Absurdní skeč na téma odvolání a jmenování ředitele divadla

<p>MLADÁ BOLESLAV: Ředitelem Městského divadla Mladá Boleslav se opět stal František Skřípek. Rozhodli o tom koncem listopadu 2011 městští radní, kteří jej na konci září odvolali. Staronového ředitele zpět do pozice zvolilo všech 11 členů rady, řekla ČTK mluvčí radnice Hana Koišová.</p> <p>Rada podle dřívějšího vyjádření primátora Raduana Nwelatiho (ODS) nedávno Skřípka neodvolala kvůli pochybení nebo proto, že by s ním město nebylo spokojeno. Využila údajně svého práva to udělat, aby získala ve výběrovém řízení několik koncepcí, jak v nadcházejících čtyřech až pěti letech divadlo vést. Skřípek v pozici ředitele působil už 17 let.</p> <p> Skřípek ČTK po svém znovuzvolení řekl, že chce zejména omladit umělecké vedení divadelní scény a vylepšit propagaci divadla v médiích. „Zásadní změnu kurzu divadla neplánuji. Ten umělecký vývoj a profil divadla zůstane zachován,“ uvedl Skřípek. Dodal, že chce do divadla nalákat mladé diváky i tvůrce, kterým by v příštím roce po rekonstrukci měla patřit malá scéna zaměřená na alternativní umění. Soustředit se chce také na divadelní představení pod širým nebem.</p> <p> Do výběrového řízení o místo ředitele se přihlásilo šest osob. O funkci se kromě Skřípka ucházeli také režisér Pavel Khek, režisér a herec Petr Mikeska, architektka Soňa Zálešáková, tanečník, choreograf a bývalý ředitel divadla v Mostě Václav Hofman a herec řady divadel Jan Miller. O výběru ředitele v minulých dnech rozhodovala komise složená z ředitelů několika divadel, herců a zástupců města. Podle Koišové vybrala dva kandidáty, kteří před městskou radou museli obhájit své koncepce budoucího rozvoje divadla.</p> <p> Říká se „konec dobrý, všechno dobré“. Jakoby se nic nestalo. Pohlédneme-li na situaci mladoboleslavského divadla zasvěcenýma očima, jeví se vše v poněkud jiném světle. Takové zasvěcené nahlédnutí do problematiky umožňuje záznam vystoupení Pavla Štěpána, někdejšího pracovníka Okresního úřadu v Mladé Boleslavi, na nedávném zasedání správní rady divadla, jejímž je od prvopočátku členem, muže, který stál u zrodu myšlenky zřídit v Mladé Boleslavi samostatný divadelní soubor.</p> <p> Nuže, v roce 1991 vznikl záměr, podporovaný tehdejším mladoboleslavským starostou dr. Herčíkem, rozdělit nepřirozeně a násilně spojené divadelní scény Středočeského divadla Kladno-Mladá Boleslav. Záměr byl poprvé po mnoha jednáních publikován v září roku 1993. Na přelomu roku se pak konalo výběrové řízení na místo ředitele samostatného mladoboleslavského divadla. Byli přihlášeni čtyři uchazeči.</p> <p> Výběrová komise vybrala MgA. Františka Skřípka, absolventa DAMU, herce, divadelního pedagoga, který v té době působil jako vedoucí umělecko-technického provozu pražského Studia Ypsilon. Skřípek předložil komisi záměr, který mj. vysoce ohodnotila a doporučila přední pražská dramaturgyně Jarmila Černíková-Drobná. Současně byl do vedení divadla přijat jako zástupce příštího ředitele Josef Kettner, mladoboleslavský rodák, herec a režisér, který se osvědčil na řadě českých scén. </p> <p>Skřípek a Kettner museli co nejrychleji vyhledat řadu příštích pracovníků ‒ zvukaře, rekvizitáře, maskéry a vlásenkáře, nápovědy, inspicienty, museli zřídit sklady a dílny ‒ to vše bylo doposud jen v Kladně. Vyhledané zaškolit. Museli inventárně i věcně rozdělit provozní majetek divadla Kladno-Boleslav ‒ kostýmy, dekorace, nábytek a dalších součásti. A hlavně ‒ ustavit umělecký soubor. Z kladenského souboru přešly do Mladé Boleslavi pouze dvě herečky. Další herci byli získáni převážně z pražských i jiných scén. Zahajovací zkouška na první hru se konala první letní den roku 1994, a to na jevišti Studia Ypsilon v Praze, neboť mladoboleslavské jeviště nebylo ještě k dispozici.</p> <p> Na podzim se konala první premiéra nového mladoboleslavského divadla. To už probíhala intenzivní příprava dalších titulů. Byl to stav, kdy řada lidí z českého divadelního prostředí předvídala novému divadlu krátký život a nezbytnost opětovného sloučení s Kladnem. Byli ale i tací, kteří novému divadlu přáli a při jeho rozjezdu mu pomohli a později tu i velmi rádi hostovali. Už v prvních pěti letech se nechal obsadit Jiří Štěpnička, hráli tu Stanislav Zindulka a Simona Stašová, dokonce i Miroslav Horníček, Lubomír Lipský či Libuše Havelková. </p> <p> Podařilo se pak získávat režiséry s mimořádným renomé, ověnčené řadou předlistopadových titulů „zasloužilý, národní“. Ladislava Vymětala, který pak v Mladé Boleslavi režíroval třináctkrát, Jaromíra Pleskota, který později přizval k hereckému hostování pana Lukavského, režiséry Miloše Švarce, Ivo Krobota, jehož zdejší inscenace Ibsenovy hry byla vybrána v konkurenci s inscenací Národního divadla na Ibsenovský festival do norského Oslo. V Mladé Boleslavi hostovali vynikající herci, jako Vízner, Žilková, Havelková, Navrátil, Brzobohatý, herecký věhlas tu získali mladí ‒ Ondřej Sokol, Andrea Elsnerová, Dana Černá, Barbara Kodetová, Sabina Remundová, Radek Valenta, kteří po čase přešli do nejvýznamnějších pražských divadel. </p> <p> To vše bylo zásluhou Františka Skřípka ve spolupráci s Josefem Kettnerem. Pod Skřípkovým vedením už po prvních pěti letech získalo divadlo mimořádné postavení v českém divadelním světě. Získalo skvělé herce do trvalého angažmá, takže se tu režisérům dobře pracovalo a vedení divadla zajistilo rozvoj každého herce ‒ mimo jiné právě možnosti pracovat s výbornými režiséry a díky tomu, že postupně všichni byli obsazováni do hlavních rolí. </p> <p> Divadlo si získalo a udrželo tolik diváků, že návštěvností, obsazením sedadel v hledišti, patří k absolutní špičce i v porovnání s pražskými významnými scénami. K nejvzdělanějším osobnostem divadla obvykle patří dramaturg, který vybírá a volí ve vztahu k možnostem divadla, složení diváků i herců hry. V Mladé Boleslavi po celou dobu tuto úlohu plnil ředitel Skřípek.</p> <p> Mladoboleslavské divadlo je zváno k častému hostování jak na scény pražských divadel, tak do mnoha divadel mimopražských. Pro příští sezónu uzavřely dohody o režii takové osobnosti jako např. Ivo Krobot, Jan Novák z Vinohradského divadla, Zdeněk Kaloč. Divadlo si udržuje svou úroveň i za ne zcela příznivých okolností. Částka, kterou v každé sezóně může disponovat, je rok od roku snižována a v každoročním rozpočtu má od svého zřizovatele, města, jednu z nejmenších částek mezi divadly stejného typu.</p> <p> Ředitel Skřípek se v únoru příštího roku dožije šedesáti let. A těsně předtím, na konci ledna, hrozila možnost, že odejde z ředitelské funkce, z divadla, které s Josefem Kettnerem vybudoval. Byl by de facto vypovězen dva roky před dovršením věku odchodu do důchodu. Argument, že se může do výběrového řízení také přihlásit, nelze označit než za absurdní a necitelný. To, že koalice politických stran ve vedení města tak rozhodla proto, že cítí potřebu ‒ jako u jiných organizací ‒ vedení inovovat, to je argumentace velmi problematická. Divadlo je organizace velmi citlivá, složená převážně z emotivně myslících obětavých osobností, není to výrobní jednotka na patentky. Rozhodnutí to bylo podle Pavla Štěpána přinejmenším nepromyšlené a krátkozraké.</p> <p> Článek čerpá ze zprávy ČTK a ze záznamu vystoupení Pavla Štěpána.</p> <p> Diskusní fórum na téma odvolání ředitele fungujícího divadla <p> Aktuální program Městského divadla v Mladé Boleslavi