Co si psali do knih naši dědové a babičky? Nahlédněte do databáze PROVENIO!
ZLÍN, ČR: Knihovna Muzea jihovýchodní Moravy nabízí řadu zajímavých exemplářů, a to nejen pokud jde o knihy samotné, ale i pokud jde o to, co je v nich připsáno rukou bývalých majitelů. Pokud byste se chtěli podívat, co si psali do knih naši dědové a babičky, případně jakým způsobem si knihy označovali jako svůj majetek, pak určitě nahlédněte do databáze PROVENIO https://www.provenio.net/.
Tato datová základna vlastníků historických a moderních knižních sbírek a provenienčních záznamů v knihách, vedená Knihovnou Národního muzea, má za úkol virtuálně rekonstruovat knihovny různých zajímavých osobností a připomínat je pomocí jejich vlastnických označení knih, případně poznámkami či věnováními, která se v jejich knihách zachovala.
Jak řekla Mgr. Veronika Balajková, knihovnice muzea: „Díky spolupráci, kterou naše muzejní knihovna v letošním roce s Proveniem navázala, si i příznivci Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně mohou v této databázi prohlédnout řadu přípisků, věnování, Exlibris či se více dozvědět o knihách, jež jsou uloženy v knihovně a sbírkových fondech muzea, a udělat si tak představu o knihovnách a knihovničkách významných regionálních osobností.“
V Proveniu se tak můžete více dozvědět o knihách vlastněných Karlem Pavlištíkem, Jiřím Hanzelkou, Miroslavem Zikmundem, Bedřichem Koutným, Janem Havlasou, Eduardem Ingrišem, Dominikem Čiperou, Františkem Bartošem, Luborem Tokošem, Josefem Čižmářem, Ludvíkem Kunzem, Josefem Kolajou a muzejními spolky v Napajedlech, Vizovicích, Luhačovicích a ve Zlíně. Srdečná věnování Thora Heyerdahla Eduardu Ingrišovi, či Miroslava Zikmunda nebo Lubora Tokoše Karlu Pavlištíkovi dojmou i dnes.
Pro milovníky starých tisků je zde k vidění několik regionálních unikátů, jako je například Biblí česká vytištěná v roce 1771, s poznámkou na titulní straně: „Knjha tato prinaležj Obcy Lipske…“ (dnešní obec Lípa), nebo Kancionál zlínských varhaníků sepisovaný v letech 1843 – 1927 varhaníky od svatého Filipa a Jakuba. Zcela unikátní je Holanův kancionál Capella Regia Musicalis vydaný v roce 1693 v Praze, který podle poznámek nechal v roce 1773 znovu svázat varhaník z kostela na Malenisku u Provodova Baltazar Rafael Walerian a postupně jej doplnil řadou dalších písní.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818