čtvrtek
13. června 2024
svátek slaví Antonín
Hrad Zlenice, foto: © www.atelier-havelka.cz



Hrad Zlenice je rekonstruován profesionály i dobrovolníky

Autor článku: 
Markéta Vrabcová

<p>SENOHRABY: K záchraně kulturní památky může přispět i nečekaná náhoda. Tak tomu bylo i v případě hradu Zlenice, na který narazili při svých toulkách v Posázaví dva kamarádi Tomáš Brabec a Vladimír Havelka. Dnes je to již šestnáct let, co tuto památku poprvé spatřili, a za tu dobu se jim podařilo mnohé: například založit Občanské sdružení pro ochranu kulturního dědictví – Zlenice a zrekonstruovat některé části hradu. Další podrobnosti mi prozradil jeden z „objevitelů“ Vladimír Havelka.</p> <p>Jak vznikl nápad založit sdružení na záchranu hradu Zlenice?</p> <p>V létě 1995 jsme s bývalým spolužákem ze základní školy Tomášem Brabcem navštívili v rámci našich mladistvých malířských výletů po Posázaví mimo jiné i zříceninu hradu Zlenice, která nás tehdy, ztracená v džungli houštin a stromů, tyčící se na svahu nad v té době zchátralými a opuštěnými říčními lázněmi a bezdomovci obývanou Baštírnou, naprosto uchvátila. Ve stejném roce jsme podnikli první kroky pro založení tehdejší Nadace Zlenice. Kvůli odborné péči o danou památku jsme navázali kontakt s významným historikem umění a odborníkem památkové péče evropského významu Doc. PhDr., JUDr. Dobroslavem Líbalem, DrSc., a s Prof. PhDr. Tomášem Durdíkem, DrSc. (držitelem Ceny Evropské unie za ochranu evropského kulturního dědictví za rok 2010), kteří pomohli stanovit první nutné úkoly pro záchranu památky. Ve stejné době po dohodě s majitelem areálu hradu jsme také podnikli první dobrovolné brigády. V roce 1997 byla činnost Nadace s ohledem na změny v zákoně o nadacích ukončena a založili jsme Sdružení pro ochranu kulturních památek – Zlenice, které funguje až do dnešní doby.</p> <p>Myslíte si, že se v České republice veřejnost dostatečně zajímá o záchranu památek, jako je například právě hrad Zlenice?</p> <p>Povědomí veřejnosti o péči a záchranu památek obecně, případně „jen“ o regionálně významné zříceniny typu hradu Zlenice, je poměrně malé. Je zde určité konstantní procento zájemců o památky a historii obecně, kteří je cíleně vyhledávají a zajímají se o ně, ale těch, kteří chtějí do tematiky trochu více proniknout, a třeba i jakýmkoliv způsobem pomoci, je bohužel menšina. Dalo by se to možná spojit s obecným problémem vlažného vztahu české veřejnosti k naší minulosti a tradicím. Současná doba příliš nepřeje tomuto tématu a vytváří neustálý mediální tlak prosazující konzumní styl života, kladoucí důraz na rychlou spotřebu a duševně nenáročnou zábavu. O to více pak potěší každý nový zájemce o naši činnost, ochotný ve svém volném čase či ze svých vlastních finančních prostředků pomoci a zapojit se do tohoto nikdy nekončícího boje s neúprosným časem.</p> <p>V rámci záchrany hradu právě realizujete II. etapu konzervace 1. brány jeho jádra. S jakými odborníky v průběhu rekonstrukce spolupracujete?</p> <p>II. etapa konzervace 1. brány jádra hradu probíhá v souladu s konzultacemi s již zmíněným prof. Tomášem Durdíkem a s významným odborníkem na statiku památek Ing. Janem Vinařem, samozřejmě za odborného dohledu zástupců památkové péče. Problematika této konzervace je složitější, než by se na první pohled mohlo zdát a její realizace nám v tomto roce připravila nejedno překvapení. Předpokládáme však, že nejpozději v červnu 2012 bude 1. brána jádra hradu úspěšně zakonzervována a zpřístupněna veřejnosti.</p> <p>Kde hledáte na vaše projekty finance?</p> <p>Financování naší činnosti se dá rozdělit do dvou skupin. Za prvé: základní chod Sdružení – naše tradiční akce typu jarních odborných přednášek, různých dobrovolných brigád v areálu hradu v průběhu roku a letních „Archeocampů“, financujeme z osobních příspěvků členů Sdružení, z drobných sponzorských darů, které se nám podaří v průběhu roku získat, případně z podpory některých okolních obcí. Spolupracujeme také s majitelem zříceniny, obcí Senohraby, která naší činnost v rámci svých omezených finančních možností podporuje. Za druhé: pro větší záchranné akce, jako je například současná II. etapa konzervace 1. brány jádra hradu, nebo již delší dobu plánovaná 1. etapa konzervace Velké věže, je potřeba výrazně větší finanční podpora, kterou lze jen těžko zajistit ze soukromých zdrojů. Snažíme se proto dosáhnout na některé granty, což je ovšem běh na dlouhou trať s velmi nejistým výsledkem. </p> <p>Jak jinak je ještě možné vás podpořit?</p> <p>Vítaná je samozřejmě jakákoliv sponzorská podpora ze strany nejen velkých firem, ale kohokoliv ochotného se na této činnosti spolupodílet. Podpoří tím další kroky k záchraně malebného torza, známého to hradního motivu například z obrázků Josefa Lady. Kromě pasivního přijímání darů, jsme schopni firmám nabídnout i protislužbu, například ve formě uspořádání dnes populárních firemních „teambuildingů“, nebo netradičních kulturních, společenských či sportovních akcí. Fantazii a možnostem se meze nekladou.</p> <p>Spolupracujete i s dobrovolníky?</p> <p>Celá činnost Sdružení Zlenice od prvopočátku stojí právě na dobrovolnické práci a podpoře od soukromých subjektů. Kromě náročných odborných úkonů, které musí řešit profesionálové, se snažíme vše ostatní řešit touto cestou. Má to samozřejmě svá úskalí, ale význam této činnosti je podle nás nezanedbatelný. Dává totiž mimo jiné možnost a prostor mnoha lidem různých oborů poznat v praxi, co vše péče o památky obnáší a vyzkoušet si činnosti, ke kterým by se často jinde jen těžko dostali. Umožňuje také sdružování lidí podobných zájmů napříč celou republikou a zprostředkování přístupu k mnoha zajímavým a užitečným informacím z dané tematiky. Tím se nám daří rozšiřovat osvětu nejen v památkové péči, ale například i ve vztahu k naší historii a památkám obecně, mezi mnoho různorodých lidí. Dnes již snad mohu říci, že skrze naše pravidelné letní „Archeocampy“ prošlo mnoho zájemců o budoucí studium historie a archeologie, kteří si u nás vyzkoušeli, co je čeká a často tak pod odborným vedením ARÚ AV ČR získali první reálný kontakt s danou oblastí. Mnozí z nich jsou dnes již vystudovaní odborníci, či právě ve víru studia, a věřím, že těch pár dní strávených u nás, jim snad něco pozitivního do budoucna dalo.<br />
Poměrně v nedávné době jsme založili pro naše příznivce Klub přátel hradu Zlenice, do kterého mohou zájemci vstoupit a tak se se svým drobným ročním příspěvkem účastnit na záchranných pracích i v případě nemožnosti osobní účasti na samotných akcích v areálu. Klub je teprve v počátcích, ale věříme, že dlouhodobě poskytne našim příznivcům prostor nejen pro drobnou podporu záchrany hradu, ale i kvalitní zázemí pro setkávání se s podobně laděnými lidmi se zájmem o památky a historii, sdílení informací a společných zážitků. Máme v tomto směru mnoho plánů, které se, věřím, podaří v průběhu času zrealizovat.</p> <p>Jakou nejbližší akci plánujete?</p> <p>V březnu 2012 se uskuteční tradiční odborná přednáška, kterou pořádáme ve spolupráci s obcí Senohraby v hotelu S.E.N. v Senohrabech. Začínáme také připravovat pravidelný letní „Archeocamp“ v areálu hradu Zlenice, určený převážně pro dobrovolníky, kde samozřejmě rádi uvítáme nové tváře. V závislosti na aktuální finanční situaci, která je v současné chvíli závislá na případném úspěchu či neúspěchu s podávanými žádostmi o finanční podporu, je pak na řadě několik velice nutných konzervačních zásahů v areálu jádra hradu, u nichž věříme, že se aspoň z větší části podaří v roce 2012 realizovat.</p> <p>Co vše se vám již podařilo v rámci záchrany hradu realizovat?</p> <p>Do dnešních dní se nám podařilo zakonzervovat již téměř celou 1. bránu jádra hradu, včetně přilehlé hradby. To je s ohledem na složitost řešení spolu s omezenými finanční možnosti Sdružení významný úspěch. Za velký úspěch lze také považovat kontinuální záchranný a předstihový archeologický průzkum, který se v areálu hradu dlouhodobě realizuje pod odborným vedením prof. Tomáše Durdíka z ARÚ AV ČR a pomáhá nejen zachránit před turistickým provozem, vandalstvím, ale i probíhajícími konzervačními pracemi v areálu ohrožené zbytky středověkého zdiva, ale i vnést nová poznání do tematiky života na středověkém hradě 14 – 15. století. Za velký a v českých poměrech relativně ojedinělý úspěch můžeme také považovat vydání publikace „Studie na záchranu a rehabilitaci hradní zříceniny Zlenice a jejího přírodního prostředí“, která je kromě vybraných odborných knihoven k dispozici ve formátu PDF i na našich internetových stránkách.</p> <p>Co dalšího se ještě podařilo uskutečnit?</p> <p>Mnoho především drobných a často pro laika nepostřehnutelných oprav, kontinuální údržba areálu, příprava dalších plánovaných projektů, odborné přednášky, osvěta mezi lidmi, práce s mládeží, kulturní akce pro děti a další jsou úspěchem mnoha zainteresovaných lidí a výsledkem velké energie a osobního nasazení dobrovolníků, věnujících se této činnosti ve svém volném čase a z velké části za vlastní finanční prostředky. Všem těmto lidem, kterých je za dlouhá léta naší činnosti nespočet, patří velký dík!</p> <p>A z čeho vy osobně máte největší radost?</p> <p>Je to fakt, že se nám i v této složité a „rychlé“ době daří oslovovat stále nové, převážně mladé lidi. Lidi se zápalem, ochotou a vůlí pomáhat při takovéto nekomerční, časově, finančně, ale často i fyzicky velmi náročné činnosti. Lidi se vztahem a úctou k naší historii a památkám, což člověka každodenně nabíjí pozitivní energií a vírou v hlubší smysl a širší přesah této, jistě ušlechtilé, činnosti.</p> <p>Oficiální stránka Sdružení Zlenice:<br />
www.zlenice.cz</p> <p>Přidejte se mezi fanoušky Sdružení Zlenice na Facebooku. Získáte tak automaticky informace o aktualitách, akcích a dalších zajímavostech nejen z prostředí hradu Zlenice:<br />
www.facebook.com/zlenice</p> <p>Přidejte se do Klubu přátel hradu Zlenice:<br />
www.zlenice.cz/zlenice_kpz</p> <p>Chcete nás jednoduše finančně podpořit? Zde je jedna z možností:<br />
http://www.fondomat.cz/88</p>

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: S Jiřím Šotolou se znám od května 1989. Tento měsíc vymezil příchodem i odchodem na svět jeho život, a tak teď, víc než jindy, vzpomínám. A kdo ví, možná nejsem sama.  Narodil se v květnu 1924 ve Smidarech nedaleko Hradce Králové a zemřel v Praze. Také v květnu, v květnu 1989. Jiřího Šotolu jsem poznala až na jeho pohřbu. Vím, zní to divně. Tehdy jako dítě základní školou povinné jsem byla jednou z žaček, jež paní učitelka kroužku českého jazyka vzala z Luže k nedalekému kostelu Zvěstování Panně Marii v Janovičkách u Dolů na rozloučení se spisovatelem. A já se od té doby k jeho dílu hodně často vracím. Nezapomněla jsem, stejně jako nezapomínají další spolužáci.

Jiří Šotola, ač zemřel v Praze, se tu cítil doma. Měl tu chalupu, příbuzné, přátele, má tu i hrob. Poznáte jej snadno, zdobí ho otevřená kniha s podpisem. Jaká je to kniha? Kdo ví. Možná sbírka básní, možná román a možná i divadelní scénář. To vše dokázal. Být hercem, autorem scénářů, básní, novinových článků, ale hlavně autorem románů.  

Zemřel těžce nemocný, pár měsíců před sametovou revolucí, a já si říkám, jaká je to škoda. Stihl by možná napsat víc děl, ale hlavně by mohl poskytnout rozhovory. Z toho, co o jeho životě a díle vím, skládám následující řádky tak, jako kdybych si s mistrem povídala já osobně. Taková hra na rozhovor.

Celá ČR, Pardubický kraj
Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Památky
Články a komentáře
12.06.2024

PARDUIBCE: Umělecké dílo od světoznámého umělce Davida Černého je nově k vidění v areálu Automatických mlýnů v Pardubicích. Loďka, která vznikla díky pardubické rodinné společnosti JHV, je technologicko-uměleckým dílem, které svým pohybem odporuje fyzikálním zákonům. Cílem celého projektu je sběr finanční podpory pro Základní školu a Praktickou školu SVÍTÁNÍ, o. p. s., která více než 30 let vytváří bezpečný přístav pro děti a mladé dospělé s mentálními i fyzickými hendikepy.

Pardubický kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Ostatní, Památky
Co se děje
31.05.2024

ČR-ZAHRANIČÍ: Na prahu letní turistické sezóny se řecké téma přímo nabízí, ale rozhovor s průvodkyní turistů, spisovatelkou a blogerkou Pavlou Smetanovou rozhodně není jen pozvánkou na ostrov Korfu, kde už čtvrt století žije se svou česko-řeckou rodinou. V čem se olivový ostrov liší od jiných končin Řecka, co ji tam těší, co naopak zlobí a proč se neraduje ze současného enormního přílivu turistů na Korfu? A vzpomínají Korfané na bratry Durrelly, kteří  jejich ostrov proslavili ve svých knihách? O tom všem bude nový podcast Místní kultury. A také o rozhovorech s Češkami a Čechy  z převážně exotických zemí,  které Pavla Smetanová oslovila, aby se vyptala na jejich zkušenosti se životem v cizině. "V mnoha případech byli velmi vstřícní a rozhodli se, že se se mnou podělí o svůj příběh, který jsem pak dala do knížky nazvané Celej svět je rodná hrouda. Společně jsme totiž zjistili, že je to všude na světě skoro stejné a všechno záleží na tom, jakými lidmi se obklopuješ a s kým žiješ. Ať jsi někde v tropech nebo na Sibiři, jde o to, jaké si buduješ vztahy s těmi nejbližšími lidmi," říká Pavla Smetanová v našem novém podcastu.

Celá ČR, zahraničí
Cestovní ruch, Knihy, literatura, média, Ostatní
Články a komentáře
05.06.2024

RYMICE: Rekonstrukce konírny v areálu hospodářského dvora v Muzeu v přírodě Rymice je u konce. Sloužit bude jako sanační pracoviště a průchozí depozitář pro velké zemědělské stroje.

Zlínský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Památky, Vzdělávání
Co se děje
21.05.2024