Archiv textů

JERUZALÉM-ČR: Členem izraelské delegace pověřené obnovením styků s tehdejším Československem byl před třiceti lety i Viktor Fischl / Avigdor Dagan - slavný spisovatel, básník, bývalý diplomat, velvyslanec Izraele v mnoha evropských zemích a ještě předtím přítel a sekretář Jana Masaryka. Krátce před svou smrtí poskytl ve svém jeruzalémském bytě, naplněném po strop sbírkou kohoutů všech velikostí, skupenství a tvarů, které po léta vášnivě sbíral, následující rozhovor svému krajanu Robertu Řehákovi. Ten se stejně jako Viktor Fischl narodil v Hradci Králové. A shodou okolností v letošním jubilejním roce se Robert Řehák, hebraista a diplomat, vydal ve stopách Viktora Fischla, když se v roli kurátora výstavy Záhadné pouto podílel na připomenutí jedinečných česko-izraelských vztahů. V následujícím textu přinášíme autorův unikátní – poslední rozhovor – s Viktorem Fischlem.

ČR: Svoboda není samozřejmost. Dokumentaristka Olga Sommerová ve svých filmových dokumentech často přináší svědectví o lidech, kteří se vzepřeli nepřízni osudu. K těm, kteří si za všech okolností – a nejen v době komunistického režimu – zachovali rovnou páteř, smysl pro čest a fair play, patřila i česká gymnastka světového jména Věra Čáslavská. Další část cyklu Stopy v písku věnujeme této obdivuhodné ženě.

NOVÁ PAKA–ČR: Vzhledem k současné koronapandemii Národní galerie (Veletržní palác) prodlužuje výstavu Stanislav Sucharda 1866–1916: Tvůrčí proces - a to až do 24. října letošního roku. Vůbec první retrospektivu Suchardovy tvorby, jejímž vrcholným dílem je pomník Františka Palackého v Praze, připravil historik umění Martin Krummholz. Málo se ví, že významný český sochař přelomu 19. a 20. století, tvořící na pomezí mezi tradičním a moderním sochařstvím, příslušel k unikátnímu řezbářskému a sochařskému rodu Suchardů z Nopacka. Sílu jeho rodové tradice připomene v další části cyklu Stopy v písku Miloslav Bařina. Autor je někdejším dlouholetým ředitelem novopackého muzea, které sídlí právě v Suchardově domě.

ČR: Publicistka Martina Fialková, jejímž tématem jsou často Češi žijící v zahraničí, se v posledních dvou letech dala do znovuobjevování zapomenutého příběhu. Růžena Charlotta Urbanová, novinářka, malířka, spisovatelka, cestovatelka a sběratelka se narodila ve stejné obci, z níž pochází rodina autorky. Ještě před několika lety tam ale nebylo po jméně této osobnosti ani památky.  A nejen tam, ani jinde. To se však začíná měnit. Sporé stopy v regionální literatuře vedly do Náprstkova muzea, které opatruje archivní materiály a také sbírky, které Růžena Charlotta Urbanová přivezla ze svých cest po Tichomoří. Shodou okolností její archiv právě odborně zpracovávala PhDr. Dagmar Pospíšilová se svojí britskou spolupracovnicí dr. Fionou Kerlogue pro anglickou vědeckou publikaci. Z minulosti začal vystupovat neobyčejný příběh, který vám nyní Martina Fialková, spolupracovnice Místní kultury, předkládá.