
ČR: Česká republika patří mezi jeden z dvaceti šesti států, které mají polární základnu na Antarktidě. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zde už patnáct let provádějí unikátní výzkumy. Zaměřují se na dopad klimatických změn na Antarktidě a na to, jak tyto změny působí na území naší republiky. Film Petra Horkého Čeští vědci v Antarktidě představuje práci tuzemských výzkumníků a jejich způsob přemýšlení o globálních změnách, které čím dál tím více ovlivňují životy nás všech. To vše v nádherných a dechberoucích scenériích drsné antarktické krajiny. Dokument odvysílal program ČT2 dnes, 29. října, dostupný je i v iVysílání.
ČR: Byl to ten nejveselejší “dušičkový“ rozhovor, jaký jsem kdy vedla. Mým hostem v rozhlasovém studiu byl sochař, malíř, spisovatel a pedagog Vladimír Preclík. Vyprávěl o slavnosti v Den mrtvých v Mexiku, o tradici plné barev, hudby, zábavy a radosti. O pár let později – už o poznání vážněji – jsme se k tématu vrátili v knižním dialogu Sochařům se netleská. Tehdy jsem si uvědomila, jak důležité je připomínat si své blízké, a dokonce klást jim i dosud nezodpovězené otázky. Tak jako Vladimír Preclík svému otci Aloisovi v následujícím textu.
ČR: Tajný řád, jehož posláním je udržet rovnováhu mezi dobrem a zlem. S tím mu pomáhá lovec, který zasahuje tam, kde je odhalení a dopadení pachatele nad možnosti běžných postupů policejního vyšetřování. Osm případů s prvky thrilleru řeší v koprodukčním televizním seriálu Lovec herci Pavel Kříž a Jana Kolesárová. Nový projekt režiséra Jiřího Stracha tematicky navazuje na jeho divácky úspěšné minisérie Ďáblova lest, Ztracená brána či seriál Labyrint. Premiéru prvního dílu Lovce uvedla ČT1 ve středu 30. října.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818