Cenu památkové péče získala obnova zámeckého areálu Karlova Koruna, oprava vodojemu i středověkých náhrobků.

„Už počtvrté jsme vyhlásili Cenu Hereditas obligat, abychom vzdali hold mimořádnému úsilí všech, kteří věnují svůj čas a dovednosti k zachování našeho bohatého architektonického dědictví. Jsou to nesčetní jednotlivci, spolky, obce nebo i firmy, kteří k těmto snahám významně přispívají. Královéhradecký kraj si jejich dobrovolného úsilí hluboce váží a bude tyto aktivity pro zachování našeho kulturního dědictví i nadále podporovat,“ uvedla náměstkyně pro kulturu a památkovou péči Martina Berdychová.

Královéhradecký kraj udělil cenu ve čtyřech samostatných kategoriích a všichni ocenění získali finanční odměnu ve výši 50 tisíc korun.

Stavební obnova chráněné stavby spočívá v dokončení stavebních prací nebo ucelené etapy stavební obnovy prohlášené nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, případně stavby nacházející se na území památkové rezervace nebo památkové zóny. Cenu získala společnost Kinský dal Borgo, a. s., a to za obnovu zámeckého areálu Karlova Koruna.

Barokní areál Karlovy Koruny, vystavěný podle návrhů Jana Blažeje Santiniho Aichela, zahrnuje budovu Jízdárny, Konírny, Kočárovny a Domku u červené brány (bývalý Lovčí dům). Náročná oprava těchto budov trvala tři roky a na financování se podílela Evropská unie. Snaha majitelů o zachování původního účelu budov se podařila a návštěvníci si je mohou prohlédnout v rámci nového prohlídkového okruhu.

„Budovám jsme nevraceli jenom původní vzhled, snažili jsme se i o původní účel. V budově koníren vznikla stáj pro až šest koní a nyní zde stojí dokonce koně Kinských, takzvané plemeno chlumeckých plaváků. Myslím si, že je to historický okamžik, jelikož koně zde po desítky let nebyli. Chov byl přerušen druhou světovou válkou a komunistickým režimem. Považuji to za velké vítězství, že jsme sem koně vrátili,“ uvedla k obnově ředitelka kulturních památek Kinský dal Borgo, a. s., Martina Kubešová.

Kategorie Restaurování prohlášené památky spočívá v dokončeném restaurátorském zásahu, ať již celé movité či nemovité kulturní památky nebo její ucelené části (např. restaurování sochy, obrazu, nástěnné malby atd.). Zde odborná porota ocenila Římskokatolickou farnost – děkanství Chlumec nad Cidlinou za restaurování renesančních náhrobků v kostele sv. Voršily.

V kostele sv. Voršily se nachází osm kamenných renesančních náhrobků, které byly do roku 1836 uloženy v kostelní kryptě, poté v presbytáři. Soubor náhrobků patří k nejpočetnějším v Pocidliní a je z nich možné vyčíst, kdo si je nechal zhotovit. Vedle sebe je tak možné najít náhrobek hejtmana chlumeckého panství či cechovního mistra. Uložení náhrobků v kryptě si však vybralo svou daň a před havarijním stavem je zachránily včasné restaurátorské práce.

„Velice zajímavým náhrobkem je Václav Zachař starší z Pašiněvsi, kde má v erbu na loďce plujícího rytíře s veslem. Tento erb byl králem dán jeho předchůdci Janu Zachařovi, který kdysi byl v severských státech a jako první si přivezl do Čech kajak a pravděpodobně jím brázdil jižní Čechy, takže je vlastně prvním českým vodákem,“ doplnil k náhrobkům správce chlumecké farnosti Arnošt Vidourek.

Za záchranu neprohlášené památky si Cenu Hereditas obligat odnesl Jaroslav Kopecký za opravu vodojemu ve Svobodě nad Úpou. Třetí kategorie památkářského ocenění spočívá v obnově, ucelené etapě obnovy nebo restaurování státem nechráněného uměleckého díla nebo stavby, která se nachází mimo území památkové rezervace nebo památkové zóny.

Ve Svobodě nad Úpou se nachází objekt, kterému se říká stará vodárna, ale ve skutečnosti se jedná o přerušovací komoru na přerušení tlaku v potrubí. Komora byla součástí vodovodu, který se stavěl v letech 1915 až 1917 z Rýchor do Trutnova. V 80. letech se komora přestala používat a začala chátrat. Objekt zakoupil Jaroslav Kopecký a na své náklady ho opravil. Bylo nutné opravit střechu, u které chyběla část věže, a zbavit celý objekt křovin.

„Byl jsem pracovník VAKu a rozhodl jsem se, že objekt koupím a pomalu jsem ho začal opravovat. Jsem typ člověka, který má rád staré věci, myslím si, že staré dědictví pokračuje. Někdo sbírá stará auta, já jsem si koupil starou vodárnu, kterou dávám dohromady, aby to tu vypadalo hezky,“ uvedl Jaroslav Kopecký.

Za popularizaci památkové péče ocenila odborná porota Jiřího Němečka.

Jiří Němeček jako učitel dějepisu vždy tíhnul k historii. V roce 1990 založil Společnost ochránců památek ve východních Čechách a do roku 2011 byl jejím předsedou. Za tuto dobu Společnost iniciovala a podílela se na řadě oprav různých objektů a vydala desítky odborných a popularizačních publikací.

„V polistopadovém nadšení jsem založil společnost s cílem pomáhat památky zachraňovat. Založili jsme nakladatelství Balustráda a vydali jsme téměř 40 publikací, které se týkaly historie a památek, protože je to dědictví po našich předcích a toho bychom si měli vážit. To byl jeden z cílů naší společnosti,“ dodal Jiří Němeček.