PLZEŇ: Na příbězích deseti pamětnic přibližuje výstava v Riegrově ulici 20. století Československa. Zájemci zde najdou příběhy z druhé světové války, 50. let, Husákovské normalizace i z roku 1989. Projekt je součástí pěti medailonků, které jsou vysílány na TV ZAK a na Českém rozhlase Plzeň.
Výstava, která se koná pod záštitou primátora města Plzně Martina Baxy, je k vidění do 7. června. Kromě města Plzně projekt podpořila Nadace 700 let města Plzně a grantový program Plzeňského Prazdroje Prazdroj lidem.
Paměť národa Plzeňský kraj připravila příběhy Slávky Altmanové, která bojovala na východní frontě a prošla i Karpatsko-dukelskou operací, Miluše Axamitové, jíž komunisté zatkli snoubence pár týdnů před svatbou, Jarmily Bočánkové, kterou komunistický režim poslal do kriminálu v pouhých osmnácti letech, Jiřiny Fuchsové, která s manželem emigrovala krátce po svatbě, Libuše Hrdinové, která byla v 60. letech v nejvyšších patrech KSČ, Miluše Kepkové, jejíž rodina zaplatila za to, že se za války zapojila do odboje, Hany Kumperové, která prošla nacistickými koncentráky, Věry Náhlíkové, která se aktivně zapojovala do činnosti disentu a v roce 1989 se účastnila protirežimních demonstrací, Heleny Škopkové, která v sedmdesátých letech bojovala za to, aby její děti směly studovat střední a vysokou školu či do příběhu Jiřiny Vrkoslavové, jejíž rodina byla v roce 1953 vystěhována z domova na malou chatu u Seneckého rybníka.
Život žen ve dvacátém století se výrazně změnil. Ženy zkrátily vlasy i sukně, ale mnoho z nich se zapojilo do protinacistického odboje, 1117 jich bojovalo ve vojenských jednotkách na frontách druhé světové války. Další tisíce prošly nacistickými koncentračními tábory nebo skončily v komunistických věznicích. Jen v letech 1948 – 1952 odsoudily komunistické státní soudy 2238 žen. Jedna z nich, Milada Horáková, byla popravena.
OLOMOUC: Moravská filharmonie Olomouc připravila k příležitosti státního svátku sérii pěti koncertů, kterými potěšila publikum ve městech Prostějov, Jeseník, Olomouc, Šumperk a Přerov. U příležitosti letošního Roku české hudby bylo hlavní programovým leitmotivem celého turné hudba výhradně českých autorů. Diváci se mohli těšit z mimořádných výkonů talentovaného rumunského violoncellisty Andreie Ionițy, který je nositelem prestižní ceny z mezinárodní soutěže Petra Iljiče Čajkovského a pravidelně vystupuje s předními orchestry po celém světě.
ČR: Česká republika patří mezi jeden z dvaceti šesti států, které mají polární základnu na Antarktidě. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zde už patnáct let provádějí unikátní výzkumy. Zaměřují se na dopad klimatických změn na Antarktidě a na to, jak tyto změny působí na území naší republiky. Film Petra Horkého Čeští vědci v Antarktidě představuje práci tuzemských výzkumníků a jejich způsob přemýšlení o globálních změnách, které čím dál tím více ovlivňují životy nás všech. To vše v nádherných a dechberoucích scenériích drsné antarktické krajiny. Dokument odvysílal program ČT2 dnes, 29. října, dostupný je i v iVysílání.
ČR: Byl to ten nejveselejší “dušičkový“ rozhovor, jaký jsem kdy vedla. Mým hostem v rozhlasovém studiu byl sochař, malíř, spisovatel a pedagog Vladimír Preclík. Vyprávěl o slavnosti v Den mrtvých v Mexiku, o tradici plné barev, hudby, zábavy a radosti. O pár let později – už o poznání vážněji – jsme se k tématu vrátili v knižním dialogu Sochařům se netleská. Tehdy jsem si uvědomila, jak důležité je připomínat si své blízké, a dokonce klást jim i dosud nezodpovězené otázky. Tak jako Vladimír Preclík svému otci Aloisovi v následujícím textu.
ČR: Tajný řád, jehož posláním je udržet rovnováhu mezi dobrem a zlem. S tím mu pomáhá lovec, který zasahuje tam, kde je odhalení a dopadení pachatele nad možnosti běžných postupů policejního vyšetřování. Osm případů s prvky thrilleru řeší v koprodukčním televizním seriálu Lovec herci Pavel Kříž a Jana Kolesárová. Nový projekt režiséra Jiřího Stracha tematicky navazuje na jeho divácky úspěšné minisérie Ďáblova lest, Ztracená brána či seriál Labyrint. Premiéru prvního dílu Lovce uvedla ČT1 ve středu 30. října.