ROŽMITÁL POD TŘEMŠÍNEM: Festival Jakuba Jana Ryby je název nového festivalu, jehož první ročník bude zahájen v pátek 27. dubna. V rámci Slavnostního zahajovacího koncertu vystoupí od 19 h v Galerii rožmitálského Podbrdského muzea Symfonický orchestr plzeňské Konzervatoře. Více v rozhovoru se zakladateli festivalu, aktivními hudebníky ředitelem Šimonem Kaňkou a dramaturgem Zdeňkem Klaudou.
Proč jste se rozhodli věnovat festival právě Jakubu Janu Rybovi?
Zdeněk Klauda: Festival vznikal v našich hlavách delší dobu, někdy od konce roku 2016. Inspirací nám bylo Rybovo latinské Stabat mater z roku 1805, které jsme v onom roce natočili, a zejména nás povzbudil ohlas této nahrávky. Dalším předpokladem bylo osobní seznámení s Hubertem Hoyerem, strážcem Rybova odkazu, přímo v Rožmitále a jeho neutuchající, oddaná práce, kterou péči o Rybův odkaz celý život věnuje.
Šimon Kaňka: Nahrávka Stabat mater je velmi úspěšná, získala také prestižní ocenění Diapason d'Or - Découverte. Při práci na tomto projektu se ve mně spojily inspirace, které ve mně dílo vyvolalo spolu s mými osobními zážitky a vzpomínkami, které si pamatuji jako violoncellista z provozování Rybovy České mše vánoční. Najednou jsem si uvědomil, jaký obrovský rozměr a kapacitu Ryba má. A protože jsem několik let jako ředitel Karlovarského symfonického orchestru velký festival pořádal, vše šlo ruku v ruce. Zásadní byla návštěva v Rožmitále v létě 2017, kde jsme - pod radostnou vlnou nadšení z nedávno nabytého zmíněného ocenění - nalezli pochopení právě u Huberta Hoyera.
Máte k Rožmitálu nějaký bližší vztah?
Šimon Kaňka: Teď už ano, místo jsem si zamiloval hned na první dobrou, tedy při své vůbec první návštěvě v létě 2017. Asi je to láska na první pohled.
Zdeněk Klauda: Rožmitál, jakožto Rybovo dlouholeté působiště, je srdcem tří ústředních bodů na mapě, kde se bude festival v budoucích letech konat. Onou pomyslnou osou je Rožmitál - Plzeň – Praha.
Jaká je dramaturgie tohoto festivalu?
Šimon Kaňka: Dramaturgie obsahuje jak rovinu míst, kde se koncerty a akce uskuteční, tak i rovinu skladeb a interpretů, které si budou moci posluchači vyslechnout. Festival zahrnuje symfonický koncert, komorní koncert, konferenci a dílny a kurzy pro děti a mládež.
Zdeněk Klauda: Slavnostní zahajovací koncert je složen výhradně z Rybových skladeb a ústředním dílem bude jeho Velký koncert d moll pro housle a orchestr, v němž se jako sólista představí koncertní mistr Plzeňské filharmonie a primárius Sedláčkova kvarteta Michal Sedláček. Toho doprovodí orchestr Plzeňské konzervatoře pod taktovkou dirigenta Jiřího Štrunce.
Podle jakých kritérií jste vybírali vystupující umělce?
Zdeněk Klauda: Naším kritériem je to, aby všichni zúčastnění nějakým způsobem rezonovali s hodnotami, které celý svůj život Ryba šířil. Nevyhledáváme hvězdná jména, pro která bude účast na tomto festivalu pouze jednou z mnoha položek v jejich uměleckém diáři, ale snažíme se vytvářet otevřenou skupinu interpretů, skladatelů a teoretiků, kteří se péči o Rybovo dílo budou věnovat soustavněji i mimo náš festival. Další snahou je poskytnout prostor hudebníkům na počátku jejich kariéry, protože jejich svěží, rutinou nezatížený přístup se velmi dobře rýmuje s Rybovým idealismem.
Jak jste spokojeni s prostory, v nichž se koncerty a další akce uskuteční?
Šimon Kaňka: Na obhlídce v létě 2017 jsme prošli Rožmitál pod Třemšínem křížem krážem a zjistili, že skýtá komplexní logistické zázemí pro celý festival. Velmi se mi líbí Podbrdské muzeum i Kostel ve Starém Rožmitále, stejně tak jako Kulturní a společenské centrum a ZUŠ J. J. Ryby.
Zdeněk Klauda: Já bych chtěl vyzdvihnout prostory starorožmitálského kostela, který mě uchvátil hned při první návštěvě, když nám tam Hubert Hoyer zahrál na varhany, jejichž kláves se dotýkaly prsty samotného Ryby. Tento kostel je neokázalým, duchem protknutým prostorem, kde Rybova hudba zaznívá od dob svého vzniku. Mít možnost pokračovat v této tradici považuji za nesmírnou čest.
Jak myšlenku uspořádat festival přijalo město Rožmitál?
Šimon Kaňka: Naprosto skvěle. Bez přehánění. Již jsem v životě jednal s ledasjakým politikem, ale mohu říci, že v osobě pana starosty Ing. Josefa Vondráška jsme našli opravdového partnera, za což bych mu chtěl srdečně poděkovat.
Chcete z festivalu udělat každoroční tradici?
Šimon Kaňka: Ano, příští rok bychom velmi rádi festival rozšířili například do Mníšku pod Brdy, do Citic, ale třeba i do Plzně nebo možná i do Karlových Varů. V dalších ročnících bychom chtěli některé koncerty uspořádat také v Praze. Ale Rožmitál jistě navždy zůstane jádrem celého Festivalu Jakuba Jana Ryby.
Zdeněk Klauda: Už nyní se nám v hlavách rodí dramaturgie příštího ročníku. Jakmile odezní poslední nota letošního festivalu a zpracujeme všechny výstupy, a budeme usilovně pracovat na tom, abychom co nejdříve seznámili veřejnost s programem nadcházejícího ročníku.
Více o programu festivalu na https://www.rybuvfestival.cz/
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Vánoce se blíží a s nimi i příležitost dát dárek nejen svým blízkým, ale i přírodě. Anketa Alej roku, která se koná již od roku 2011, nabízí možnost podpořit svou oblíbenou alej a přispět k nejen k její popularizaci, ale i ochraně. Anketa, pořádaná organizací Arnika, má za cíl upozornit na krásu a význam alejí v naší krajině a podpořit jejich ochranu.
ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 33 položek. Téměř před deseti lety v r. 2015 přibyla do tzv. národního seznamu „Betlémská cesta v Třešti“. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Naší průvodkyní po Cestě na Seznam bude za nominační tým Mgr. Eva Kolajová, vedoucí Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury, Muzeum Vysočiny Třebíč, společně s Ing. Pavlem Brychtou, předsedou Spolku přátel betlémů v Třešti.