„Hele, koukněte se na ten film!“
BRNO: Akční dlouhometrážní film „Exponát roku 1827“, který představuje průkopnický umělecký počin skupiny mladých amatérů sdružených v o.s. Awi Film, je natočen ve znakovém jazyce s neslyšícími herci. Také celý filmový štáb se skládá z lidí se sluchovým handicapem. Jediné, co by sami nezvládli, je hudba, kterou k filmu připojil slyšící zvukař.
Předtím už tato parta natočila krátké drama Čtyřlístek, a možná jeho úspěch ji motivoval k tomu, aby se pustila do mnohem náročnějšího projektu. Další motivací je skutečnost, že neslyšící mají stejné schopnosti jako slyšící, jenže ve společnosti přizpůsobené slyšící většině je mnohem těžší uspět. Že to jde, chtěli a dokázali právě svým celovečerním snímkem, k jehož realizaci nebyla lehká cesta.
Sami vymysleli příběh a napsali scénář. Sehnali rekvizity, např. ojeté auto a vyřazenou tramvaj a další předměty si půjčili. "Vyběhali" nejrůznější povolení, postavili se před kameru i za ni a natočili film.
Co dodat? Snad jen to, že manažer a produkční Awi Filmu Kamil Panský se inspiroval ve Švédsku. V jeho případě má slovo inspirace skutečně ten pravý význam, tedy popud či podnět, s následným vznikem něčeho jedinečného, co nemá ve světě obdoby, tedy nejspíš první celovečerní film na světě, natočený ve znakovém jazyce.
Jeho premiéra je ohlášená na 29. listopadu 2008 v brněnském kině Scala.
Program startuje už ve 13 h a organizátoři slibují nejen samotný film (od 14 h), ale také raut či výstavu fotografií.
Celovečerní film, "Exponát roku 1827" se točil od srpna roku 2007 nejen v ČR, nýbrž také v několika dalších státech a sami tvůrci říkají: „Vložili jsme do toho filmu svá srdce“.
Vstupenka nestojí 300 ani 200, ale 199 Kč.
Zde si můžete vstupenky rezervovat, ale pozor, už více jak polovina kina je vyprodaná!
Vysvětlení nakonec:
Co znamená název „Awi film“?
Awi pochází ze specifických znaků neslyšících, když znakují – „Hele, koukni se na ten film!“. Tento specifický znak se ukazuje současně s orálním komponentem, který můžeme odezřít a přeložit něco jako: „av“, „af“, „aw“, „avi“,… Z těchto různých možností jsme proto zvolili název „AWI FILM“. Překlad do mluvené češtiny zní takto -> „Hele, koukněte se na ten film !“
Logo Awi filmu
Modrý plný kruh znamená oko, které zobrazuje u neslyšících základní životní jev – vizuální vnímání. Pod okem bílé linie symbolizují ruce, dolní ruka právě znakuje awi. Obrys oka zňazornuje filmový pás.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 33 položek. Téměř před deseti lety v r. 2015 přibyla do tzv. národního seznamu „Betlémská cesta v Třešti“. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Naší průvodkyní po Cestě na Seznam bude za nominační tým Mgr. Eva Kolajová, vedoucí Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury, Muzeum Vysočiny Třebíč, společně s Ing. Pavlem Brychtou, předsedou Spolku přátel betlémů v Třešti.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Také redakce Místní kultury sleduje nové trendy v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukazuje se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme otevřeli anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Natálie Brzoňové, PR manažerky 8smičky – zóny pro umění.
JINDŘICHŮV HRADEC: Celých 60 let pracoval punčochářský mistr Tomáš Krýza v malém domku v Jindřichově Hradci na betlému, který byl už ve své době unikátem. Dnes je zapsán do Guinessovy knihy rekordů jako největší lidový mechanický betlém na světě. Obyvatelé Jindřichova Hradce si svého betléma váží a jeho návštěva ve zdejším muzeu tu už tradičně patří k vánočním svátkům. V našem podcastu vypravuje etnografka muzea Jindřichohradecka Alexandra Zvonařová o historii betlémů obecně, o materiálech, které se používaly na jejich výrobu, a také o organizacích sdružujících přátele betlémů u nás i v zahraničí. Hlavním tématem podcastu jsou ale samozřejmě hradecké jesličky a jejich autor. "Mistr Krýza vyráběl přes den punčochy a po večerech a o svátcích pracoval na svém betlému. Vyřezal skoro 1400 figurek, přičemž 150 z nich se pohybuje. Takovou práci si asi nikdo nedokážeme představit, protože jí v podstatě věnoval celý život. O Vánocích pak hotové části svého díla předváděl sousedům. Dokonce prý sám osobně točil klikou, aby betlém rozpohyboval. Dnes už ho pohání elektromotor, ale některé trochu kuriozní Krýzovy součástky v tom mechanismu zůstaly, třeba kus kolovrátku, špulky od nití nebo váleček na nudle," říká Alexandra Zvonařová, která je hostem prosincového podcastu Místní kultury.
NÁCHOD: Když v dubnu letošního roku zveřejnili na Donio.cz výzvu „Probuďte s námi Kulturní prostor AULA (Náchod)“, nad smělým plánem a jeho realizací stále ještě visely otazníky. Podaří se získat dostatečná finanční podpora na zajištění programu ve školní aule Jiráskova gymnázia, která se otevře také široké veřejnosti coby nový neformální kulturní, společenský a vzdělávací prostor? Stalo se a od října letošního roku má místní náchodská kultura k dispozici další sál s kapacitou cca 180 míst. Na podrobnosti, dramaturgickou koncepci i lákavý program jsme se zeptali za Sdružení rodičů a přátel dětí a školy při Jiráskově gymnáziu v Náchodě, z. s., Štěpána Macury, pedagoga školy, vedoucího divadelního souboru a místního kulturního hybatele.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818