Dostavba východního ambitu v Mariánské Týnici
MARIÁNSKÁ TÝNICE: Projekt na obnovu Mariánské Týnice bychom mohli nazvat projektem století. Navazuje na práci generací, které v nelehkých podmínkách obhajovaly památku, jejíž hodnotu architektonickou, uměleckou i krajinotvornou dokázaly ocenit navzdory dobovému nezájmu. Po sto letech od zřícení kopule (1920 - 2020) tak bude dovršen architektonický koncept geniálního tvůrce českého baroka, Jana Blažeje Santiniho-Aichela, od jehož narození letos uběhlo již 340 let.
Obnovu Mariánské Týnice dovrší evropský projekt IROP
Evropské kořeny české sakrální architektury navazují na křesťanský program, zakládající v raném středověku sítí klášterů jednotný evropský hodnotový systém. Jeho propojení s barokním kultem Panny Marie, tradiční ochránkyně českých zemí i Evropy, dalo vzniknout poutnímu místu s kaplemi zasvěcenými radostem Panny Marie.
Mariánská Týnice u Kralovic je vrcholně barokní areál s poutním kostelem Zvěstování Panny Marie, ambity a proboštstvím, které dal vybudovat plaský klášter podle projektu Jana Blažeje Santiniho v letech 1711 - 1768. Dnes je tato národní kulturní památka (v indikativním seznamu), která se nachází 35 km na sever od Plzně a 2 km západně od Kralovic, ve vlastnictví Plzeňského kraje a ve správě a užívání Muzea a galerie severního Plzeňska.
Na začátku 20. století byla na pokraji zkázy, protože po zrušení plaského kláštera, k němuž patřila, od roku 1785 nenašla odpovídající využití a trvale chátrala, až se v roce 1920 zřítila kupole kostela. Spásou pro nádherný, ale zanedbaný objekt, bylo zřízení muzea, které sídlí v prostorách proboštství od roku 1952. Od roku 1993 probíhá příkladná a zdařilá památková obnova, která byla financována ze státních a regionálních prostředků. Na rekonstrukci kupole, věží, střech, kaplí, ambitu a umělecké výzdoby i úpravy exteriéru bylo během třiceti let vynaloženo cca 40 milionů korun.
Mariánská Týnice prošla během 20. století téměř zázračnou proměnou, kdy se ze zdevastované ruiny stala obdivovanou památkou, která patří k nejlépe udržovaným v Plzeňském kraji.
Dovršením úsilí o záchranu a rehabilitaci Mariánské Týnice je zařazení dokončení obnovy do Integračního regionálního programu IROP 2017-2019, v němž Plzeňský kraj uspěl s jedinečným projektem, který umožní naplnění programu stavby patřící k vrcholům barokní architektury v České republice. Teprve když byla v roce 2000 vyzdvižena kupole kostela Zvěstování Panny Marie v Mariánské Týnici, došlo k zásadnímu kroku, který symbolizoval obnovu tohoto poutního místa i uznání jeho výjimečné architektonické kvality. V této souvislosti se prosadila myšlenka dostavby a uzavření celého areálu proponovaným východním ambitem. Celková realizace Santiniho projektu díky projektu IROP znamená smysluplnou, památkově hodnotnou a v kontextu současné evropské památkové péče jedinečnou obnovu, která nemá v českých zemích obdobu. Dokončení Mariánské Týnice bude zahrnovat obnovu tří mariánských kaplí a uzavření východního ambitového dvora spolu s výstavbou ambitových arkádových chodeb. Vybudováním druhého ambitu vznikne zázemí pro další kulturní a společenské aktivity Centra baroka, které v Mariánské Týnici sídlí.
Diskuse, která o záměru dostavby proběhla v odborných kruzích, přesvědčila, že rekonstrukce zaniklé nebo nerealizované stavby či její části je žádoucí jak z architektonického, tak z památkového hlediska. Definitivní dokončení areálu, který bezesporu patří mezi nejvýznamnější a nejpůsobivější barokní realizace v západních Čechách bude závěrečným aktem procesu obnovy a prezentace Mariánské Týnice a ozřejmí návštěvníkovi původní intence Santiniho geniálního návrhu.
Posvátné tvoří hierarchii hodnot lidského života a jeho prostoru a je také symbolické, že po sto letech od zřícení kopule (1920-2020) bude dovršen architektonický koncept geniálního tvůrce českého baroka, Jana Blažeje Santiniho-Aichela.
Mohlo by vás také zajímat...
OLOMOUC: Moravská filharmonie Olomouc připravila k příležitosti státního svátku sérii pěti koncertů, kterými potěšila publikum ve městech Prostějov, Jeseník, Olomouc, Šumperk a Přerov. U příležitosti letošního Roku české hudby bylo hlavní programovým leitmotivem celého turné hudba výhradně českých autorů. Diváci se mohli těšit z mimořádných výkonů talentovaného rumunského violoncellisty Andreie Ionițy, který je nositelem prestižní ceny z mezinárodní soutěže Petra Iljiče Čajkovského a pravidelně vystupuje s předními orchestry po celém světě.
ČR: Česká republika patří mezi jeden z dvaceti šesti států, které mají polární základnu na Antarktidě. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zde už patnáct let provádějí unikátní výzkumy. Zaměřují se na dopad klimatických změn na Antarktidě a na to, jak tyto změny působí na území naší republiky. Film Petra Horkého Čeští vědci v Antarktidě představuje práci tuzemských výzkumníků a jejich způsob přemýšlení o globálních změnách, které čím dál tím více ovlivňují životy nás všech. To vše v nádherných a dechberoucích scenériích drsné antarktické krajiny. Dokument odvysílal program ČT2 dnes, 29. října, dostupný je i v iVysílání.
ČR: Byl to ten nejveselejší “dušičkový“ rozhovor, jaký jsem kdy vedla. Mým hostem v rozhlasovém studiu byl sochař, malíř, spisovatel a pedagog Vladimír Preclík. Vyprávěl o slavnosti v Den mrtvých v Mexiku, o tradici plné barev, hudby, zábavy a radosti. O pár let později – už o poznání vážněji – jsme se k tématu vrátili v knižním dialogu Sochařům se netleská. Tehdy jsem si uvědomila, jak důležité je připomínat si své blízké, a dokonce klást jim i dosud nezodpovězené otázky. Tak jako Vladimír Preclík svému otci Aloisovi v následujícím textu.
ČR: Tajný řád, jehož posláním je udržet rovnováhu mezi dobrem a zlem. S tím mu pomáhá lovec, který zasahuje tam, kde je odhalení a dopadení pachatele nad možnosti běžných postupů policejního vyšetřování. Osm případů s prvky thrilleru řeší v koprodukčním televizním seriálu Lovec herci Pavel Kříž a Jana Kolesárová. Nový projekt režiséra Jiřího Stracha tematicky navazuje na jeho divácky úspěšné minisérie Ďáblova lest, Ztracená brána či seriál Labyrint. Premiéru prvního dílu Lovce uvedla ČT1 ve středu 30. října.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818