STRÁNÍ: „Fašanky, fašanky, velkonoc bude, predáme kožúšky, teplo nám bude,“ ozývá se i letos ze Strání, obce na Uherskobrodsku, těsně u slovenských hranic. Již přes 200 let je zde doložena nepřetržitá tradice mečového tance a jeho provádění na konci masopustního období, což si letos návštěvníci zdejšího 32. ročníku Festivalu masopustních tradic Fašank 2019 budou moci ověřit do 5. března.
Mečový tanec, prováděný v celé Evropě (jak dokazují výzkumy etnografa MZM a prvního muzejníka s kamerou Františka Pospíšila v době první republiky) se ve Strání nazývá „šablový“, a odtud také zdejší píseň „Pod šable, pod šable, aj pod obušky…“, která tanec charakterizuje a spoluvytváří. Tanec tančí tzv. fašančáré, tedy 5 mužských tanečníků, které vede 6., zde zvaný „gazda“. A to je další rarita obce – již od 80. let 20. století tuto funkci nepřetržitě zastává Stanislav Popelka, jehož v posledních letech nahrazuje František Jankových. Dvě nejznámější tváře spojené s fašankem ve Strání a mj. výborní zpěváci.
Od 80. let min. stol. se na tradici tance napojil zdejší festival a začala jeho vlastní historie. V posledních letech se programově vyvinul a ustálil hlavně na posledních 5 masopustních dnech. Proto i letos festival zahajují již v pátek (1. 3.) domácí účinkující. Dospělí i děti, mladí i staří se setkají ve společné scénické prezentaci domácích tradic.
Pořad bývá vtipný, pestrý a nápaditý. Pozornost strhují nejmladší účinkující, kteří zde podivuhodně dokazují, jak věrně přebírají dědictví svých předků.
Předposlední den festivalu (pondělí) je již známý Fašankovou filmotékou (4. 3.), kterou programově a technicky zajišťuje spolupracující Muzeum J. A. Komenského z Uherského Brodu (letos jde o dvouhodinovém programu 7 filmů).
Vrcholem festivalu je fašankové úterý (letos 5. 3.), tedy obecně poslední masopustní den před Popeleční středou, který je od poledne až do večera věnován obchůzkám zdejších, věkově různorodých skupinek fašančárů a jejich šablovému tanci. Nechybí pohoštění, návštěva známých lokalit, jakými jsou zde schody před kostelem, fary, hospod, domácností a Štrbákovce, domku uprostřed obce, kde si mohou tanec prohlédnout především hosté a návštěvníci festivalu. Poslední zatančení se odehrává skupinově v restauraci Zámeček, po němž následuje půlnoční pochovávání basy v originálním provedení zcela jedinečně namaskovaných dobrovolníků. Vede je Smrtka s kosou, která masopustní veselí definitivně ukončuje.
ČR: Vláda včera schválila novelu zákona o audiovizi. Jejím cílem je vytvořit moderní systém, který bude reagovat na dynamické změny v audiovizuálním průmyslu. Hlavními změnami jsou rozšíření selektivní podpory o televizní a VOD tvorbu, podpora herního průmyslu a vylepšení mechanismu filmových pobídek. Novela zákona č. 496/2012 Sb. o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie tak právě zahájila cestu legislativním procesem. S její účinností se počítá k 1. lednu 2025.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Pavly Evjákové za Městské divadlo Zlín.
ČR: Čtvrtým rokem pořádá projekt Mravenčí chůva se slovenskou partnerskou organizací Krajina čitateľov celoprázdninovou aktivitu Pročtené léto. Každý prázdninový týden v ní doporučují dětem, rodičům, učitelům nebo knihovníkům zajímavé knihy ke čtení a další aktivity k vybraným tématům. Letošní ročník akce má podtitul: “Slova, která si chceme pamatovat.”