<p>PRAHA: Kulturní pecka je měsíčník zdarma, určený všem, kteří se o kulturu zajímají, rádi se dozví informace z kulturního života a ocení netradiční a osobité pojetí, ať už jde o designové zpracování časopisu, styl psaní či samotný obsah. Jaká jsou další specifika tohoto magazínu a díky čemu může vycházet zdarma, o tom jsem si povídala s šéfredaktorkou Janou Kneschke.</p> <p>Čím je váš měsíčník jiný, výjimečný oproti ostatním podobně zaměřeným magazínům? </p> <p>Pohybujeme se v šedé zóně mezi undergroundem a mainstreamem. V zóně, která je zmapovaná jen částečně, ve které se často vynoří zajímavé projekty, a která je živnou půdou kultury jako takové. Píšeme tak o akcích, které se jinde příliš neobjevují a časopis tím získává na pestrosti. Šedá zóna se tak na našich stránkách proměňuje v barevný svět.</p> <p>Co považujete za největší dosavadní úspěch vašeho měsíčníku? </p> <p>To, že vycházíme již třetím rokem. Za tu dobu jsme potkali spoustu chytrých a zajímavých mladých redaktorů a talentovaných tvůrců. Některým jsme pomohli najít si vlastní cestu, jiným jsme ukázali, kudy jejich cesta nevede, ale všem jsme dali šanci.</p> <p>Kolik redaktorů tvoří vaši redakci?</p> <p>Velikost redakce je proměnná. Základ tvořím spolu s editorkou a dvěma korektorkami. Ideální stav jsou dva redaktoři na každou rubriku, a hromada spolupracovníků, kteří dodávají povídky, komiksy, fejetony… Ale časopis není jen redakce, tvoří jej i spousta lidí kolem, kteří se starají o produkci, inzerci, distribuci a další.</p> <p>Texty, které v měsíčníku publikujete, mají často velmi osobitý charakter. Jak se vám podařilo najít takovou zvláštní kombinaci talentovaných autorů? </p> <p>Bude to pravděpodobně tím, že i samotné jádro redakce je mixem různých typů lidí, kteří mají zcela odlišné zájmy. Spojuje nás otevřenost a tolerance. </p> <p>V současnosti připravujete novou kampaň. Můžete nám o ní prozradit něco bližšího?</p> <p>Tak jako každý časopis, i my se musíme prezentovat veřejnosti. Od dubna do června probíhá naše kampaň, která spočívá především v sérii kulturních akcí, performancí a happeningů, které vyvrcholí 14. června na velkém večírku v Klubovně 2. patro v Praze. Takže přijďte!</p> <p>Kulturní pecka je měsíčník, který je zdarma. Jak získáváte finance, sponzory pro vydávání čísel?</p> <p>Finance plynou z reklamy jak v časopise, tak na webu. Máme také několik partnerů, kterým vděčíme za podporu.</p> <p>S kým z oblasti kultury spolupracujete? </p> <p>Takových subjektů je velmi mnoho a jmenovat jen některé by znamenalo opomenout všechny ostatní. Především jsou to festivaly, kluby, kina, divadla a galerie.</p> <p>Na jakou blízkou zajímavou kulturní akci byste naše čtenáře mohla upozornit? </p> <p>Zajímavých kulturních akcí se v poslední době vyrojila celá řada, a tak bych spíš řekla – sledujte web Kulturní Pecky a čtěte časopis!</p> <p>Více info na:<br />
http://www.kulturnipecka.cz/<br /> http://www.facebook.com/profile.php?…<br /> http://www.facebook.com/…935809780624<br /> http://www.facebook.com/…98024998646/<br /> redakce@kulturnipecka.cz</p>
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.