<p>ÚSTÍ NAD LABEM: Dne 13. září se v Ústí nad Labem uskutečnila závěrečná prezentace Česko-německého fóra mládeže. V panelové diskuzi hledali pozvaní hosté odpověď na otázku „Jak více zapojit mladé lidi do česko-německé spolupráce?“</p> <p>Společně došli k závěru, že internet a nová média výrazně napomáhají navazování přeshraničních kontaktů. Povzbudit zájem o mezinárodní projekty byl také cíl přehlídky aktivit Fóra mládeže z období 2012/2013, která byla součástí pátečního programu.</p> <p>Členové Fóra mládeže se rozhodli inspirovat své vrstevníky a přiblížit jim jednu z možností aktivního trávení volného času. „Třicítka dobrovolníků z České republiky a Německa pracovala během uplynulého školního roku na rozmanitých projektech, které se vztahují k tématu udržitelného rozvoje. V Ústí nad Labem představí například tábor o udržitelnosti, výstavu o evropské identitě, brožuru o pracovní migraci, diskuzní řadu o evropské integraci nebo kampaň na propagaci České republiky za hranicemi,“ uvedla závěrečnou prezentaci Monika Traubová, členka Fóra mládeže.<br />
Mladí lidé mohou díky přeshraničním projektům poznat sousední zemi, navázat nová přátelství a zlepšit si jazykové znalosti. „Mám pocit, že skupina v oblasti česko-německé spolupráce je hodně uzavřená a je těžké přesvědčit k aktivnímu zapojení další zájemce,“ upozorňuje koordinátorka Fóra mládeže Anna Koubová, proč je klíčové hledat stále nové způsoby jak oslovit co nejvíce mladých.<br />
Pozvání Fóra mládeže k diskuzi přijali Jan Tománek (Česko-německého fóra mládeže), Kathrin Freier (Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Tandem), Thomas Hetzer (Deutsch-polnisches Jugendwerk) a Josef Märc (Gymnázium Chomutov).<br />
„Nová média dnes mají velký vliv. Otevírají nové možnosti komunikace, díky kterým mohou být ve spojení lidé z různých měst nebo zemí. Základem mezinárodních projektů je výměna názorů a informací, kterou internet výrazně usnadňuje,“ zdůrazňuje Kathrin Freier z Tandemu Regensburg. „Přes internet je snazší komunikovat s účastníky našich projektů a aktivně je zapojit do přípravy,“ doplňuje Thomas Hetzer z německo-polského sdružení Deutsch-polnisches Jugendwerk. „V ideálním případě by mělo být partnerství mezi národy postaveno na vzájemné lásce,“ míní Josef März, učitel dějepisu a češtiny z chomutovského gymnázia. Myslí si, že osobní kontakty jsou nenahraditelné, protože pomáhají překonávat lenost a vedou k aktivnímu zapojení.<br />
Podle Jana Tománka, mluvčího Fóra mládeže, jsou přátelství a společné prožitky výbornou motivací pro angažované mladé lidi. „Ve Fóru mládeže se snažíme sdílet fotografie a komentáře k našim aktivitám na sociálních sítích, protože to posiluje osobní vazby mezi našimi členy,“ vysvětluje Tománek, „ale také je to způsob jak chceme navenek ukázat, co s námi může prožít mladý člověk, když se k nám připojí.“</p> <p>Projekty sedmého funkčního období Česko-německého fóra mládeže 2012/2013<br />
Pracovní skupina Ekonomie se věnovala diskuzím v ekonomické oblasti. Na jejich otázky odpovídali například bývalý saský premiér Georg Milbradt nebo Milan Šimandl, vedoucí hospodářského odboru na Německém velvyslanectví v Praze. V březnu se uskutečnila závěrečná diskuze „Wie viel Europa brauchen wir? Perspektivy evropské ekonomické integrace,“ při které se mladí Češi a Němci zamýšleli nad hospodářskými a politickými problémy v Evropě. </p> <p>Ukázat různé významy pojmu udržitelnost českým a německým žákům ve věku 15 – 19 let si dala za cíl pracovní skupina Tábor na téma udržitelný rozvoj. V příhraniční osadě Johanngeorgenstadt byly pro účastníky projektu podpořeného Goethe-Institutem připravené workshopy zaměřené na fotografování, módu a média.</p> <p>Já Evropan? bylo nejen jméno pracovní skupiny Fóra mládeže, ale také titul putovní výstavy, kterou členové realizovali. Série portrétů osobností i obyčejných lidí z České republiky a Německa upozorňuje na otázku evropské identity. Expozice se snaží oslovit široké publikum a byla k vidění na Kongresu mládeže v Berlíně, v MeetFactory v Praze, v Domově pro seniory v Oberhachingu nebo v Muzeu města Ústí nad Labem. </p> <p>Projekt Czech in! pokračuje pod záštitou Česko-německého fóra mládeže již čtvrtý rok. Skupina mladých Čechů a Němců usiluje o prohloubení zájmu o Českou republiku v Německu tím, že nabízí tamějším středním a vysokým škola interaktivní programy, ve kterých žákům a studentům představuje možnosti studia, práce a dobrovolnictví v Česku. </p> <p>Členové pracovní skupiny Německo-Česko se věnovali problematice pracovní migrace mladých. Společně vypracovali dvojjazyčnou brožuru, ve které studentům a čerstvým absolventům z České republiky a Německa radí, jak co nejsnáze překonat možná úskalí pracovních začátků za hranicemi v sousední zemi.</p>
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Vánoční pohádky jsou dlouhá léta symbolem českých Vánoc. Generace diváků si je spojují s rodinnou pohodou, vůní cukroví a kouzlem svátečních dní. Statistiky z loňského roku sice potvrzují, že zájem o pohádky neochabuje, ale zároveň se čím dál hlasitěji ozývá kritika na adresu jejich klesající kvality. Může si česká pohádka udržet své pevné místo na vrcholu televizní zábavy, nebo čelíme postupnému úpadku tohoto kdysi zářivého žánru?