Aby náš svět byl v pořádku, musíme pečovat o kulturu
ČR: Pravou hodnotu těch skutečně důležitých věcí či vztahů obvykle objevíme teprve tehdy, když se jich musíme vzdát. Tak je to dnes i s kulturou. Kdy se znovu vrátí do našeho života, v tuto chvíli není jasné. Ale o tom, jak na ní lpíme, už víme své. Přečtěte si názory těch, kteří se bez ní neobejdou. A nejsou to jen profesionální umělci.
"Myslím, že jako většina lidí, už prostě potřebuju žít, bavit se a potkávat se s lidmi, které mám ráda. Kéž by to bylo už brzy!"
Lada Bartošová, zakladatelka muzea čokolády v Kutné Hoře a nejnověji ředitelka Dusíkova divadla Čáslav, s.r.o.
„Přejme si, aby se to během tohoto roku skutečně vyřešilo a abychom kromě zdraví neztratili to cenné, co jsme dosud měli – svobodu.
Bylo by neomluvitelné (ne)pracovat a předpokládat, že už nic nebude. Kromě jiného bychom se uzavřeni doma zbláznili, ale hlavně kultura není jen o koncertech, výstavách, divadlech apod. Společenský život je právě svým způsobem o kontaktech, také o edukaci a kultivaci lidí, zkrátka o rozšíření obzorů… Různé vědecké práce a výzkumy dnes potvrzují, že se tonotopické mapy v mozku tvoří podle toho, co a jak posloucháme. Jinými slovy - poslech kvalitní živé hudby je nenahraditelný. Jde o alikvotní tóny a prožitek, který má nečekaně významný vliv na mozky hráčů i posluchačů. Zní to podivně, ale skutečně mohu jen doporučit.“
Pavel Svoboda, ředitel Komorní filharmonie Pardubice
A do třetice zamyšlení, které redakci Místní kultury adresovala Petra Glosr Cvrkalová, sbormistryně a zakladatelka neziskových organizací, mj. Nadačního fondu Vrba, jehož je ředitelkou.
„Kultura a hlavně hudba je pro mě velice důležitá. Dává mi prostor pro vyjádření nevyslovitelných emocí, je pro mě dorozumívacím prostředkem, je to svět, kde se člověk cítí pochopen a naplněn. Aby byl svět v pořádku, musíme o kulturu neustále pečovat. Tím budeme pečovat i sami o sebe.“
Mohlo by vás také zajímat...
ČR-PRAHA: Knihovna Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu je veřejná specializovaná knihovna, která letos slaví 30 let svého trvání. Knihovna pokračuje v budování knihovního fondu, jehož základ tvoří historický fond Masarykova lidověvýchovného ústavu. Knihovní fond reflektuje rozvoj osvětové činnosti, mimoškolního vzdělávání, knihoven a amatérského umění od poloviny 19. století. Zrcadlí přístupy k podpoře osvětové, kulturní a výchovné činnosti tak, jak je ovlivňovaly rozdílné politické podmínky.
ZLÍN: Dne 1. prosince 2021 odejel na poslední cestu legendární český cestovatel, spisovatel, fotograf a filmař, inženýr Miroslav Zikmund. V roce 1995 díky etnografovi PhDr. Karlu Pavlištíkovi věnovali oba cestovatelé celý svůj archiv Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně, které společně s Klubem H+Z uchovává, zpracovává, zpřístupňuje a rozvíjí jejich odkaz.
ČR-ZLÍN: Cestovatelská legenda Miroslav Zikmund, který letos v únoru oslavil 102. narozeniny, ve středu zemřel. Potvrdila to Zikmundova rodina i Muzeum jihovýchodní Moravy. Dvojice Zikmund - Hanzelka, která společně navštívila přes 80 zemí, ve světě proslavila tehdejší Československo a vozy Tatra.
ČR-ZAHRANIČÍ: Odbor amerických států MZV ČR navrhuje, ve spolupráci s velvyslanectvími zemí Latinské Ameriky, Španělska a Portugalska v Praze a kulturními centry Cervantes a Camoes a také dalšími zainteresovanými institucemi, uspořádat ve dnech 16. - 22. května Iberoamerický týden 2022. Jedná se o projekt navazující na Iberoamerický týden, který úspěšně proběhl v roce 2018. Kvůli pandemii Covid-19 nebylo možné akci v letošním roce uspořádat. Hlavním cílem Iberoamerického týdne je podpořit výměnu názorů a zkušeností, posílit kontakty na různých úrovních, rozšířit povědomí o Iberoamerickém regionu v České republice a prohloubit vzájemnou spolupráci.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818