Aby náš svět byl v pořádku, musíme pečovat o kulturu
ČR: Pravou hodnotu těch skutečně důležitých věcí či vztahů obvykle objevíme teprve tehdy, když se jich musíme vzdát. Tak je to dnes i s kulturou. Kdy se znovu vrátí do našeho života, v tuto chvíli není jasné. Ale o tom, jak na ní lpíme, už víme své. Přečtěte si názory těch, kteří se bez ní neobejdou. A nejsou to jen profesionální umělci.
"Myslím, že jako většina lidí, už prostě potřebuju žít, bavit se a potkávat se s lidmi, které mám ráda. Kéž by to bylo už brzy!"
Lada Bartošová, zakladatelka muzea čokolády v Kutné Hoře a nejnověji ředitelka Dusíkova divadla Čáslav, s.r.o.
„Přejme si, aby se to během tohoto roku skutečně vyřešilo a abychom kromě zdraví neztratili to cenné, co jsme dosud měli – svobodu.
Bylo by neomluvitelné (ne)pracovat a předpokládat, že už nic nebude. Kromě jiného bychom se uzavřeni doma zbláznili, ale hlavně kultura není jen o koncertech, výstavách, divadlech apod. Společenský život je právě svým způsobem o kontaktech, také o edukaci a kultivaci lidí, zkrátka o rozšíření obzorů… Různé vědecké práce a výzkumy dnes potvrzují, že se tonotopické mapy v mozku tvoří podle toho, co a jak posloucháme. Jinými slovy - poslech kvalitní živé hudby je nenahraditelný. Jde o alikvotní tóny a prožitek, který má nečekaně významný vliv na mozky hráčů i posluchačů. Zní to podivně, ale skutečně mohu jen doporučit.“
Pavel Svoboda, ředitel Komorní filharmonie Pardubice
A do třetice zamyšlení, které redakci Místní kultury adresovala Petra Glosr Cvrkalová, sbormistryně a zakladatelka neziskových organizací, mj. Nadačního fondu Vrba, jehož je ředitelkou.
„Kultura a hlavně hudba je pro mě velice důležitá. Dává mi prostor pro vyjádření nevyslovitelných emocí, je pro mě dorozumívacím prostředkem, je to svět, kde se člověk cítí pochopen a naplněn. Aby byl svět v pořádku, musíme o kulturu neustále pečovat. Tím budeme pečovat i sami o sebe.“
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Umělecká skupina OLDstars uvádí letos v létě dvě premiéry současných britských dramat o lidech a vztazích ve stále se zrychlujícím a globalizovaném světě. Herci, kteří byli po několik sezon skryti v útrobách hereckých škol, se vrací do místa svých divadelních začátků a ukazují, že generační divadlo je stále silným fenoménem.
PLZEŇ: Návštěvníkům města Plzně nově slouží plnohodnotný virtuální průvodce v podobě mobilní aplikace SmartGuide. Přibližuje historii města a provází návštěvníky tím nejlepším z Plzně. Umožňuje jim pohybovat se samostatně bez průvodce a davů a nabízí více než 42 bodů zájmu a 5 naučných tras.
ČR: Ani v antice, ani v moderních dějinách nebyly olympijské hry jen definicí sportu. Bezmála třítýdenní klání sice bývá přehlídkou mimořádné fyzické zdatnosti, ale jeho následný sociokulturní přesah může být také rekordní. Bez výjimky pak olympiáda ovlivní podobu všech měst, kde se koná. Na to jak, poukazuje patnáctidílná série Gebrian: Olympijské stavby. Její tvůrce, architekt Adam Gebrian v ní hodnotí, jak světové metropole přistoupily k pořadatelství jedné z nejsledovanějších globálních událostí, a nakolik dokázaly vynaložené investice do veřejného prostoru dlouhodobě využít, nebo krátkodobě promarnit. Nechybí ani pohled do Tokia. To hostí olympiádu už podruhé a soutěž na návrh Národního stadionu vypisovalo hned dvakrát. Současné realizaci musel ustoupit původně vítězný projekt legendární Zahy Hadid, který vyvolal v jinak uměřeném Japonsku vlnu emocí.
BRNO: Dlouho zanedbávané Mendlovo náměstí v Brně čekají rozsáhlé změny. Ujmou se jich architekti ze studia Chybik+Kristof společně s autorem budoucí rekonstrukce náměstí, architektem Michalem Palaščákem. Podobu Mendlova náměstí promění červeně dlážděný kruh, nové stromy i bezbariérové zastávky. Náměstí bude místem oslav 200 let od narození zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela, práce se proto mají stihnout do konce léta 2022. Spoluautorem koncepce je Kancelář architekta města Brna. Ta v roce 2018 po ukončení urbanisticko-architektonické soutěže navrhla koncept úpravy náměstí, který bude možné realizovat ještě před kompletní rekonstrukcí náměstí.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818