PRAHA: Ministr kultury Lubomír Zaorálek rozhodl o nové generální ředitelce Národní galerie v Praze. Od ledna se jí na šest let stane Alicja Knast, která do června 2020 působila jako generální ředitelka Slezského muzea v Katovicích. Do konce roku povede Národní galerii v Praze stávající generální ředitelka Alena Anne–Marie Nedoma. Během následujících 2,5 měsíců bude A. Knast již jezdit do Prahy, aby se připravovala na svou novou roli.
„Vybral jsem si Alicji Knast, protože velice dobře obstála ve všech částech celého výběrového procesu. Prokázala jasné manažerské schopnosti, má za sebou řadu mezinárodních ocenění a představila jasnou vizi, jak více oslovit laickou veřejnost a dostat Národní galerii na mapu špičkových galerií a muzeí světa,“ řekl o nové generální ředitelce ministr Lubomír Zaorálek.
V srpnu 2020 doporučila výběrová komise ministru kultury L. Zaorálkovi po 2. kole otevřeného konkurzu na pozici GŘ Národní galerie v Praze (dále NGP) tři kandidáty v pořadí: Marek Pokorný, Alicja Knast, Jiří Fajt. Všichni tři doporučení prošli v průběhu srpna ještě tzv. assessment centrem (manažersko-psychologický test), které bylo vedené externí společností DMC management consulting, která má v této oblasti řadu zkušeností. Obdobné programy firma zajišťovala v minulosti např. pro Českou televizi, TV Nova, či Komerční banku atd. Materiály tří kandidátů, které představili před výběrovou komisí, byly v anonymizované podobě rovněž odeslány několika osloveným zahraničním expertům. Ministrovi kultury z oslovených odborníků poslali své posudky nakonec z vídeňské Albertiny, Kunsthalle a newyorského Metropolitního muzea. Na základě všech těchto podkladů (koncepce, pohovor s výběrovou komisí, assessment centrum a posudky zahraničních expertů) rozhodl o vítězi.
Krátká informace o nové GŘ NGP A. Knast:
Alicja Barbara Knast, MA
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.