neděle
4. června 2023
svátek slaví Dalibor

Archiv textů

26.10.2020
Celá ČR, zahraničí
Články a komentáře
Hudba
Martina Fialková

ČR-ŠVÝCARSKO: Švýcarsko-český pár spojila hudba a osudová láska ze studentských let, která musela překonat řadu složitostí doby před rokem 1989. Plynně česky hovořící Beatrix, nejprve houslistka, pak také trojnásobná maminka, je dnes uznávanou organizátorkou komorních koncertů ve Švýcarsku. A především manažerkou světově proslulého Guarneri tria Prague, ve kterém Marek Jerie hraje už 34 let na violoncello. Úzká pouta manžele proto pojí i s dalšími členy tria, s houslistou Čeňkem Pavlíkem a pianistou Ivanem Klánským. (Název tria vznikl dle vzácných historických nástrojů z dílny Guarneri, na které Marek Jerie a Čeněk Pavlík hrají – a trio slyšet, je skutečně zážitek na celý život.)

09.09.2020
Celá ČR, zahraničí
Články a komentáře
Výtvarné umění
Martina Fialková

PRAHA-VÍDEŇ: Známe se už roky. Potkali jsme se mnohokrát ve Vídni i v Praze a je tak stále na co navazovat. Rozhovory v přítomnosti postav z jeho obrazů jsou živou vodou pro duši. Jan Brabenec a jeho žena Tamara se také objevili v dokumentu České kořeny ve Vídni, který jsme s kolegy natočili v roce 2012 a mohli jste jej vidět v České televizi. Přečtěte si víc:

03.06.2020
Celá ČR, zahraničí
Články a komentáře
Instituce a kulturní zařízení, Hudba
Martina Fialková

ČR: Flétna v jeho rukou se stává Panovým nástrojem. Jaroslav Pelikán se řadí mezi naše nejvyhledávanější flétnisty, a zároveň i hudební skladatele. K jeho prvním velkým autorským úspěchům patří Koncert pro hoboj a komorní orchestr, který v roce 1999 zazněl v Tokiu za přítomnosti japonské princezny, s níž se pak osobně i setkal. Působí už řadu let jako vedoucí sekce fléten v orchestru Národního divadla, koncertuje ale i s řadou jiných orchestrů doma a v zahraničí. Jaroslav Pelikán našel svůj osobitý, působivý skladatelský styl, jímž dokáže oslovit nejširší publikum. Jeho skladby hrají i kolegové flétnisti ve světě a vydávají je zahraniční nakladatelé. Na otázku ohledně inspirace říká: "Příroda, Bůh, hudba Bohuslava Martinů, Leoše Janáčka, francouzská hudba 20. století a Brazílie. To je to, z čeho já dělám těsto mé muziky." V květnu oslavil padesátiny. Tento rozhovor je tedy také tak trochu bilancí a zamyšlením nejen nad vlastní životní cestou…

13.05.2020
Celá ČR, zahraničí
Články a komentáře
Knihy, literatura, média, Ostatní
Martina Fialková

ČR-KANADA: Nejdřív tesař, učitel, stavař. Také však člen Černého divadla, s kterým procestoval půlku světa. Zároveň ale i doživotní dobrodruh, zálesák ztékající české i kanadské hory nejen se stanem či na divoko, ale také na lyžích a řeky na kánoích. Spisovatel, člen Umělecké besedy a českého PEN klubu, žijící v kanadském Vancouveru.

08.01.2020
Celá ČR, zahraničí
Články a komentáře
Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Ostatní, Vzdělávání, Menšiny a cizinci
Eva Klapka Koutová

PLZEŇ: Narodila se v Praze v roce 1949 do rodiny nijak politicky angažované. Tatínek pracoval jakožto vědecký výzkumník vojenské správy, maminka byla textilní dělnice. V šedesátých letech se více sblížila s disidentskou rodinou Šabatových z Brna. Následně se stala první manželkou Václava Šabaty, syna Jaroslava Šabaty, známého brněnského disidenta. Její odvaha a touha po svobodě následně ovlivnila celý její život.

02.12.2019
Celá ČR, zahraničí
Články a komentáře
Ostatní, Vzdělávání
Martina Fialková

ČR-ŠVÝCARSKO: Podíváte-li se ve Wikipedii na poměrně stručné heslo režiséra Bernarda Šafaříka, zjistíte, že několik krátkých odstavečků o něm silně kontrastuje s dlouhatánským seznamem filmové i jiné tvorby. Početní převahu nad hranými filmy tvoří jeho filmové dokumenty. V Šafaříkově tvorbě je ukryto mnoho z toho, co rušný život, prožitý od roku 1968 ve Švýcarsku a po roce 1990 znovu doma, přinesl. V čase, kdy se zamýšlíme nad změnami, které u nás odstartoval 17. listopad 1989, je jeho příběh doslova esencí všeho, co se v naší zemi od roku 1948 až po dnes událo. Rok 1948 je totiž jeho rokem narození.

20.11.2019
Celá ČR
Články a komentáře
Knihy, literatura, média, Vzdělávání
Eva Klapka Koutová

PLZEŇ: Novinář, spisovatel a dramatik Karel Hvížďala je známý zejména díky svým knihám rozhovorů s lidmi hlavně z okruhu disentu či exilu. Jeho Dálkový výslech s Václavem Havlem vyšel poprvé česky v Londýně již v roce 1986. Hvížďala kladl otázky v Bonnu, kde žil, Havel odpovídal v Praze. Knihy formou interview v jeho tvorbě převládají. Rozhovory jsou pro autora přirozeným prostředkem pro zachování pamětí lidí s bohatým a často pohnutým osudem. Na Světě knihy v Plzni, kde Karel Hvížďala představil své poslední dílo Exilový orloj, se však ocitl v roli tázaného, a já měla tu čest se ptát – na jeho život.

13.11.2019
Celá ČR, Královéhradecký kraj
Články a komentáře
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Vzdělávání
Lenka Jaklová

HRADEC KRÁLOVÉ: Vladimír Just je šťastně dvojjediný - aktivní divadelník z předlistopadových i listopadových dnů roku 1989 a současně divadelní historik. Toto spojení mu umožňuje proniknout i tam, kam se běžný historik nedostane, a vlastně ho to ani nenapadne. Je např. autorem publikace Divadlo v totalitním systému. Příběh českého divadla 1945-89 nejen v datech a souvislostech (Academia, Praha 2010), za kterou získal cenu Kniha roku AV ČR. A jeho esej Teatralita politického procesu s podtitulem Proces s Miladou Horákovou jako divadelní inscenace patří k nejmrazivějším svědectvím o brutalitě československého komunistického režimu. Bude o ní řeč i v následujícím rozhovoru, k němuž jsme se sešli během letošního divadelního festivalu v Hradci Králové, kde jako teatrolog nemůže chybět. Vzhledem k tomu, že jsme se během let stali dobrými přáteli, zůstanu, když dovolíte, u tykání.  

06.11.2019
Královéhradecký kraj
Články a komentáře, Odborné studie a recenze
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Památky
PhDr. Roman Pazderský, Ph.D. a kolektiv vybraných žáků

HRADEC KRÁLOVÉ: Sametová revoluce představuje poslední skutečně přelomovou změnu politických poměrů, kterou prošla nejenom česká, ale také slovenská společnost. Jak dnes s odstupem třiceti let vnímají listopadové události roku 1989 a jak posuzují jejich důsledky přímí účastníci? Na to se vybraných pamětníků z Královéhradecka zeptali studenti hradecké střední školy - příslušníci generace narozené už v demokracii. Přečtěte si víc v následujícím textu.

30.10.2019
Hl. m. Praha
Články a komentáře
Instituce a kulturní zařízení, Ostatní
Ludmila Kučerová

PRAHA: Uhříněves je od sedmdesátých let 20. století pražskou městskou částí. Původně městys, povýšený v roce 1913 na město, zaznamenal na začátku 20. století rozvoj průmyslový a s přílivem nových obyvatel i společenský a kulturní. Zdá se, že podobné období zažívá městská část i nyní, protože splňuje požadavky na bydlení blízko přírody, přitom s dosahem velkoměsta. Stěhuje se sem mnoho nových obyvatel a jejich kvalitu života ovlivňuje i kultura, která má v současnosti všechny podstatné podmínky pro existenci. Záleží pouze na lidech, na vedení radnice a na občanské společnosti, jak situaci, která nastala po roce 1989, společně dokážou využít.