Dudy aneb To nejzajímavější ze sbírky strakonického muzea
<p>STRAKONICE: U příležitosti 120. výročí založení strakonického muzea a konání XXI. Mezinárodního dudáckého festivalu otvírá muzeum další letošní výstavu – tentokrát výhradně ze svých fondů. A co jiného by mělo v době MDF představit než dudy a předměty vztahující se k této problematice. V souvislosti s muzeem se dudy objevují již koncem 19. století, kdy jsou jmenovány v seznamu předmětů zaslaných do Prahy na Národopisnou výstavu českoslovanskou (1895), kde mj. vystupovali i dudáci z našeho regionu.</p> <p>Důležitým základem muzejní dudácké sbírky se stala obsáhlá dudácká pozůstalost po Jaroslavu Formánkovi, kterou v roce 1939 věnovala do muzea jeho choť Milada Formánková. Postupně předmětů s dudáckou tematikou přibývalo a dudáctví se zařadilo k nosným tématům muzea. To souviselo také s tradicemi našeho regionu, kde lidová hudba a dudy měly silné kořeny. Ve 20. století ve Strakonicích působilo několik významných osobností, které dudáctví propagovaly a zasloužily se o jeho renesanci.<br />
Až do roku 1962 prezentovalo muzeum dudy pouze jednotlivě. V tomto roce došlo k rozšíření muzejní expozice o dudácké oddělení. V 70. letech 20. století se v muzeu objevuje první samostatná expozice strakonických dudáckých tradic a vývoje dudáctví, v roce 1983 došlo k nové instalaci. Scénář tehdy vytvořil Josef Režný, který ji zaměřil na vývoj dud nejen u nás, ale i ve světě. V souvislosti s nutností navrátit některé zapůjčené předměty českým muzeím pak byla v roce 2002 vytvořena expozice nová, která se věnuje hlavně české dudácké tradici. Do budoucnosti počítá strakonické muzeum s dalšími úpravami a rozšířením dudácké expozice. Kromě toho se dudy vystavují během různých krátkodobých výstav, téma dudáctví se objevilo i v publikační činnosti muzea a některých dalších muzejních akcích. Při vernisážích ožívá expozice dudáckou muzikou.<br />
Samozřejmě důležitá je samotná sbírkotvorná činnost. Dnes má strakonické muzeum největší muzejní sbírku dud a předmětů vztahujících se k dudáctví v celé České republice a cíleně se ji snaží dále rozšiřovat. Sbírka obsahuje na 40 kompletních dud, více než 100 různých samostatných součástek tohoto nástroje, několik desítek dalších hudebních nástrojů mnohdy souvisejících s vývojem dud, přes 1800 různých předmětů vztahujících se k tematice dudáctví (plakátů, pozvánek, keramických či textilních artefaktů, písemností, fotografií, pohlednic, obrazů, plastik, časopisů, knih, audio a video nosičů, výsledků z terénních sběrů ad.) a více než 2500 vyobrazení v samostatné ikonografické doprovodné dokumentaci.</p> <p>Výstava dud představí hlavně předměty dlouhodobě uložené v muzejním depozitáři – takže některé z nich budou moci návštěvníci vidět po delší době.</p> <p>Vernisáž výstavy se uskuteční v kapitulní síni dne 19. srpna od 17 hodin. Výstava bude pro veřejnost otevřena až do 14. září 2014.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.
ČR-ZAHRANIČÍ: Předáním Archy I. Ukrajině je završen první milník projektu Archa. Vznikl před více než rokem ve spolupráci Ministerstva kultury ČR, Českého výboru ICOM a Národní knihovny ČR za podpory soukromých dárců. Jeho cílem je pomoc Ukrajině při záchraně jejího kulturního dědictví. Speciální mobilní kontejner bude sloužit ke konzervaci vzácných rukopisů, knih a archivních dokumentů, které byly během konfliktu poškozeny nebo jsou ohroženy vlivem externích podmínek.
Finančními partnery projektu Archa I. jsou MND a.s., Nadace Karel Komárek Family Foundation a Libor Winkler a jeho přátelé.
ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 33 položek. Téměř před deseti lety v r. 2015 přibyla do tzv. národního seznamu „Betlémská cesta v Třešti“. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Naší průvodkyní po Cestě na Seznam bude za nominační tým Mgr. Eva Kolajová, vedoucí Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury, Muzeum Vysočiny Třebíč, společně s Ing. Pavlem Brychtou, předsedou Spolku přátel betlémů v Třešti.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818