sobota
28. prosince 2024
svátek slaví Bohumila
Frýdlantský Betlém, foto autor textu
© Milan Turek



Betlém, který vznikal 60 let

Autor článku: 
Milan Turek

<p>FRÝDLANT: V pohraničním městě Libereckého kraje Frýdlantu v Čechách, v jeho centru, památkově chráněné zóně, lze najít malý domek. Byl postavený v minulém století rolníkem Gustavem Simonem (1873 – 1953). Dnešní majitel jeho vnuk Robert Simon v něm ochraňuje opravdový poklad, betlém, postavený dědečkem.</p> <p>Sedm a půl tisícové městečko poblíž hranice s Polskem je proslaveno maršálem rakouské armády Albrechtem z Valdštejna, ale také rodem Redernů. V centru najdete tři kostely, z nichž kostel Sv. Máří Magdaleny je nejstarší památkou. Vzácné mausoleum Melchiora z Redernů nechala v kostele Nalezení Sv. Kříže postavit manželka Kateřina. Dominantou je hrad a zámek. Opomenout nelze ani nádherou radnici, vévodící náměstí ani krásné měšťanské domy rámující náměstí s postavou Valdštejna.<br />
Ve stínu honosných architektonických památek se jen kousek od radnice choulí na okraji parkoviště malý domek Simonů. Není dokonce ani uveden v pamětihodnostech města, a přesto je v období adventu, ale třeba i v letních měsících, obdivován tisíci návštěvníky. Ještě donedávna byly podle pamětníků betlémy ve městě čtyři. Dva, ve správě státu, byly zničeny. Zachoval se v kostele a Simonův, jehož autor vyplnil stavbou celou šířku světnice. Scéna o rozměrech 4×2 metry obsahuje 130 pohyblivých a 50 statických figurek. Je ojedinělým příkladem mechanického betlému frýdlantského regionu a zajímavým historicko-sociologickým dokladem, přispívajícím k poznání života venkovského obyvatelstva na přelomu 19. a 20. století.<br />
Betlém se stal organickou součástí samotného domu, protože byl stavěn a přizpůsobován k rozměrům stávající světnice. Na její obytný účel bylo po roce 1945 rezignováno a místnost byla ponechána pouze pro betlém. Samotná stavba společně s betlémem vytváří hodnotný celek, který nemá v regionu obdoby.<br />
Hodnota betlému spočívá v jeho autenticitě, ztvárnění, užití mechanismu pohybu a v neposlední řadě i jeho umístění. Betlém stavěl Gustav Simon úctyhodných 60 let.<br />
Na počátku tohoto díla byly jednotlivé vyřezávané postavy, později přidal i figurky z krabicového papíru, jejichž náměty si sám navrhoval, poté maloval a vystřihoval. Když se mu jednou naskytla možnost odkoupit chalupu v sousedství, neváhal a do jediné světnice umístil svůj betlém, který mohl díky novému prostoru dále rozšiřovat. Mezi jednotlivé postavy umisťoval mech, který musel být obměňován, neboť po čase zešedivěl. S výměnou mechu a vyčištěním betlému si dovede poradit i vnuk Robert Simon. Po odstranění starého mechu a prachu, vleže z fošny obnovuje novou scénu čistým a suchým mechem.<br />
Autor Betléma až později začal uvažovat o uvedení betlému do pohybu. Postupně upevňoval figurky na strojek, který připevnil na dřevěnou konstrukci. Ze strojku vedl konopný provázek na středový válec, poháněný přes náhonový řemen zařízením, sestaveným z navijáku a regulátoru rychlosti. Z navijáku vede do půdního prostoru lano, přehozené přes kladku. Na konci lana je upevněna tvárnice o hmotnosti 50 kg. Závaží se navijákem vytáhne nahoru a klesáním uvede do pohybu celý mechanismus betlému. Sestrojení celého mechanismu bylo provedeno původně ve dřevě. Chod provázků je řízen dřevěnými ozubenými kolečky. Mimořádně dochovaná původní mechanika, vyrobená pouze pro tento betlém a jeho funkčnost do dnešních dnů, činí dílo naprosto unikátním. Autentičnost je jednou z nejcennějších hodnot děl, která jsou jak odbornou, tak i laickou veřejností vyhledávána a obdivována.</p> <p>Podkladem pro článek byly informace z webových stránek Frýdlantského betlému od Ing. Libora Štorma. Fotografie autor článku Milan Turek.</p>

Mohlo by vás také zajímat...

ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.

Celá ČR, zahraničí
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Senioři, Soutěže a festivaly, Vzdělávání
Články a komentáře
25.12.2024

ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.

Celá ČR, Jihočeský kraj, zahraničí
Cestovní ruch, Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Senioři, Ostatní, Památky
Co se děje
27.12.2024

ČR-ZAHRANIČÍ: Předáním Archy I. Ukrajině je završen první milník projektu Archa. Vznikl před více než rokem ve spolupráci Ministerstva kultury ČR, Českého výboru ICOM a Národní knihovny ČR za podpory soukromých dárců. Jeho cílem je pomoc Ukrajině při záchraně jejího kulturního dědictví. Speciální mobilní kontejner bude sloužit ke konzervaci vzácných rukopisů, knih a archivních dokumentů, které byly během konfliktu poškozeny nebo jsou ohroženy vlivem externích podmínek.
Finančními partnery projektu Archa I. jsou MND a.s., Nadace Karel Komárek Family Foundation a Libor Winkler a jeho přátelé.

Celá ČR, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Ostatní, Památky
Co se děje
19.12.2024

ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 33 položek. Téměř před deseti lety v r. 2015 přibyla do tzv. národního seznamu „Betlémská cesta v Třešti“. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Naší průvodkyní po Cestě na Seznam bude za nominační tým Mgr. Eva Kolajová, vedoucí Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury, Muzeum Vysočiny Třebíč, společně s Ing. Pavlem Brychtou, předsedou Spolku přátel betlémů v Třešti.

Celá ČR, Kraj Vysočina
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Lidová kultura, Památky
Články a komentáře
18.12.2024