Čtvrtý ročník Olomouckých barokních slavností nabídne spoustu novinek
OLOMOUC: Barokní opera už se v Olomouci stala očekávanou součástí léta. Ani letos samozřejmě nebudou Olomoucké barokní slavnosti chybět, ba co víc, oproti předchozím ročníkům nabídne ten čtvrtý hned několik novinek. Dvakrát více muziky – to je hlavní změna, kterou ocení diváci v prostorách Uměleckého centra UP v bývalém jezuitském konviktu, kde se 4. ročník Olomouckých barokních slavností odehraje.
„Během 24 večerů od 29. června do 22. července mohou diváci zhlédnout celkem šest různých programů. Tou hlavní novinkou pak bude rozsah večerních produkcí, který bude oproti předchozím ročníkům dvojnásobný. Zatímco v předchozích letech se původní barokní opery krátily na šedesátiminutové jednoaktovky, letos budou i rozsáhlejší skladby znít na replice barokního divadla v celém rozsahu. Věřím, že diváci tuto změnu ocení a představení si užijí,“ zve k návštěvě 4. ročníku festivalu primátor města Olomouce Antonín Staněk.
Prodloužení délky jednotlivých představení s sebou nese i další novinky letošního ročníku. Diváci se mohou těšit například na pohodlnější sedačky a také na hlediště s elevací, tak aby ze všech míst mohl být zajištěný kvalitní výhled na jeviště. Vstupenky pak budou rozděleny do tří cenových skupin v závislosti na místě v hledišti.
Barokní opera však není to jediné, co Olomoucké barokní slavnosti nabídnou. „V prostorách nového atria bude k vidění zajímavá výstava návrhů olomouckého orloje Kryštofa Handkeho, druhá výstava Olomouckých barokních slavností – historické divadelní scenérie a kulisy - bude instalována v přízemí Uměleckého centra UP, kde bude také otevřena k prohlídce Kaple Božího těla,“ láká k návštěvě bývalého jezuitského konviktu náměstek primátora Pavel Urbášek.
Čtvrtý ročník Barokních slavností je výjimečný i v dalších ohledech. Pro tento ročník festivalu byl vytvořen zatím rekordní počet nových kostýmů (návrhy – Tomáš Hanzlík, realizace – Vendula Johnová) a také několik nových velkoplošných divadelních scenérií – kulis. V pěveckých rolích se objeví jak interpreti osvědčení z minulých let, tak zcela noví interpreti. Nechybí ani zahraniční hosté – např. německý kontratenorista Stefan Kunath či česká sopranistka žijící v Německu, Dora Pavlíková.
Jedním z hudebních nástrojů doprovázejících představení budou letos historické tympány, které pro Olomoucké barokní slavnosti zapůjčilo Vlastivědné muzeum Olomouc. Jedná se o dva párové tympány z roku 1736, z nichž větší nese na sobě kovový tepaný reliéf s vyobrazením aliančního znaku šternberského augustiniánského kláštera a jeho tehdejšího představeného, probošta Jana Josefa Glätzla (proboštem 1734 – 1757). Jde tedy o významné doklady barokních hudebních nástrojů přímo z olomouckého regionu.
„Velmi rád vidím, že se nadějný a zajímavý festival rok co rok vyvíjí a nabízí divákům stále nové možnosti. Město Olomouc proto Olomoucké barokní slavnosti podporuje také finančně. Letos jsme na konání festivalu přispěli částkou 416 tisíc korun,“ říká primátor Antonín Staněk.
Tematickou součástí Olomouckých barokních slavností budou výtvarné dílny s názvem Baroko pro ruce – Baroko pro srdce (aneb Baroko nejen pro oko), určené pro děti a mládež, pořádané v prostorách Galerie Šantovka. Jejich cílem je nechat děti „prožít“ baroko všemi smysly a zejména srdcem a vybudovat v nich tak lepší povědomí o městě, ve kterém žijí, a jeho kulturně-historickém dědictví. Dílničky se uskuteční v termínech 25.6, 1.7. a 2.7., vždy od 15 do 17 hodin, budou zaměřeny na dekorování barokních kostýmů (papírová panenka), výrobu škrabošek a barokní keramiky.
Podrobný program Olomouckých barokních slavností najdete na baroko.olomouc.eu.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.
ČR: Vánoční pohádky jsou dlouhá léta symbolem českých Vánoc. Generace diváků si je spojují s rodinnou pohodou, vůní cukroví a kouzlem svátečních dní. Statistiky z loňského roku sice potvrzují, že zájem o pohádky neochabuje, ale zároveň se čím dál hlasitěji ozývá kritika na adresu jejich klesající kvality. Může si česká pohádka udržet své pevné místo na vrcholu televizní zábavy, nebo čelíme postupnému úpadku tohoto kdysi zářivého žánru?
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818